Proces autoevaluace nebyl pro školu nový. Vzhledem k tomu, že je už 5 let zapojena do sítě Zdravých škol, procházela tímto procesem již v minulých letech. Proto se ředitelka školy společně s ostatními pedagogy rozhodla oba tyto procesy propojit vzhledem k tomu, že spolu velmi úzce souvisejí a navazují na sebe (přílohy č. 1 – 4).
Průběh autoevaluačních procesů ve škole
Ve škole pracuje dobře spolupracující tým. Všechny kroky daného procesu ředitelka školy projednávala s pedagogy. Při první pracovní poradě, která se týkala autoevaluace, ředitelka seznámila pedagogy s legislativní povinností zpracování vlastního hodnocení školy. Ze zápisů vyplývá, že si společně vyjasnili pojmy, jednotlivé fáze procesu, možnosti využití evaluačních nástrojů a společně si prezentovali, jak si tento proces představují. Vzhledem k tomu, že škola cítila velkou zodpovědnost za kvalitní naplánování, průběh a zpracování vlastního hodnocení, objednala ředitelka školy pro celý pedagogický tým vzdělávání na téma autoevaluace. V návaznosti na vzdělávací akci ředitelka školy předložila učitelům strukturu vlastního hodnocení školy k vyjádření. Osnova byla projednána a schválena na pedagogické radě a následovaly první kroky.
Důležitým faktem je to, že se na procesu autoevaluace od počátku podíleli všichni pedagogičtí pracovníci školy. Stanovili společně časový harmonogram plnění jednotlivých úkolů, jejich rozdělení mezi pedagogy, stanovili zodpovědnost za jednotlivé úkoly, termíny průběžného vyhodnocování a odevzdání úkolů. Společně se dohodli, že v prvním období budou využívat evaluační nástroje, které znají a se kterými mají ve škole zkušenosti. Šlo například o rozbor školní dokumentace, rozbor a sledování realizace ŠVP, sebehodnocení – učitelů a vedení školy (brainstorming, dotazníky s hodnotícím komentářem), sledování klimatu školy (rodiče, žáci, ARCHA), dotazníky, sociometrický průzkum, videomonitoring s hodnotícím komentářem a monitoring mimoškolní úspěšnosti žáků (sportovní, zájmová činnost, kulturní, reprezentace školy).
Důležitá pro školu byla i zpětné vazba – hodnocení ze strany ostatních institucí (zřizovatel, ČŠI, odborná pracoviště – PPP, ARCHA, SVP aj.), se kterými škola pravidelně a úzce spolupracuje. V této době zintenzivnila také spolupráce vedení školy s koordinátorkou tvorby ŠVP, výchovným poradcem a preventistou sociálně patologických jevů. Prvním novým nástrojem, který škole přinesl konkrétní výsledky, byla SWOT analýza, kterou vypracovával celý pedagogický sbor. Byly popsány silné a slabé stránky školy, hrozby a příležitosti. Dalšími užívanými nástroji, které si začali pedagogové více uvědomovat jako důležité, byly pozorování, rozhovory, pracovní porady, kontrola plnění harmonogramu autoevaluace, vyhodnocení projektu Zdravá škola, diskuze a zprávy, hodnocení koordinátora ŠVP, výchovného poradce a preventisty sociálně patologických jevů. Škola již dlouhodobě pracuje s cíli a vizemi, které má jasně formulované a jež jsou sdíleny celým pedagogickým sborem.
Mezi silné stránky autoevaluace ve škole patřil kvalitní zainteresovaný tým, zkušenosti z hodnocení projektu Zdravá škola (příloha č. 1), výborná znalost žáků školy a jejich rodinného zázemí, promyšlený systém plánování, fungování žákovské rady a efektivní spolupráce pedagogického týmu.
Z rozhovorů s učiteli ale vyplynulo, že se jim tato povinnost zdála zpočátku jako zbytečná administrativa a nechápali její smysl. Důvodem byl také již probíhající proces autoevaluace ve škole v rámci projektu Zdravá škola (příloha č. 2). Přesto se na vlastním hodnocení školy podíleli všichni pedagogičtí pracovníci, závěry z jednotlivých oblastí odevzdávali ředitelce školy, která zpracovala závěrečnou verzi (příloha č. 3).
Vzhledem k tomu, že škola měla již s procesem autoevaluace předchozí zkušenosti, pedagogové si velmi dobře uvědomovali specifičnost tohoto procesu na daném typu školy, a to především v oblasti používaných autoevaluačních nástrojů. Zamýšleli se hlavně nad využíváním dotazníků pro žáky a rodiče a nad relevantností zjištěných výsledků. Právě specifičnost dané cílové skupiny ukázala, že využívání dotazníků se nestane hlavním nástrojem zjišťování kvality v určitých oblastech (výsledky vzdělávání žáků, názory rodičů na kvalitu výuky, klima školy atd.). Zamýšleli nad tím, že potřebují nějakou zpětnou vazbu od žáků a od rodičů. Vytvořili proto ve spolupráci s odborníky krátké, jednoduché a stručné ankety, jejichž vyplnění nebylo tolik náročné na pochopení kladených otázek.
Ředitelka školy a mnozí pedagogičtí pracovníci si začali postupně více uvědomovat důležitost tohoto procesu a nutnost kvality jeho zpracování. Především v průběhu prvního autoevaluačního procesu si dle sdělení ředitelky školy ověřili kvalitu spolupráce pedagogického týmu a nutnost zapojení rodičů a žáků do tohoto procesu. Nyní vnímají autoevaluaci jako proces, který všichni ve škole akceptují, ale učí se s ním pracovat.
Zkušenosti, které přinesl škole první autoevaluační proces
Z prvního sebehodnocení vyplynuly závěry, které škola zapsala do materiálu Vlastní hodnocení školy (příloha č. 3). Ve fázi, kdy zaměstnanci začali pracovat s výsledky hodnocení a snažili se nastavit opatření pro další období, zjistili, že pokud budou chtít, aby proces probíhal co nejefektivněji a výsledky mohli využívat pro zlepšování kvality školy, je potřeba stanovit si konkrétnější cíle a oblasti, ve kterých se chtějí jako škola zlepšovat. Hledali proto cestu, jak konkretizovat problematické oblasti, ve kterých chce škola dosahovat lepších výsledků, a stanovovat tak jasné konkrétní cíle v jednotlivých oblastech. To souviselo i s používáním evaluačních nástrojů v takto specifické škole (viz výše), vyhodnocováním a správným rozpoznáním závěrů a nastavením konkrétních opatření.
V první fázi si škola vyzkoušela jako důležitý evaluační nástroj již zmíněný dotazník zaměřený především na oblast klimatu školy. Jednalo se o dotazníky pro vyučující a žáky (atmosféra školy) a dotazníky pro rodiče (spokojenost se školou). Jak již bylo uvedeno, uvědomili si, že využívání tohoto nástroje v této specifické škole je velmi obtížné. Ve většině případů ho nelze využít ve speciální škole. I v praktické škole využívali monitorování a hodnocení situace ve škole a třídách formou dotazníku velmi málo, neboť žáci nejsou zvyklí odpovídat samostatně, otázce hned dobře neporozumí, je třeba jim je více, opakovaně přiblížit a vysvětlit. Tím může dojít k částečnému zkreslení konečného výsledku. Stejně tomu bylo s dotazníky pro rodiče, neboť značná část z nich je ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, nezaměstnaných, žijících v azylovém domě atd. Někteří se o svoje děti nezajímají a do školy vůbec nedocházejí. Bylo velmi obtížné vysvětlit jim smysluplnost a důležitost vyplnění dotazníků a jejich navrácení zpět.
Další zkušeností pro školu bylo uvědomění si důležitosti propojení s ostatními projekty, ve kterých je škola zapojena. I zde provádí škola vyhodnocování.
Po ukončení prvního procesu autoevaluace ve škole si začali ředitelka školy a její spolupracovníci zřetelně uvědomovat nutnost efektivní týmové spolupráce založené na osobní zodpovědnosti každého učitele, stanovení konkrétních kroků v konkrétních obdobích a hlavně na průběžném vyhodnocování údajů.
Aby zvýšili kvalitu daného procesu, celý pedagogický sbor se dohodl na formě dalšího společného vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti autoevaluace; ředitelka školy zřídila poradní sbor (širší vedení školy), který měl za úkol ve spolupráci s ní řídit autoevaluační proces.
Zvolená sledovaná oblast v procesu autoevaluace školy v dalším období
Pro sledování procesu autoevaluace pro tuto studii jsme společně s ředitelkou školy zvolili oblast, který byla v minulém období hodnocena jako stěžejní úkol pro další evaluační období, cituji:
- „Prevence rizikového chování – rozvoj osobnosti.
- Zvolit jiné formy spolupráce s rodiči – jak je zapojit, jak je nenásilným a neformálním způsobem „vzdělávat“.
- Více otevřít vzdělávací program rodičům (zvýšit četnost a realizovat různáspecifická zaměření dnů otevřených dveří, projektové dny …).
- Pokračovat ve vzdělávací, poradenské nabídce pro rodiče (využít četnějšíspolupráce s odb. pracovišti).“ (Vlastní hodnocení školy, přílohy s. 84)
Specifické cíle, které si škola stanovila:
- Snížení záškoláctví a množství neomluvených hodin – důsledné sledování a zaznamenání, spolupráce s dětskými lékaři a pravidelná spolupráce s oddělením sociální prevence Městského úřadu Chrudim.
- Zlepšit spolupráci s rodinami se sociokulturně znevýhodněného prostředí, v některých případech jde o velmi špatné rodinné zázemí.
- Snaha o vtažení rodičů do života školy.
- Pravidelné pořádání projektových dní, kde mají rodiče možnost si se svými dětmi něco vyrobit (zaměření bývá tematické). Hotový výrobek si mohou společně odnést domů (toto je velmi důležitý faktor, který ve značné míře rozhoduje, zda rodiče do školy přijdou).
- Zavedení hygienického programu (možnost osprchování se, umytí hlavy, používání hygienických prostředků – mýdlo, šampón, fén, hřeben – slouží především rodinám, které mají problém s hygienou v domácnosti, žáci mají možnost využít této nabídky ve stavu nouze – je to forma nabídky, škola si uvědomuje velkou potřebu diskrétnosti při jednání s rodiči i se žáky).
- Zavedení plánovaného vzdělávání rodičů ve spolupráci s poradenskými pracovišti.
- Spolupráce s psychologem, především v době konání projektových dní, kdy rodiče do školy přijdou.
Jedním z nejdůležitějších kroků v procesu autoevaluace v dalším hodnotícím období bylo zřízení poradního sboru ředitelky školy, který má 6 členů a stal se koordinátorem autoevaluačních procesů ve škole. Jedná se o tzv. širší vedení školy.
Ve škole funguje funkční a propracovaný systém plánování. Na školní rok je zpracováván tzv. Program školy, na jehož vyhotovení se podílejí všichni pedagogové a který je významným východiskem pro hodnocení a zpracování vlastního hodnocení školy. Dále jsou ve škole zpracovávány plány práce na jednotlivé měsíce a týdny, které jsou na pravidelných měsíčních pracovních poradách průběžně vyhodnocovány.
Stejně tak byly naplánovány jednotlivé kroky směřující k plnění zvolených cílů, časový harmonogram a zodpovědnost za jejich plnění. Byly nastíněny nástroje, kterými se bude plnění cílů vyhodnocovat. V závěru hodnotícího období si ředitelka školy spolu s pedagogy uvědomili, že je důležité stanovit přesně a předem i jasná kritéria a indikátory, podle kterých budou splnění cílů vyhodnocovat. Pro vyhodnocování kvality v těchto oblastech byly zvoleny nástroje, které daly škole zpětnou vazbu k tomu, zda jsou nabízené aktivity a programy akceptovány a zda bude možné na nich dále pracovat a rozvíjet je. Těmito nástroji byly především: pozorování, rozhovory se žáky, s rodiči, s učiteli, sledování absence žáků, návštěvnosti programů a projektů pro rodiče, rozbor školní dokumentace, sebehodnocení učitelů a vedení školy (brainstorming, dotazníky s hodnotícím komentářem), sledování klimatu školy (rodiče, žáci, ARCHA), dotazníky pro učitele, ankety, sociometrický průzkum, videomonitoring s hodnotícím komentářem a monitoring mimoškolní úspěšnosti žáků (sportovní, zájmová činnost, kulturní, reprezentace školy).
V závěru školního roku, všichni pedagogové odevzdali své podklady poradnímu sboru a ředitelce školy a nastala fáze zpracování. Na závěrečné poradě a poslední pedagogické radě školního roku 2009/2010 byly závěry prodiskutovány a byl zvolen postup, jak bude vedení školy zpracovávat závěrečnou zprávu z Vlastního hodnocení školy. Zpráva byla projednána na pedagogické radě v srpnu, všichni učitelé měli možnost cokoliv doplnit a připomínkovat (příloha č. 4)