Efekty projektu ministerstva školství nazvaného UNIV 2 KRAJE, který od srpna 2009 připravoval 325 českých středních odborných škol pro oblast podnikání v dalším vzdělávání dospělých, hodnotil 10. dubna na Závěrečné konferenci v pražském hotelu Pyramida Kamil Ubr, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Projekt investoval stovky milionů Kč z evropských i českých veřejných zdrojů do vytváření vzdělávacích programů pro dospělé i pro rozvoj lektorských a marketingových dovedností škol. Jak v Praze uvedl Ubr, jde jednoznačně o příležitost pro střední odborné školy, které disponují jak prostory a vybavením, tak i kvalitními lidmi.
„Obrovská specifická výhoda je vazba na počáteční vzdělávání. Učitelé prostě vedle odborného potenciálu mají zkušenosti s výukou, umí mluvit, nemají zábrany. K tomu je tu zpětná vazba, kdy je možné využít zkušenosti z dalšího vzdělávání i pro počáteční vzdělávání,“ uvažoval Ubr před stovkami účastníků z celé ČR.
Významná je podle něho i otázka prestiže školy: „Má-li škola jméno v oblasti počátečního vzdělávání, má mnohem větší možnost přilákat i další lidi… Demografický pokles je obrovská příležitost pro další vzdělávání,“ pokračoval Ubr.
Představitel Vysočiny také zdůraznil, že zatímco počáteční vzdělávání je veřejná služba, DV je podnikání: „Tady jsou zásadní rozdíly, které si školy uvědomily. Legislativa nepochybně v posledních letech otevřela obrovský prostor pro vzdělávání dospělých – tedy pro ty, kteří se chtějí vzdělávat, ale i pro ty, kteří chtějí DV poskytovat,“ ocenil velký pokrok v oblasti autorizací pro profesní (dříve dílčí) kvalifikace.
Ubr ale naznačil i rezervy či stinné stránky současné legislativy: „Pokud jde o výběrová řízení, nechápu, jak může vyhrát velké výběrové řízení instituce, která nikdy nevzdělávala kuchaře ani zámečníky, přesto je vyhraje a vzápětí přichází ke středním školám, aby pomocí nich zabezpečila odbornost toho vzdělávání nebo celý průběh. Prostě tohleto já nepochopím!“
V podnikání, tedy zdroji finančních prostředků, ovšem podle něho školy musí počítat s konkurencí. „Každá vzdělávací organizace, která chce působit na poli dalšího vzdělávání, se musí orientovat na marketing, jinak klienty neosloví,“ apeloval. Pro úspěch školy podle něho bude nutná zejména kvalita vzdělávání, ale také to, aby škola měla manažera DV a aby za klientem vykročila ze své budovy a „vychytávala“ mezery na trhu práce.
Pokud jde o UNIV 2 KRAJE, ocenil Ubr kvalitu vytvořených vzdělávacích programů pro dospělé (na školách Vysočiny jich bylo za 3,5 roku projektu vytvořeno 70 a 45 z nich bylo i pilotně ověřeno s 311 účastníky, z toho 222 úspěšnými). Také vyzvedl, že na Vysočině tři čtvrtiny z těchto programů byly realizovány přímo pro firmy, čtvrtina s úřady práce.
Ubr velmi ocenil, za jakých podmínek to školy dokázaly: „Od roku 2009 je tu ekonomická recese, tedy velmi obtížně získatelní klienti, zároveň nastal demografický pokles a s tím související optimalizace… Za to školy velmi obdivuji!“ řekl doslova.
Podstatné byly při závěrečném hodnocení přínosu projektu pohledy samotných ředitelů zapojených škol. Jejich zřizovateli byly v naprosté většině kraje, ale zapojily se i školy soukromé.
Např. Svaz českých a moravských spotřebních družstev zřizuje v ČR 11 škol, které se všechny projektu účastnily. Za ně v Praze zhodnotil přínos další reprezentant Vysočiny Zdeněk Musil, ředitel SŠ obchodní a služeb SČMSD Žďár nad Sázavou, která se zapojila v oblasti gastronomických oborů.
Velký efekt projektu viděl Musil ve zvýšení kvality týmu. „U nás jsme v rámci projektových seminářů lektorských dovedností proškolili 17 pedagogů, tedy téměř třetinu pedagogického týmu. Ti všichni teď mají certifikát i ke vzdělávání dospělých,“ ocenil mj.
Také on podtrhl, že má-li dnes při klesajícím počtu žáků střední odborná škola uspět, nesmí se bát jednat s úřady, firmami a sociálními partnery.
***
Data z projektu UNIV 2 KRAJE: Realizované semináře pedagogického projektování: plán 3.286 účastníků / reál 3.596 účastníků. Z toho úspěšných - plán 2.957, reál 2 988. Realizované semináře lektorských dovedností: plán 3.250 účastníků / reál 3.250. Z toho úspěšných – plán 2.600, reál 2.911. Realizované semináře marketingu v DV: plán 650 účastníků / reál 650. Z toho úspěšných – plán 520, reál 625. Vytvořeno 979 programů dalšího vzdělávání. Na jejich přípravě se podílelo 3.707 ped. pracovníků (z nich se 2.988 účastnilo seminářů pedagogického projektování). Nejčastěji zastoupené skupiny oborů ve vytvořených programech DV: Strojírenství, Gastronomie a hotelnictví, Stavebnictví, Ekonomika a administrativa (521 programů, to je 53,22% ze všech programů). Počet pilotních ověření vytvořených programů DV – celkem 505. Na realizaci pilotáží se podílelo 1.838 pedagogických pracovníků v roli lekorů a 6.024 účastníků. Z toho 5.554 účastníků bylo úspěšných. Na Vysočině bylo vytvořeno 70 programů DV v různých oborech. Pilotně bylo ověřeno 45 programů s 311 účastníky (z toho 222 úspěšných). Spolu s Jm. krajem realizovaly školy Vysočiny nejvíce pilotních ověření.
