Jak vidí učitelé autoevaluaci s odstupem uplynulého 1,5 roku?
Většina z nich přestala vidět ve slově autoevaluace strašáka. Uvědomili si, že je to vlastně to, co s dětmi pravidelně dělají – to , jak se svými žáky hodnotí práci v běžných hodinách i na konci klasifikačních období.
Převažuje ústní sebehodnocení své práce i práce spolužáků. Někteří vyučující využívají v testech bodového systému (žák dopředu ví, který úkol je jak bodově ohodnocen, a odhaduje svou úspěšnost nejen v jednotlivých úkolech, ale i celkově). Často je využíván tzv. koláč k zachycení procentuální úspěšnosti. Využívána je i u skupinové práce. V každém pololetí žáci vyplňují sebehodnotící dotazník zaměřený na klíčové kompetence. S třídním učitelem provedou rozbor a stanoví si oblasti popř. klíčové kompetence, na kterém se v dalším pololetí zaměří. Stejný dotazník vyplňují žáci na konci školního roku a provedou srovnání, tzn. zjišťují, zda došlo k posunu, splnění předsevzetí či ne. Z tohoto hodnocení žáci vycházejí i při stanovování Stromu pravidel ve třídách.
Někteří vyučující využívají pololetní sebehodnocení formou „Moje sebehodnocení“ – příloha 6.
Zkušenosti učitelů: Děti se sebehodnocení učí, část žáků se spíš nadhodnocuje, jsou nekritičtí, část žáků se podhodnocuje, nevěří si.
Jaký je postoj rodičů?
Z přehledu různých akcí ve výroční zprávě školy je patrné, že rodiče jsou pravidelnými účastníky a často i spoluorganizátory značné části akcí – tedy života školy. Podle mě je to nejlepší pro informovanost o práci pedagogů ve škole. Důležitým zdrojem informovanosti rodičovské veřejnosti jsou i internetové stránky školy.
„Vedení i pedagogickému sboru této školy důvěřujeme a my rozumíme tomu, že je dobré, aby se dítě naučilo hodnotit si svoji práci a klást si další cíle,“ uvádí zástupci rodičů ve školské radě.
Jaká vylepšení a úspěchy v dosavadním způsobu autoevaluace škola zaznamenala?
„Postupně zdokonalujeme ročníkové srovnávací prověrky,“ uvádějí učitelé prvního stupně.
Učitelé na druhém stupni se spíš přeorientovali na předmětové srovnávací prověrky.
„Pomáhá nám to udržet určitý standart vzdělávání,“uvádějí učitelé.
Vedení školy zaznamenalo větší ochotu ze strany pedagogů se autoevaluaci věnovat. Úspěch vidí hlavně v tom, že postupně pochopili obsah autoevaluace i její význam.
Žáci už ji berou jako samozřejmou součást jejich vzdělávání . „Je to normální,“ říkají zástupci školního parlamentu.
Paní zástupkyně i pan ředitel se shodují v tom, že stále je pro ně důležitá Mapa školy. Znovu si ji nechají zpracovat. Už z předchozích let mají srovnání. Je to pro ně důležitý pohled na školu zpracovaný „nezávislým pozorovatelem“.