Klíčové kompetence jsou evropském rámci pojímány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů odpovídajících určitému kontextu a definovány jako kompetence, které všichni potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní život. Během počátečního vzdělávání a odborné přípravy by si měli mladí lidé osvojit klíčové schopnosti na takové úrovni, aby byli připraveni na dospělost, a tyto schopnosti by si měli dále rozvíjet, zachovávat a aktualizovat v rámci celoživotního vzdělávání.
Evropský rámec zahrnuje osm oblastí klíčových kompetencí:
1. Komunikace v mateřském jazyce;
2. Komunikace v cizím jazyce;
3. Matematické kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií;
4. Kompetence v oblasti digitálních technologií;
5. Kompetence učit se učit;
6. Sociální a občanské kompetence;
7. Smysl pro iniciativu a podnikatelské myšlení;
8. Kulturní povědomí a vyjádření.
U každé z uvedených oblastí kompetencí je nejprve uvedena její definice a poté nejdůležitější znalosti, dovednosti a
postoje, které s jejím rozvojem souvisejí.
Také je zde (obdobně jako v českých kurikulárních dokumentech) uvedeno, že řada kompetencí se překrývá a je vzájemně
propojena. Zdůrazňuje se, že nezbytným základem vzdělání jsou elementární základní jazykové dovednosti, čtení, psaní,
ovládání početních úkonů, informační a komunikační technologie a pro všechny vzdělávací aktivity je nezbytná
schopnost umět se učit. Rámec se rovněž zabývá řadou témat, která hrají svou úlohu ve všech osmi oblastech klíčových
kompetencí: kritické myšlení, tvořivost, iniciativa, řešení problémů, hodnocení rizik, rozhodování a ovládání
pocitů.
V přiložených doporučeních Evropského Parlamentu a Rady ke klíčovým kompetencím se uvádí že model
mát být jako společný referenční nástroj pro klíčové kompetence využíván pro usnadnění úsilí dosáhnout
prostřednictvím vzdělávacích reforem na národní i evropské úrovni společně dohodnutých cílů.
Doporučení Evropského parlamentu a Rady ke klíčovým kompetencím by se měla projevit jak při koncepci vzdělávací
politiky státu, tak i při jejím meziresortním propojování s politikou z oblasti sociální a zejména s politikou
zaměstnanosti.
Ačkoliv tato doporučení nejsou pro členské státy právně závazná, předpokládá se, že rámec bude zásadním způsobem
ovlivňovat vzdělávací politiku členských zemí EU. Lze očekávat, že jednotlivé země budou navrhovat a realizovat
opatření k uplatňování evropského referenčního rámce klíčových kompetencí v praxi počátečního i dalšího vzdělávání
při utváření systému celoživotního učení..
Vytvoření evropského referenčního rámce klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání tedy znamená významný posun v
úsilí o dosahování konsensu o prioritách vzdělávání souvisejících s realizací konceptu celoživotního učení na
úrovni evropského společenství i na vnitrostátní úrovni.
V souvislosti s nastíněným mezinárodním vývojem došlo v letech 2006-2007 k inovaci konceptu klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání:
Definice klíčových kompetencí v RVP středního odborného vzdělávání
Klíčové kompetence (K. dovednosti; KK): Soubor požadavků na vzdělání, zahrnující vědomosti, dovednosti, postoje a
hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění.
Jsou univerzálně použitelné v různých situacích. Ve výuce se neváží na konkrétní vyučovací předměty, lze je rozvíjet
prostřednictvím všeobecného i odborného vzdělávání, v teoretickém i praktickém vyučování, ale i prostřednictvím
různých dalších aktivit doplňujících výuku, kterých se žáci sami aktivně účastní. KK odborného vzdělávání se odvíjejí
od Evropského referenčního rámce klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání a navazují na KK RVP ZV.
Klíčové kompetence – příklad z RVP pro obory vzdělání kategorie H
a) Kompetence k učení
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a
reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, tzn. že absolventi by měli:
mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;
ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky;
uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a
zpracovávat informace;
s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky;
využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí;
sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných
lidí;
znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání.
b) Kompetence k řešení problémů
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn.
že absolventi by měli:
porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout
způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené
výsledky;
uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace;
volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých
aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;
spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).
c) Komunikativní kompetence
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat
se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že absolventi by měli:
vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se
prezentovat;
formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně;
účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje;
zpracovávat běžné administrativní písemnosti a pracovní dokumenty;
snažit se dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii;
zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů, popř. projevů jiných lidí;
vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování;
dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom
cizím jazyce;
dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro základní pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné
odborné kvalifikace (např. porozumět základní odborné terminologii a základním pracovním pokynům v písemné i ústní
formě);
pochopit výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých
jazykových dovedností.
d) Personální a sociální kompetence
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni
stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat
o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že absolventi by
měli:
posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých
situacích;
stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních
podmínek;
reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i
kritiku;
ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí;
mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků
nezdravého životního stylu a závislostí;
adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně
ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní;
pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností;
přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly;
podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy
druhých;
přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům
a stereotypům v přístupu k druhým.
e) Občanské kompetence a kulturní povědomí
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a
dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury,
tzn. že absolventi by měli:
jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu;
dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat
proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;
jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot
demokracie;
uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu,
přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;
zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě;
chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje;
uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování
ochrany života a zdraví ostatních;
uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém
kontextu;
podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah.
f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů
pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu
celoživotního učení, tzn. že absolventi by měli:
mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního
učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;
mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své
budoucí profesní a vzdělávací dráze;
mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na
pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady;
umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a
zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání;
vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní
cíle;
znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků;
rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních,
osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v
souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi.
g) Matematické kompetence
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních
situacích, tzn. že absolventi by měli:
správně používat a převádět běžné jednotky;
používat pojmy kvantifikujícího charakteru;
číst různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.);
provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy;
nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je popsat a využít pro dané
řešení;
aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru;
aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných situacích.
h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s
informacemi
Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým
vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi,
tzn. absolventi by měli:
pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií;
pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením;
učit se používat nové aplikace;
komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace;
získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet;
pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických,
audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií;
uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k
získaným informacím, být mediálně gramotní.