Při přípravě na druhý cyklus vlastního hodnocení školy byla na pedagogické radě v srpnu 2008 schválena stejná struktura oblastí i obdobný průběh aktivit jako v roce 2006. Snahou bylo umožnit srovnávání nově získaných poznatků s poznatky dřívějšími, a tak formulovat konkrétnější závěry a doporučení do budoucna. Po novele vyhlášky, která prodloužila interval povinného vlastního hodnocení na tři roky, byl zahájený proces na rok pozastaven.
Příprava vlastního hodnocení školy a realizace dotazníkového šetření
O rok později, v srpnu roku 2009, byla na pedagogické radě odsouhlasena tatáž struktura oblastí i definitivní harmonogram pracovních aktivit druhého vlastního hodnocení/autoevaluace školy (Příloha č. 3).
Vedení školy rozhodlo, že se na realizaci vlastního hodnocení školy bude opět podílet užší tým koordinátorů vlastního hodnocení ve složení ředitel, zástupce ředitele a členové umělecké rady školy. Na členy umělecké rady ředitel školy plně delegoval přípravu dotazníkového šetření, což uvedl slovy: „Nemám čas prohlížet různé materiály a dívat se, co se z nich pro nás hodí. Takže si zase uděláme dotazníky sami.“ Hlavním úkolem členů umělecké rady bylo ve dvojicích inovovat dotazníky určené jednotlivým skupinám respondentů (pro žáky, pro rodiče, pro učitele). Snahou bylo zachovat důležité položky z dotazníků použitých v předcházejícím šetření tak, aby bylo možno výsledky šetření srovnávat v čase (celkově byly asi 2/3 položek použity opakovaně), ale podle potřeby začlenit i položky aktuální důležitosti. Například pro již zmíněnou oblast řízení školy byla v dotazníku pro rodiče (Příloha č. 4) opakovaně zařazena tatáž položka (pod č. 5), v dotazníku pro učitele pak bylo znovu použito sedm položek dotazníku z roku 2006/2007, některé z nich byly zčásti formulačně poupraveny. (V příloze č. 5 jsou tyto položky uvedeny pod čísly 5, 6, 7, 8, 9,13, 15.) Vztahovaly se ke stylu a technikám vedení stávajících vedoucích pracovníků školy, především ke zvládání vůdcovství, pracovní komunikace (ukládání a uznávání úkolů) a motivování pracovníků. Nově byly přidány položky sledující náhled učitelů na četnost a průběh pedagogických rad, na informační systém s využitím e-mailů a kalendáře Microsoft Outlook, na realizaci kontrolních mechanismů, na možnost participovat na rozvoji školy a plně využívat svůj potenciál, na motivující podmínky k dalšímu vzdělávání. (V příloze č. 5 jsou uvedeny pod čísly 10, 11, 12, 14, 16, 17, 18.)
Dvojice členů rady si vytvářené verze dotazníků vzájemně oponovaly a na čtyřech po sobě následujících společných schůzkách umělecké rady byla podoba dotazníků ještě diskutována. Na konečné pracovní schůzce na počátku dubna 2010 byly kromě formulačních úprav (především vzhledem ke schopnosti mladších žáků pracovat s textem dotazníku) ještě řešeny (a diskutovány) následující skutečnosti:
- bylo ověřováno, zda dotazníky zahrnují položky vztahující se ke všem povinným oblastem vlastního hodnocení školy,
- bylo kontrolováno, zda položky dotazníků jsou v souladu s hlavními cíli práce školy,
- bylo prověřováno, zda se na zjišťované skutečnosti opravdu zaměřují všechny tři varianty dotazníků: pro žáky, pro rodiče, pro učitele,
- bylo konstatováno, že vedení Rady rodičů je tvořeno jen „vstřícnými“, nikoliv aktivními členy, proto budou rodiče v dotazníkovém šetření pouze v pozici respondentů,
- bylo diskutováno:
- do jaké míry má brát škola (její pracovníci) odpovědnost za kulturní chování svých žáků a dodržování etikety na veřejných akcích školy,
- jak ve formulaci položek dotazníku nepředjímat negativní - náhled na práci školy a ladit je pozitivně,
- jak nevztahovat položky dotazníku přímo k osobám učitelů,
- do jaké míry je vhodné a potřebné zařazovat otázky s otevřenou odpovědí, - bylo potvrzeno, že dotazníkové šetření bude provedeno v květnu a červnu,
- bylo dohodnuto, že vyhodnocení a interpretaci získaných dat poté provedou všichni členové koordinačního týmu.
Také bylo zvažováno, jak nejoptimálněji oslovit rodiče: „...Když ta škola něco slíbí, tak to také plní a co na to rodiče....“ (učitelka A, členka koordinačního týmu). Ze strany jedné členky týmu padl návrh opustit dosavadní využívání dotazníku a raději vést s rodiči strukturované rozhovory. Po krátké diskusi byla tato varianta zamítnuta. Jednak z časových důvodů, jednak s odkazem na „neschopnost některých učitelů takto komunikovat“.
V souladu s časovým harmonogramem bylo dotazníkové šetření realizováno v květnu 2010. Koordinační tým právě jen k tomuto účelu odsouhlasil konečnou verzi tří typů dotazníků:
- Dotazník pro učitele (Příloha č. 5),
- Dotazník pro žáky,
- Dotazník pro rodiče (Příloha č. 4).
Distribuci dotazníků pro žáky a rodiče opět zabezpečovali vyučující jednotlivých žáků. Vyplněné dotazníky respondenti anonymně vkládali do sběrných schránek umístěných v prostorách školy.
Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření
Návratnost dotazníků pro žáky byla 52%, pro rodiče 42%, pro učitele 70% (v roce 2006/2007 u žáků 48%, u rodičů 40% a u učitelů 80%). Statistické vyhodnocení všech dotazníků provedl kvůli jednotné podobě zpracování ředitel školy. Ve způsobu, jak interpretovat zjištěná data a závěrů využít pro zlepšení práce školy, však došlo oproti postupu v roce 2006/2007 k procedurální změně. Všichni členové Umělecké rady obdrželi vyhodnocení všech dotazníků a ve stanoveném termínu se připravili na pracovní setkání. Tzn., že si vypracovali písemné podklady, v nichž jednak vyjádřili svou specifickou interpretaci zjištěných skutečností (poučený komentář) a jednak shromáždili svá doporučení ke zlepšení práce školy („…všichni věděli o všem…, všichni do toho byli navezeni...“). Zadání mělo podobu otázky: „Posunuli jsme se?“ Z rozhovoru se členy rady vyplynulo, že tak měli možnost „přemýšlet o řešeních“, „v různou dobu a postupně…“, a že této přípravě věnovali „i více než 10 hodin“. Přihlíželi k výstupům z vlastního hodnocení školy před třemi lety, například jedna členka týmu to komentovala následovně: „Dala jsem si před sebe ty výsledky a porovnávala“. Také zohledňovali významnost zjištěných skutečností, „kolik je to lidí – ty procenta“, i další souvislosti ze života školy. Nevyjadřovali se automaticky ke všem položkám dotazníků, zaměřili se na skutečnosti, které oni sami považovali za důležité, které je nějak oslovily. Podklady připravené v elektronické podobě pak dali k dispozici i řediteli školy.
Interpretace poznatků o práci školy a tvorba zprávy o vlastním hodnocení školy
Veškeré závěry a doporučení jednotlivých členů koordinačního týmu byly během dvou měsíců postupně diskutovány na třech návazných jednáních umělecké rady. Závěry lze shrnout slovy ředitele školy: „Nic nás nepřekvapilo, nebylo tam nic, co jsme nevěděli“. Členové koordinačního týmu dodávali: „Ale člověk si to znovu uvědomoval“, „je dobře, že jsme si to ověřili“, „…a hodnocení dotazníků pro žáky bylo poučné pro jednotlivé učitele, pokud se týká jejich konkrétní výuky, mohou si prolistovat jednotlivé dotazníky…“. V propojení ještě i s dalšími poznatky o práci školy byl hledán konsensus („konsensus se dařil“) v náhledu na aktuální situaci školy i na možnosti jejího dalšího rozvoje. Bylo sledováno, zda u položek dotazníků nenastal oproti minulému hodnocení „žádný zásadní rozdíl“, zda „nedošlo k propadu“, dále bylo zkoumáno, „jak to posunout, zda je tu otevřený prostor…“.
Ke sledované oblasti řízení školy byly získány poznatky převážně velmi intimního charakteru, členové koordinačního týmu však o nich otevřeně a konstruktivně diskutovali. Výběrově lze zmínit třeba řešení otázky, jak do budoucna zefektivnit jednání pedagogické rady: „Pedagogické rady… nedebatovat o nepodstatných věcech, více konkretizovat určité věci, nediskutovat a nerozebírat věci, které se netýkají všech, jednotlivé věci řešit s odděleními či jednotlivci…“. V centru pozornosti se ocitly i podněty na doladění pravomocí a odpovědností zástupce ředitele: „Zdá se, že je to šílená funkce – taková holka pro všechno – je to kancelářská síla nám k ruce? Koordinátor kulturních akcí a výrobce programů? Náplast na různé díry mezi ředitelem a účetním…?“ … „Myslím, že by měla být povýšena důležitost jeho role…“.
Na základě podnětu jednoho učitele/respondenta, že „vedení by nemělo být za každou cenu se všemi zadobře – když se jedná o školu, je třeba bojovat“, bylo zvažováno, zda je zapotřebí „větší důslednosti při kontrole učitelů, při zadaných úkolech…“. V dobrém zazněl i tento povzdech/doporučení vzhledem k řediteli školy, „že je natolik pracovně vytížen, že by občas neškodilo ubrat…“.
Významnou část diskuse nad výsledky vlastního hodnocení zabralo zjištění, že se tentokrát vrátilo jen 70% z dotazníků rozdaných učitelům školy (což bylo méně, než v prvním šetření) a návrhy, jak zájem učitelů o tyto aktivity (potažmo o rozvoj školy) podpořit. S tím se propojila zjištění ohledně rezerv ve spolupráci učitelů, kdy bylo opakovaně žehráno na to, že se výuka neodehrává v jedné budově. „Pracovní i přátelské vztahy by podpořila společná budova…“. „Vidíme se jen jednou za čtvrt roku na poradách a to kolektiv nestmelí.“ Zazněl i apel směrem k jednotlivým pracovníkům: „Nevím, vše je na každém z nás, všichni bychom se měli nad sebou zamyslet a být vstřícnější, ochotnější…“.
Podkladem pro oficiální zprávu o vlastním hodnocení školy, kterou posléze zpracovával ředitel školy, byly nejen poznatky z realizovaného dotazníkového šetření, ale i komplex dalších informací pocházejících z četných zdrojů. Tak jako již v první vlně vlastního hodnocení se ještě kromě výsledků z dotazníkového šetření jednalo o následující zdroje:
- výsledky kontrol hospodaření, inspekční činnosti, hygieny, BOZP, výsledky revizí,
- závěry z hospitací,
- výsledky ze soutěží žáků,
- výsledky přijímacích zkoušek na vyšší stupně škol,
- výsledky analýzy názorů ze strany veřejnosti (tisk, jednání na MěÚ, s rodiči, veřejností atp.),
- výsledky analýzy podkladů o vztazích mezi žáky, mezi zaměstnanci i mezi oběma skupinami navzájem,
- zjištění z analýzy materiálních zdrojů pracovního prostředí.
Tyto zdroje ještě byly ve druhé vlně vlastního hodnocení školy rozšířeny:
- o výsledky analýzy evidence návštěvnosti kulturních akcí pořádaných školou,
- o výsledky analýzy počtu zájemců o studium na ZUŠ (podle oborů),
- o výsledky analýzy podkladů o výchovně vzdělávacích výsledcích žáků,
- o poznatky z rozhovorů se žáky.
Zprávu o vlastním hodnocení školy pak ředitel předložil ke schválení pedagogické radě, poté v konečné verzi Radě rodičů při ZUŠ… a následně širší veřejnosti na www stránkách školy. Písemné materiály, tzn. vyplněné dotazníky, vyhodnocení dotazníků, zpracované podklady v podobě komentářů a doporučení členů koordinačního týmu apod., byly uloženy ve školním archivu.