Cesta ke kvalitě 

Škola se vyznačuje četnými pozitivními rysy. V obecnější rovině je ZUŠ J. B. Foerstera Jičín typická:

• aktivní kulturní participací žáků na kulturním životě města a regionu,
• vysokou motivací a ochotou vedení školy k neustálému učení se,
  k rozvoji školy zaměřené na dítě, k systematické práci na změně myšlení personálu školy, o čemž svědčí i následující výrok ředitelky: „Všichni jsme tady pro děti –  i uklízečka a hospodářka.“
• prací na vývoji charakteru evaluačních nástrojů a pozorností věnovanou (sebe)reflexi v pedagogické praxi,
• respektem k povědomí o historii vedení školy,
• vstřícností vedení i učitelů a úsilím ředitelky školy vytvářet zařízení vyznačující se „rodinnou“ atmosférou ve smyslu pocitu bezpečí a partnerských vztahů na škole,
• příjemnou a tvůrčí atmosférou s partnerskými vztahy na škole mezi ředitelkou – pedagogy – dětmi – rodiči – partnery školy a dalším personálem školy.

V konkrétnější rovině dané výběrem oblasti příkladu inspirativní praxe, tj. v oblasti hodnocení obsahu vzdělávání a v sebehodnocení učitele je škola charakteristická následujícími pozitivními rysy:

a)   v oblasti hodnocení obsahu vzdělávání:

• aktivní prací s tematickými plány, tj. s obsahem vzdělávání,

• uplatňováním autoritativně delegativního stylu řízení školy (systém řízení školy viz příloha č. 1) se snahou o aplikaci teorií řízení školy i dalších teorií (včetně Bloomovy) za účelem zefektivnění práce se vzdělávacím obsahem a participační výukou,
• existencí a vědomím dlouhodobé vize a práce s ní, prací na vzdělávacích strategiích;

b)   v sebehodnocení učitele:

• snahou o budování týmu a péčí o lidské zdroje, vzdělávání učitelů a vedení školy; vědomou snahou o změnu myšlení pedagogického sboru,
• rozvojem  školy v oblasti sebehodnocení ředitele, učitelů, žáků; zavedením dotazníku pro učitele zaměřeného na sebehodnocení s následným  pohovorem;  zavedením  seminářů – dílniček jako formy práce podporující vzájemné hodnocení a týmovou spolupráci,
• aktivním využíváním pozitivní motivace učitelů; podporou učitelů formou oceňování při příležitosti Dne učitelů a využíváním tohoto ceňování jako nástroje evaluace i podpory pozitivního klimatu učitelském sboru.

Na škole usilují o komplexní rozvíjení a kultivování osobnosti a sebeúcty dítěte s důležitým cílem rozvíjet estetické vnímání i schopnosti sebeprezentace a rozvíjet sebeúctu v dané oblasti. V současné době škola nabízí čtyři umělecké  obory: obor taneční, výtvarný, hudební a  literárně dramatický. Škola je známa vynikajícími výsledky v oblasti výchovně vzdělávací činnosti, čilou kulturní participací na kulturním životě města Jičína, aktivní spoluprací s dalšími školami podobného zaměření, aktivním přístupem ke kurikulární reformě české školy (jedná se o pilotní školu) a budováním dobrého jména školy. Naznačené úsilí školy jako by reflektovalo motto školy vyjádřené slovy  J. A. Komenského: „Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou."

Zřizovatelem školy je Město Jičín. ZUŠ J. B. Foerstera (je po tomto skladateli pojmenována od roku 1942) se nachází v budově ze 17. století; umístění tak koresponduje s jejím uměleckým charakterem. Od roku 1993 je v čele školy ředitelka Bc. Jaroslava Komárková, DiS. Žáky školy jsou děti od 6 let, výjimečně i děti mladší, které bývají zařazovány do přípravné výchovy taneční, výtvarné nebo hudební. Starší žáci mohou být také přijímáni; po prokázání studijních předpokladů bývají zařazováni do vyšších ročníků. Jedná se o školu navštěvovanou v posledních letech v průměru 624 žáky/žákyněmi. Nejpočetnějším oborem je obor hudební. Další charakteristiku školy najdou zájemci v příloze č. 2 a na  stránkách www.zusjicin.cz.

Vize a zaměření školy

Aktuální vize a zaměření školy jsou vymezeny v Školním vzdělávacím programu HO-TO-VO (2010, s. 6): „Zaměření školy je dáno:

• týmovou a systémovou spoluprací,
• mezioborovou spoluprací,
• souborovou a komorní hrou,
• zaváděním inovativních metod do vzdělávacího procesu.

Vizí školy je:

• kultivováním osobnosti dítěte napomáhat  prevenci nežádoucích jevů ve společnosti,
• být pro své absolventy „odrazovým můstkem“ k celoživotnímu učení a vzdělávání se v oblasti umění,
• být základnou pro úspěšné zájemce o studium na vyšších typech uměleckých a pedagogických škol,
• být nositelem uměleckých tradic ve svém městě,
• být pro laickou i odbornou veřejnost erudovaným pracovištěm v pedagogicko-umělecké oblasti.“

Ze srovnání dvou školních vzdělávacích programů (ŠVP 2008 a  ŠVP 2010, viz příloha č. 3) vyplývá určitý posun a vývoj. Některé změny se týkají nových cílů (například: „být nositelem uměleckých tradic ve svém městě“ a „být pro laickou i odbornou veřejnost erudovaným pracovištěm v pedagogicko umělecké oblasti“). Jiné změny se týkají spíše perspektivy, z níž jsou vize psány, resp. pohledu na dítě a na charakter působení na něho. Např. vize v podobě „vedení žáků k celoživotnímu učení a vzdělávání nejlépe osobním příkladem pedagoga“ a „vytváření podmínek pro žáky, kteří se připravují ke studiu na vyšších typech uměleckých a pedagogických škol zvýšenou hodinovou dotací poskytující základní podmínky pro zabezpečení přípravy“ (ŠVP, 2008) se po dvou letech usilovného hledání i autoevaluačních procesů  změnilo na:

• „kultivováním osobnosti dítěte napomáhat prevenci nežádoucích jevů ve společnosti,
• být pro své absolventy odrazovým můstkem k celoživotnímu učení a vzdělávání v oblasti umění,
• být základnou pro úspěšné zájemce o studium na vyšších typech uměleckých a pedagogických škol.“ (ŠVP, 2010, s. 6)

Nejméně změn je patrno v zaměření: v obou verzích ŠVP zůstává „týmová spolupráce, mezioborová spolupráce  a souborová a komorní hra“. Přesto i v zaměření školy z roku 2010 je patrná větší konkrétnost, větší profilace (bez orchestrální hry ve verzi 2010), stručnější a výstižnější formulace apod.  Zcela nově je zde deklarováno „zavádění inovativních metod do vzdělávacího procesu“.

Srovnání dokumentů z roku 2008 a 2010 potvrzuje, že vedení školy se s vizemi a zaměřením školy učí aktivně pracovat – považuje je totiž za velmi důležitou součást řízení a rozvoje školy. Konkrétní pohled vedení na tuto oblast dokládají následující výpovědi:

Do úvah o zaměření  a vizích směřování školy se vedení snaží zapojovat pedagogy, a to zejména prostřednictvím delegování pravomocí v oblastech plánování rozvoje školy. Za tím účelem ředitelka využívá oborových akcí, Školní umělecké rady, vedoucí oddělení apod.