Počátky Střední zdravotnické školy v Ústí nad Labem jsou spojeny s provozem krajské nemocnice a rokem 1946, kdy zahájila činnost dvouletá škola pro diplomované ošetřovatelky (ošetřovatelská škola v Ústí nad Labem byla založena jako jedna z prvních mimopražských škol). Vzhledem k potřebám zdravotnictví však na škole postupně vznikaly nové obory. Za zmínku stojí například obor zdravotních sester (1946), obor porodních asistentek (1947), obor zubních laborantů (1949), obor zdravotních laborantů (1950), obor dětských sester (1956), obor radiologických laborantů (1961), obor sanitárních pracovníků (1962), obor lékárenských laborantů (1965) nebo obor ošetřovatelek (1969). S postupným nárůstem počtu studentů musela výuka probíhat v různých pobočkách po celém Ústí nad Labem. Koncem osmdesátých let se situace stala neúnosnou, a proto došlo v roce 1989 k rozdělení školy na dva samostatné subjekty – SZŠ pro klinické obory a SŠZ pro obory technické. V roce 1996 zahajují obě tyto školy výuku v novém typu pomaturitního studia, vznikají vyšší odborné školy. Téhož roku však zdravotnické školy přešly opět do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, které v následujícím roce v rámci tzv. optimalizace školství rozhodlo o sloučení obou ústeckých školy do jediného subjektu – Střední zdravotnické školy a Vyšší zdravotnické školy v Ústí nad Labem. Obě budovy školy prošly důkladnou rekonstrukcí. Vznikla celá řada kvalitně vybavených učeben pro výuku odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů. Za zmínku stojí učebna oboru Diplomovaná dentální hygienistka, která je vybavena devíti zubařskými křesly, nebo Infocentrum umožňující využívání počítačů na psaní seminárních prací, protokolů, ale také k volnému připojení k internetu (k dispozici je celkem 18 počítačů).
VOŠZ a SŠZ v Ústí nad Labem je jedinou zdravotnickou školou v Ústeckém a Libereckém kraji s výukou všech klinických a technických oborů (pro chlapce a dívky). Hlavním cílem školy je vzdělávání zdravotnických pracovníků, nelékařů, a to jak v oborech klinických (ošetřovatelských – zdravotnický asistent, ale i například diplomovaný zdravotnický záchranář, diplomovaná dentální hygienistka apod.), tak v oborech technických (laboratorní asistent apod.). Jejím úkolem je poskytování středního vzdělání s maturitní zkouškou, všeobecného a specifického odborného vzdělání a praktické přípravy na vyšší odborné škole pro výkon povolání a činností ve zdravotnictví. Uvádíme studijní obory, které škola nabízí ve školním roce 2011/2012. Jedná se o čtyřletá denní studia ukončená maturitou a tříletá denní studia ukončená absolutoriem. V čtyřleté denní formě studia ukončené maturitou realizuje škola vzdělávací obory: Zdravotnické lyceum, Zdravotnický asistent, Laboratorní asistent, Asistent zubního technika a Masér sportovní a rekondiční. Ve tříleté denní formě studia ukončené absolutoriem jsou to vzdělávací obory: Diplomovaná dentální hygienistka, Diplomovaný farmaceutický asistent, Diplomovaný zdravotní laborant, Diplomovaný zdravotnický záchranář, Diplomovaný zubní technik, Diplomovaná všeobecná sestra. Ve školním roce 2011/2012 škola neotevírá žádný obor v dálkové formě vzdělávání.
Vedení školy je složeno z ředitelky školy, zástupce pro všeobecně vzdělávací předměty (zástupce statutárního orgánu), zástupkyně pro střední školu, zástupkyně pro vyšší školu, vedoucích učitelek odloučených pracovišť a vedoucí studijního oddělení (příloha V). Vedení školy jedná pravidelně každý týden. Tohoto jednání se zúčastňuje i vedoucí ekonomického úseku. Je zde vytvořen týdenní plán činnosti školy, který je k dispozici všem externím i interním vyučujícím, ekonomickému úseku a pracovníkovi pověřenému spravováním školních webových stránek. Na škole je zaveden ucelený a jednotný systém kontrol, který vychází ze systému řízení školy. Kontrolní činnosti provádějí mimo ředitele školy všichni členové vedení a učitelé pověření vedením předmětových a oborových komisí. Navíc je zřízen i institut učitelek řídících praktické vyučování jednotlivých oborů a tyto pracovnice mají také právo kontrolní činnosti. Kontrolní činnost je pravidelně vyhodnocována na týdenních poradách vedení, a je-li potřeba, jsou přijata nápravná opatření. Zprávy o výsledcích kontrolní činnosti jsou také projednávány na všech pedagogických radách školy. Jak již bylo řečeno, na škole aktivně pracují předmětové a oborové komise. Jedná se o profesní komise vyučujících shodné aprobace nebo studijního zaměření, které mají za úkol jak zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu, tak zajišťování mezipředmětových i mezioborových vztahů, zajišťování praktického vyučování a odborné praxe, výměnu zkušeností, akce oboru, kontrolní, náslechovou a hospitační činnost. Jedná se o komise v rámci oborů: Laboratorní asistent a Diplomovaný zdravotní laborant, Diplomovaný farmaceutický asistent, Asistent zubního technika a Diplomovaný zubní technik, Zdravotnický asistent, Diplomovaná všeobecná sestra, Diplomovaná Dentální hygienistka a Diplomovaný zdravotnický záchranář. Byly ustanoveny předmětové komise slučující do skupin tyto příbuzné předměty: chemie – biologie, fyzika – matematika – informační a komunikační technologie, český jazyk – dějepis – občanská nauka – estetická výchova, tělesná výchova, cizí jazyky, klinické obory (ošetřovatelství – psychologie). Komise pracují vždy na základě ročních i dlouhodobých výhledových plánů a mimo výše uvedené činnosti zajišťují i koordinované nakupování výukových pomůcek a techniky. Své připomínky, podněty a požadavky předkládají vedení školy. Od 1. ledna 1998 na škole pravidelně pracuje Sdružení rodičů, které je jako občanské sdružení řádně registrováno na Ministerstvu vnitra ČR. Kontakt se školou je zabezpečen jednak pravidelnými jednáními s vedením školy, jednak je členem výboru jedna z pedagogických pracovnic školy; navíc se některých jednání sdružení zúčastňuje ředitelka školy a přímo odpovídá na položené otázky.
Zdravotnické školství je charakterizováno několika prvky odlišnými od ostatních typů škol.
Zástupce ředitelky k tomu uvádí: ,,Absolventi naší školy a potažmo všech škol v ČR (SŠZ je v republice kolem sedmdesáti) musí být jednotně vzděláni a škola musí garantovat, že například zdravotnický asistent z jednoho kraje má naprostou většinu znalostí shodných jako zdravotnický asistent z kraje jiného. Proto je nutno zajistit jednotu vzdělávacích programů, které určují v každém oboru profil absolventa.“
Škola v rámci těchto snah zpracovala ve školním roce 2009/2010 vlastní ŠVP pro obory vzdělání Zdravotnický asistent a Asistent zubního technika a výuku podle těchto ŠVP realizovala již v následujícím školním roce 2010/2011. Z hlediska optimalizace a koordinace odloučeného pracoviště v Teplicích bylo vytvoření jednotných ŠVP nezbytností, protože Zdravotnický asistent je vyučován jak v Ústí nad Labem, tak v Teplicích. Tím je samozřejmě zaručena naprostá prostupnost a jednotnost mezi pracovišti školy.
Garant autoevaluace uvádí: „Ostatně jsme již měli příklad, kdy žákyně přešla z Teplic do Ústí. O opačném případu nevím… tento přechod byl ale naprosto bezproblémový. Naše ŠVP se začaly vytvářet před více než třemi lety. Byl ustanoven koordinátor, který absolvoval několik školení a vybral tým pro tvorbu ŠVP, přesněji řečeno požádal několik kolegyň a kolegů o spolupráci. Za odborné předměty to byl vždy jeden vyučující v oborech Asistent zubního technika, Laboratorní asistent, Zdravotnický asistent (Praktická sestra) a Masér sportovní a rekondiční. U všeobecných předmětů se domluvil s předsedy předmětových komisí, kteří rozdělili předměty jednotlivým vyučujícím. Vzhledem k tomu, že máme více oborů, dělali jsme ŠVP pro každý obor zvlášť… u oboru Zdravotnický asistent se navíc dohodly na spolupráci i jednotlivé školy, takže někdo poslal návrh, ostatní to připomínkovali, takže většina ,,zdrávek“ to bude mít hodně podobné... co se týká schůzek, popravdě jsme jich moc neměli, řešili jsme to spíš elektronickou komunikací... snažili jsme se o vytvoření nadčasového dokumentu, který by se měl měnit pouze v případě vážnějších změn podmínek.
Já sám jsem měl na starosti matematiku. Když jsem vytvořil druhou variantu programu pro ZA a řekli mi, že se opět změnila hodinová dotace, vykašlal jsem se na to, takže to udělala kolegyně.“
Na otázku, zda se díky školním vzdělávacím programům změnila práce učitelů, garant autoevaluce odpovídá: „Ze dne na den se práce učitelů určitě nezmění.“
Zástupce ředitelky k tomu dodává: ,Jezdím na spousty akcí, kde se setkávám s ostatními učiteli z dalších škol, a musím tedy říci, že jsem skeptický ke změnám v celém školství… Je spousta škol, které vytvořily ŠVP pouze formálně, uměle… podle mého názoru žádný program nezmění práci učitele automaticky… důraz na znalosti žáka a na jeho dovednosti, tedy jeho klíčové kompetence je však určitě posun dopředu… může to pomoci i v práci učitele.“
Obsah všech ŠVP je pro jednotlivé obory studia na škole podobný. Zahrnují identifikační údaje (název ŠVP, kód a název oboru vzdělání, délku, formu vzdělávání, platnost ŠVP). Dále deklarují profil absolventa. Jedná se o nejvýznamnější část ŠVP, protože jasně charakterizuje kompetence absolventa vymezené z hlediska záměrů školy. V příloze VI proto uvádíme příklad profilu absolventa u oboru Asistent zubního technika.
Vedoucí oboru říká: „Já jsem byla nadšena… jsem otevřena pro každou změnu k lepšímu… nejde však ani tak o nový ŠVP, ale spíše o myšlení… myslet na metody a organizaci práce, na třídní klima, na budoucí život žáků, na získávání praktických znalostí a dovedností, než nějaké biflování (řadu informací si lze jednoduše někde najít), na vlastní celoživotní učení žáků a získání těch opravdu důležitých kompetencí… to je směr, který je dle mého názoru správný.“
Od profilu absolventa se odvíjí koncepce a obsah celého vzdělávacího programu a je východiskem pro zpracování všech dalších částí ŠVP. Další kapitolou je proto charakteristika školního vzdělávacího programu, která popisuje celkové pojetí vzdělávání, organizaci výuky, způsob hodnocení žáků, vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných, podmínky pro přijímání ke vzdělávání. Následujícím tematickým okruhem ŠVP jsou učební plány. Ty vychází z kurikulárních rámců a z rámcového rozvržení obsahu vzdělávání uvedeného v RVP. Na jejich základě jsou stanoveny vyučovací předměty, jejich časová dotace a učební osnova. Učební osnova se skládá vždy z pojetí vyučovacího předmětu, z obecného cíle, z charakteristiky učiva, směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí, strategie výuky (pojetí výuky), hodnocení výsledků žáků, přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat a rozpisu učiva a výsledků vzdělávání. Poslední tři kapitoly ŠVP tvoří personální a materiální zabezpečení vzdělávání, spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP a autoevaluace samotného ŠVP. Jak ŠVP Zdravotnický asistent, tak i ŠVP Asistent zubního technika jsou velmi obsáhlé. Jedná se o dva téměř dvěstěpadesátistránkové materiály, které velmi podrobně popisují tyto obory vzdělávání na dané škole. O rok později byly obdobně zpracovány ŠVP pro další tři obory vzdělávání, a to Zdravotnické lyceum, Laboratorní asistent i nově zřízený obor Masér sportovní a rekondiční. Jejich struktura i rozsah je obdobná jako u předchozích.
Dle managementu školy „… ŠVP může naši školu odlišit od ostatních… například formou i obsahem vzdělávání… myslím si však, že naše škola již má své pevné místo na trhu vzdělávacích služeb, které je jen velmi těžko otřesitelné, a to nejen v Ústí nad Labem… ŠVP toto postavení pouze upevňují… to dokládá i počet přihlášených a přijatých žáků a studentů.“ (příloha VII)