(více viz příloha č. 2)
Proces autoevaluace zaměřený obecně na kvalitu školy probíhá ve škole již několik let. Od školního roku 2003/2004 škola cíleně shromažďuje podkladové materiály pro hodnocení procesů ve škole, které analyzuje a dále využívá. Od platnosti vyhlášky č. 15/2005 Sb. probíhá ve škole vlastní hodnocení školy dle této vyhlášky, ve znění pozdějších předpisů.
|
Hlavní oblasti |
Konkrétní priority školy (podoblasti) |
|
a) podmínky ke vzdělávání |
Materiálně-technické, hygienické, psychosociální, personální, organizační… porovnání s RVP ZV |
|
b) průběh vzdělávání |
Portfolio žáka, vzdělávací výstupy ve 3. a 5. ročníku, průřezová témata, metody a formy práce, tematické plány učiva |
|
c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání |
IVP, ANP, spolupráce s rodinou, využití žákovské knihovny, PC programy, učební pomůcky ve výuce, asistent pedagoga, nepovinné předměty a zájmové kroužky Systémové informování rodičů, akce pro rodiče pořádané školou, akce pořádané s rodiči pro žáky, ostatní veřejnost, dokumenty školy Vztahy: učitelka – žák, rodič, učitelka, ostatní ped. pracovníci Ředitelka a ostatní pedagogičtí pracovníci školy Pedagogičtí pracovníci – ostatní pracovníci školy Zřizovatel–škola Krajský úřad – škola Ostatní instituce – škola |
|
d) výsledky vzdělávání žáků a studentů, v případě středních škol a vyšších odborných škol také uplatnitelnost absolventů na trhu práce |
Hodnocení žáků učitele, sebehodnocení žáka, klíčové kompetence, průřezová témata, vnější hodnocení |
|
e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků |
DVPP – prioritní oblasti, portfolio učitele Kvalita personální práce |
|
f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům |
Viz podmínky vzdělávání a vliv na vzdělávání Rozpočty školy, doplňková činnost |
Od této doby má škola nastaveny cíle i kritéria pro vlastní hodnocení – ukázka z konkrétní podoblasti spolupráce s rodiči:
|
Cíl autoevaluace |
Oblast |
Podoblast |
Kritérium |
Indikátor |
Evaluační nástroj |
Kdo |
Kdy |
|
Zlepšit úroveň spolupráce s rodiči |
Spolupráce s rodiči |
Zapojení rodičů |
Účast na třídních schůzkách Od komunikace ke spolupráci |
Počet rodičů na třídních schůzkách Aktivní zapojení rodičů do akcí školy |
Analýza prezenční listiny Vyhodnocení každé akce – analýzou zápisů o akcích, rozhovorem |
Třídní učitelé Pedagogičtí pracovníci |
4x za školní rok Průběžně, po ukončení akce |
Oblast spolupráce s rodiči byla pro školu vždy podstatná, vždy existovaly důvody, proč dále rozvíjet i oblast, která může, podle slov ředitelky školy, pro nezasvěcené působit jako oblast, ve které se škole v podstatě daří. Zapojení rodičů do práce školy se dařilo, ale většině rodičů postačovala účast na třídních schůzkách.
Ve škole proběhly SWOT analýzy, první proběhla v roce 2006/07. Tato analýza byla podstatná právě i pro oblast spolupráce s rodiči.
Bylo zjištěno:
Silné stránky školy: nabídka volnočasových aktivit, pedagogický sbor, orientace na žáka
Slabé stránky školy: dostatečné prostory, malý počet žáků, nedostatečná prezentace školy pro veřejnost
Příležitosti: spolupráce s rodiči, prevence, DVPP
Ohrožení: nepodložené informace, typ školy, konkurence
I na základě výsledků SWOT analýzy byl stanoven cíl v oblasti spolupráce s rodiči, cit.:
„Přesvědčit rodiče o kvalitě naší práce, zapojit je více do práce školy a získat si jejich důvěru. A tím získat i více žáků pro školu.“
Co o tom dále říká paní ředitelka Mgr. Hana Stýblová?
„Jedním z prvních počinů bylo pravidelné vydávání informační brožury o škole. Každoroční Den otevřených dveří se obsahově změnil, nebyl to jen den informační, ale ke každému dni (1x v roce) byla vydána brožura o historii místa (Božkova) v souvislosti se vzděláváním minulým i současným. Škola začala pořádat týden pro mateřské školy, kdy do školy přicházeli předškoláci z okolních mateřských škol, kteří pracovali s našimi žáky a domů si vedle výrobku odnášeli i brožuru pro rodiče. Rodiče byli informováni o průběhu vzdělávání, o některých nadstandardních činnostech školy a byli do školy pozváni.
Při různých příležitostech (zahajovací třídní schůzky v 1. třídě nebo konečné třídní schůzky v 5. třídě) byly zjišťovány potřeby rodičů a jejich spokojenost/nespokojenost. Podnětné byly právě rozhovory s rodiči odcházejících žáků a jejich rozdílný přístup ke škole, který mohl mít několik příčin – např. složení rodičů, složení žáků –, ale pro práci školy byl podstatný možný důvod: odlišná práce učitelů v oblasti spolupráce s rodiči. Proto škola využívala v rámci DVPP možnosti vzdělávání učitelů se v této oblasti, ale nejdůležitější byl příklad ostatních pedagogických pracovníků, což v malém kolektivu může fungovat.“
Důležitým podkladem pro vytčení priorit autoevaluace byly i výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo ve školním roce 2008/09 a bylo zaměřeno na hodnocení vztahů (šetření provedla komerční firma).
Výsledky jsou následující (výsledky v levé části jsou porovnávány s běžnými průměry):
A) chování zaměstnanců k rodičům: 97,5/84,3
Chování nejen učitelů, ale i všech zaměstnanců školy k rodičům, je určitým indikátorem jejich chování k žákům
B) chování zaměstnanců k žákům: 93,1/78,4
O tom, jak se k dítěti chovají dospělí ve škole, se rodiče nejvíce dozvídají od nich (mají-li zájem se na to ptát)
C) spokojenost s TU: 95,7/85,0
Třídní kolektiv bývá dítěti nejbližší – práce TU se na kvalitě vztahů mezi žáky projevuje velmi silně, ať je dobrá, či špatná. TU také bývá nejčastěji v kontaktu s rodiči.
Postoje rodičů ke škole a jejich dobrovolné aktivity pro školu se ve velké míře odvíjejí od toho, jak je ve škole spokojené jejich dítě. Pokud má dítě pocit, že se ve škole necítí úplně šťastně a bezpečně, a rodič objektivně posoudí, že škola nedělá pro dítě to, co může, pak se to zákonitě projeví v jeho přístupu ke škole…
Uvedené výsledky (které jsou jistě pozitivní, ale jsou zde i určité rezervy) do jisté míry ovlivnily zvolenou oblast autoevaluace i posun v cíli v této oblasti.
Jak uvádí ředitelka školy:
„Zjednodušili jsme cíl co do psané podoby, ale jeho naplnění je a bude dlouhotrvající proces:
Umíme komunikovat, pojďme spolupracovat.“
Důležité jsou tři oblasti, jak výše uvedeno, kterým škola věnuje a v nejbližší době bude i nadále věnovat zvýšený zájem – kromě oblasti spolupráce s rodiči (která bude dále popsána, analyzována a vyhodnocena) je to oblast evaluace ŠVP, především v porovnání nastavených cílů vzdělávání (formulovaných v ŠVP) a v účinnosti jejich realizace.
Třetí oblastí je průběžná evaluace školního klimatu, která velmi úzce souvisí se spoluprací s rodiči, neboť spokojenost či nespokojenost žáků i učitelů se zřetelně projevuje i ve vztahu rodičů ke škole a v jejich ochotě se školou spolupracovat.
Škola má i mateřskou školu, rodiče se tak lépe orientují ve výběru dalšího vzdělávání – zda setrvat na božkovské škole (i za cenu, že škola nemá druhý stupeň /což může být považováno za slabou stránku školy/ a dítě tak musí pokračovat na jiné škole, a dát přednost malému kolektivu dětí, kde bude o jejich dítě dobře postaráno, kde se bude cítit příjemně a bezpečně), nebo volit úplnou ZŠ v blízkém okolí…Většina rodičů se rozhodne své dítě na božkovské škole ponechat (bližší důvody jejich rozhodnutí viz v dalších kapitolách).