Charakteristika školy
Zřizovatelem školy je Královéhradecký kraj. Škola se nachází v budově z počátku 20. století; budova školy patří k dominantám malého městečka s téměř 10 tis. obyvateli. Od roku 2002/03 je v čele školy ředitel Mgr. Pavel Matějovský. V současné době škola nabízí studijní obory:
- Studijní obor 79-41-K/41 Gymnázium – všeobecné (čtyřleté studium)
- Studijní obor 79-41-K/81 Gymnázium – všeobecné (osmileté studium),
- Studijní obor 75 – 31 – M/005 Předškolní a mimoškolní pedagogika (čtyřleté studium).
V okrese Jičín je gymnázium v Nové Pace jedním ze tří gymnázií nabízejících čtyřleté studium a jedním ze dvou nabízejících studium osmileté.
Střední odborná škola pedagogická v Nové Pace je jedinou střední odbornou školou pedagogickou v Královéhradeckém kraji. Svůj název Střední odborná škola pedagogická nese od 1.1. 2006 (do té doby byl platným název Střední škola pedagogická). Zaměřením se jedná o školu připravující pro práci v mateřských školách, domovech mládeže, školních družinách a domovech pro mládež vyžadující zvláštní péči. Zaměření školy na obor Předškolní a mimoškolní pedagogika představuje významné specifikum školy – škola je jedinou školou poskytující tento obor v Královéhradecké kraji: „zaměření pedagogické školy je jasně dané oborem, vychovat, vzdělat budoucí kantorky, učitelky. Aby to dělaly s láskou, aby byly na určité odborné úrovni.“ z výpovědi učitelů
Z hlediska velikosti školy se jedná o školu s kapacitou Gymnázia 400 žáků a kapacitou Střední odborné školy pedagogické 136 žáků. Součástí školy je i domov mládeže s kapacitou 180 lůžek a školní jídelna s kapacitou 450 jídel. Pro další bližší charakteristiku školy viz stránky www.gymnp.cz/.
Škola se vyznačuje četnými pozitivními rysy. V obecnější rovině, v rovině života a přístupu školy jako celku, je Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Nová Paka typická především příjemnou a tvůrčí atmosférou s partnerskými vztahy na škole, aktivní kulturní participací žáků a image tvořivé, moderní a aktivní školy spolupracující s městem a ostatními partnery. O pozitivních rysech školy svědčí ostatně následující příklady aktivit na škole:
- školního časopisu Heuréka (již několikrát hodnoceného jako nejlepší studentský časopis v rámci ČR),
- školní interní soutěž Přírodovědná liga,
- využívání projektového vyučování,
- aktuální, živé a aktualizované internetové stránky,
- Novopacký slavíček - regionální pěvecká soutěž pořádaná školou, a pravidelné výtvarné plenéry a výstavy
- aktivní účast žáků v tzv. malých grantech a úspěšnost žáků v krajských, celostátních i mezinárodních soutěžích
- spolupráce se zahraničními školami,
- bezbariérovost školy využívající i školní maily pro každého učitele i žáka a web notesu, který je k dispozici žákům, učitelům, rodičům,
- pravidelné vánoční školní akademie pro rodiče, fungování Studentského klubu a školního divadla,
- pravidelné setkávání ředitele školy s volenými zástupci jednotlivých tříd (studentský parlament) a společné řešení aktuálních problémů,
- využívání web notesu a elektronických dotazníků k hodnocení výuky, projektových dní a dalších oblastí a aspektů školního života.
Kladné stránky školy potvrzuje i konstatování ČŠI z roku 2008 o „nadstandardní úrovni v oblasti vedení školy“ a „příkladu dobré praxe v oblasti kvality podmínek a průběhu společenskovědního vzdělávání“ (Inspekční zpráva, 2008, str. 4 – 7)
Zdůvodnění zaměření na hodnocení průběhu vzdělávání
Hodnocení průběhu vzdělávání považuje vedení školy za nezbytný předpoklad zvyšování kvality školy. I proto se vedení školy snaží, aby mělo co nejvíce informací a zpětné vazby v této oblasti. Veškeré informace získané v rámci hodnocení průběhu vzdělávání byly a jsou na škole zpracovány s cílem využít je při řízení školy a zvyšování kvality práce, ovšem úroveň i způsob zpracování prodělaly v průběhu času značné změny. Jak vyplývá z rozhovorů s vedením školy na počátku si různé dotazníky i celoškolního rozsahu zpracovávali a vyhodnocovali sami ředitel se zástupkyní ředitele školy, a to ručně: Když jsme to poprvé s panem ředitelem zpracovávali, tak jsme to jeden bral a druhý čárkoval“ (z výpovědi zástupkyně ředitele) Teprve postupně vedení školy dospělo v této specifické oblasti hodnocení průběhu vzdělávání k efektivnějšímu delegování pravomocí a následně i k efektivnějšímu sběru i zpracování dat on-line formou.
V oblasti hodnocení průběhu vzdělávání je v současnosti škola charakteristická zejména využíváním elektronických on-line dotazníků k hodnocení výuky, projektových dní i dalších prvků školního života. Motivace školy k rozvoji v této oblasti vychází ze snahy co nejefektivněji monitorovat a následně podporovat příjemnou a tvůrčí atmosféru s partnerskými vztahy na škole i obecněji rozvoj školy a ze snahy školy, především jejího vedení, „dělat dobrou školu“ – do které chodí rádi žáci i učitelé.
V průběhu návštěv a rozhovorů na škole se ukázal ještě jeden důvod pro zařazení školy do příkladu inspirativní praxe v oblasti hodnocení průběhu vzdělávání se zaměřením na hodnocení výuky. Na škole se projevila motivace a úsilí v oblasti hodnocení výuky, a to prostřednictvím vzájemných učitelských hospitací. Vzájemné učitelské hospitace se staly vítanými a podporovanými většinou učitelů (do aktivity, která je součástí projektu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Královéhradeckém kraji v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost „Velké školní klíčování“. Do projektu se zapojilo 25 učitelů z cca 35 učitelů na škole. Vzájemné učitelské hospitace se rozběhly v listopadu 2010 s cílem: „hodnotit výuku kolegů z hlediska výukových metod, poznat metody užívané učiteli z jiných tříd a hledat ty inspirativní metody“ (z výpovědi koordinátorky projektu Velké školní klíčování). Více k projektu velké školní klíčování viz https://vsk.gymnp.cz/. Přes skutečnost, že projekt začal teprve 1.10. 2010 (plánován je do 1.4. 2012), bylo již na podzim a v zimě 2010 na škole patrné, že učitelé v projektu začínají rozvíjet své dovednosti týmově a participativně. To se projevilo při hledání podoby kritérií hodnocení výuky z hlediska výukových metod – konkrétně při vytváření hospitačního archu a pravidel pro hospitace. Důležitým výstupem uvedených diskusí je posun od původního návrhu podoby hospitačního archu (viz příloha č. 1) k verzi finální (viz příloha č. 2) prodiskutované a odsouhlasené učiteli zapojenými do projektu. Škola tak potvrzuje postup na cestě ke skutečnému vlastnímu hodnocení školy, cestu k participativnímu řešení souvisejících otázek důležitých pro život školy (např. vize školy, strategického plánování rozvoje školy i vlastního hodnocení školy, využití supervize apod.). Přestože projekt Velké školní klíčování potvrzuje pozitivní trend, tato zpráva se dále aktivitami vyplývajícími z projektu více nezabývá, a to hlavně z důvodu jeho nedávného zahájení.
2.3 Vize školy
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Nová Paka svojí činností usiluje především o poskytování všeobecného vzdělání na úrovni čtyřletého a osmiletého gymnázia a odborného pedagogického vzdělání na středoškolské úrovni. Snaha o naplňování tohoto cíle z pohledu školy a její vize vyplývá z analýzy činnosti školy, ze školské legislativy, kterou škola ve své činnosti plně respektuje, z vypracovaných školních vzdělávacích programů i z výpovědí vedení, pedagogického sboru, žáků i z rozhovorů se zástupcem školské rady a partnerů školy.
Aktuální cíle a vize, plán rozvoje školy vyplývají ze Strategického plánu rozvoje školy (2010 – 2015, viz příloha č. 3), ze školních vzdělávacích programů (viz Tabulka 2), z ročních plánů školy a od roku 2010 také z textu „Základní pilíře vzdělávání na naší škole“ uveřejněných na školních internetových stránkách https://www.gymnp.cz/home. V tomto dokumentu jsou konkrétně vytyčeny takto:
„Základní pilíře vzdělávání na naší škole jsou:
- příjemné a vstřícné prostředí pro rozvoj a uspokojování vzdělávacích potřeb každého žáka,
- všestranný rozvoj žáků s možností osobní profilace ve vyšších ročnících gymnázia,
- partnerské vztahy mezi žáky, učiteli a rodiči,
- vytváření zdravého prostředí podle zásad projektu Zdravá škola,
- spolupráce mezi učiteli v přístupu k žákům a vzdělávání,
- důraz na projektové vyučování, rozvoj komunikace, kritického myšlení, logického uvažovánía řešení problémů,
- zavádění moderních metod a forem výuky a budování kvalitního pedagogického sboru,
- program prevence nežádoucích jevů působících na žáky a podpora pozitivního sociálníhocítění žáků
- motivace k celoživotnímu učení a příprava na studium na vysoké škole.“
(Základní pilíře vzdělávání na naší škole)
Tyto základní pilíře vzdělávání jsou zamířeny do tří pomyslných oblastí: a) edukační působení na žáka, b) profesní rozvoj pedagogického sboru, c) prostředí a klima školy. Tyto oblasti nejsou explicitně v pilířích rozlišovány; dodatečnou analýzou je možné vidět, že oblast edukační působení na žáka je zastoupena čtyřmi pilíři, oblast profesní rozvoj pedagogického sboru dvěma pilíři a oblast prostředí a klima školy třemi pilíři (více viz příloha č. 4). Pomyslné základní kameny všech tří dimenzí – žáci, učitelé, klima – jsou identifikovatelné i ve vizi formulované ředitelem školy při jednom z rozhovorů i ve Strategickém plánu rozvoje školy. Dominantní je přitom prostředí a klima školy, což vyplývá i z ústřední myšlenky dokumentu: „Mým největším snem a zároveň cílem je být ředitelem takové školy, do které by žáci i učitelé chodili alespoň trochu rádi.“ (Strategický plán rozvoje školy, 2007, s. 6 a 7)
Strategický plán rozvoje školy 2010 – 2015 je druhým strategickým plánem vypracovaným školou; první byl vypracován na období 2007 – 2010. Z úvodního slova obou strategických plánů (2007, 2010) vyplývá, že při zpracovávání tohoto dokumentu vedení školy vycházelo zejména z „ podrobné analýzy dosaženého stavu školy a změn oproti předchozímu období na základě závěrů SWOT analýzy, různých anket a dotazníků, rozhovorů s učiteli, žáky i rodiči, rozborů porad, školní dokumentace, analýzy výročních zpráv, inspekčních zpráv apod., z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Královéhradeckém kraji, z platných zákonů, vyhlášek a nařízení MŠMT ČR (především o probíhající reformě školství), z návrhu finančního zabezpečení stanovených priorit, úkolů a cílů“ (Strategický plán, 2007, 2010, s. 1). Z rozhovoru s ředitelem školy je navíc zřejmé, že Strategický plán pro období 2010 – 2015 je i výsledkem srovnání aktuálního stavu fungování školy s cíli stanovenými v plánu pro období 2007 – 2010. Potřebné srovnání provedl ředitel školy před ukončením platnosti prvního plánu. S ohledem na zvolený postup koncipování dokumentu i charakter analýzy je struktura obou plánů totožná. Formulované cíle jsou členěny do sedmi oblastí (A - G):
Oblast A. Cíle, změny cílů a obsahu vzdělávání.
Oblast B. Kvalita vzdělávání.
Oblast C. Personální zajištění.
Oblast D. Klima školy, image, komunikace a přenos informací.
Oblast E. Mezinárodní projekty a spolupráce.
Oblast F. Materiálně – technické podmínky, finance.
Oblast G. Kvalita organizace práce a managementu.
Z porovnání obsahu konkrétních oblastí rozvoje vyplývá, že změny jsou pouze dílčího charakteru a že škola kontinuálně pokračuje ve směřování nastoleném v roce 2007 (z toho důvodu je v příloze zastoupen pouze aktuální Strategický plán, tj. na období 2010 – 2015, viz příloha č. 3).
Zásadní rozdíl mezi oběma strategickými plány je v délce období, na které jsou stanoveny; první je na tříleté období a druhý na období pětileté. Uvedená změna se jeví být změnou strategickou a navazuje na rozhodnutí školy ponechat si před koncipováním příštího strategického plánu v roce 2015 delší časový odstup od vypracování autoevaluační zprávy (plánované na rok 2013). Tohoto delšího časového odstupu by vedení školy rádo využilo k systémovějšímu a detailnějšímu vyhodnocení plnění stávajícího plánu a následně k týmovému a participativnímu koncipování plánu nového.