Jako příklad dobré praxe může sloužit využití SOČ v roce 2009/2010 pro autoevaluaci školy. Žák gymnázia D. Úlovec konzultoval s vyučujícími a vedením školy možnost zpracovat v oboru č. 13 – ekonomika a řízení práci z oblasti marketingu na téma Výzkum image – Gymnázium Cheb.
Poznámka:
Příklad obsahuje jak metodiku s komentářem praktické realizace, tak i ukázku nástroje, jenž je použitelný pro zhodnocení image školy. Záleží na čtenáři tohoto textu, zda ji vezme jako příklad a námět pro autoevaluaci své školy.
Žák zpracoval práci pod vedením odborného konzultanta s podporou vedení školy a dalších vyučujících při sběru dat. Vzhledem k zaměření příkladu inspirativní praxe Gymnázia v Chebu byla práce po konzultaci s vedením a konzultantem zaměřena na komunikaci školy s veřejností tak, aby byla využitelná právě pro autoevaluaci školy v této oblasti.
Práce byla úspěšně hodnocena ve školním kole a postoupila do kola krajského.
Informace o práci.
Úvodní část práce je věnována pojmu image školy z hlediska marketingu a metodám hodnocení image organizace. Následuje popis školy zpracovaný studentem dle marketingového mixu s důrazem na marketingovou komunikaci.
Student vycházel z definice Jakubíkové (1998): „Image organizace (školy) je utvářeno její identitou, vnitřní kulturou a designem, které jsou šířeny jak směrem dovnitř, tak směrem ven, pomocí komunikačních kanálů školy.“ A při popisu obsahu image z teorie Němce (1996).
Realizace vlastního výzkum (viz Úlovec, 2010):
Zvolené metody výzkumu
Na základě studia odborné literatury Světlík (1996), Eger a kol. (2002) jsem pro realizaci výzkumu image naší školy zvolil metodu sémantického diferenciálu pro dotazování uvnitř školy a metodu měření známosti a příznivosti postojů k dané instituci pro dotazování chebských obyvatel (popis metod viz kap. 5 práce SOČ).
Výběr souboru respondentů
Pro vnitřní dotazování byli po konzultaci s ředitelem školy zvoleni studenti 1. a 3. ročníků 4-letého a kvint a septim 8-letého gymnázia. Další důležitou dotazovanou skupinou byli členové pedagogického sboru. Pro vnější dotazování byli zvoleni obyvatele Chebu a to tak, že jsem Cheb rozdělil na 5 různých nejvíce obydlených oblastí a z těch jsem pak náhodně vybíral respondenty. Minimalizoval jsem tak odchylku od skutečného výsledku image (po dotázání všech obyvatel).
Dotazování
Dotazníkové šetření proběhlo na gymnáziu v lednu roku 2010 mezi studenty 1. a 3. ročníků čtyřletého a 5. a 7. ročníků osmiletého cyklu a pedagogickým sborem. (dotazník byl upraven z publikace Eger a kol., 2002) U veřejnosti jsem zkoumal a analyzoval známost a postoje ke Gymnáziu Cheb. Studenti dotazníky vyplnili okamžitě v rámci vyučování, učitelé pak dostali dotazníky do svých schránek ve sborovně školy. Dotazníky byly vyplňovány anonymně.
„Veřejnosti jsem se dotazoval v průběhu třech dnů v měsíci únoru, celkem se jednalo o 300 respondentů. Z každé oblasti (5 oblastí) jsem dotázal 30 žen a 30 mužů. Snažil jsem se rozdělit respondenty do věkových kategorií, ale po prvním dnu jsem to vzdal a rozdělil kategorie pouze na dvě – do 30 let a od 30 let.“
Přesné znění otázek bylo:
A: Znáte Gymnázium Cheb? a nabídl jsem respondentům odpovědi v pěti stupních (1=ne)
Těm, kteří odpověděli na otázku A odpovědí 3, 4 nebo 5 jsem pokládal otázku B: Jaký máte ke škole vztah? a na výběr měli znovu 5 odpovědí.
Výsledky šetření
Studentům bylo rozdáno 130 dotazníků, učitelům 62. To je celkem 192 dotazníků, z nichž bylo odevzdáno 163 dotazníků. Návratnost je tedy 85%. 130 dotazníků odevzdaných studenty činí 17,9% z celkového počtu studentů. 33 dotazníků vyplněných učiteli představuje 53% učitelů na škole...
Co se týče dotazování veřejnosti, uspěl jsem podle plánu a dotazovaní proběhlo bez komplikací. Rozdělení podle pohlaví jsem zvládl, podle věku už to bylo horší. Výsledné dvě kategorie byly tyto:
177 lidí pod 30 let věku, z toho 98 žen
123 lidí nad 30 let věku, z toho 52 žen.
|
|
Výběr z komentáře:
„Většina všech dotazovaných hodnotila kvalitu vzdělávacího programu, úroveň studia, spolupráci s rodiči a prezentaci na veřejnosti velmi pozitivně. U partnerských mezinárodních vztahů tomu tak nebylo, často se objevovaly negativní až velmi negativní odpovědi. Otázky, týkající se vzhledu a velikosti školy byly hodnoceny z hlediska studentů průměrně, u vzhledu pak spíše negativní. Učitelé naopak považují školu za velkou a hezkou.“
Vyhodnocení - analýza známosti školy a postojů respondentů
Výsledek je bod o souřadnicích [3,12;3,27]
|
|
Komentář k výsledkům (Úlovec, 2010):
Výsledný bod leží v prvním kvadrantu, což znamená, že image Gymnázia Cheb je kvalitní a silná. Povědomí o škole se pohybuje nad průměrem, takže škola je v povědomí veřejnosti známá. Můžeme diskutovat, zda je to více pro historii školy, nebo z důvodů současné prezentace školy, reklamě, akcím, které škola pořádá apod.
Velmi zajímavé je následující osobní hodnocení autora studie:
„Vztah respondentů ke škole komentujeme tak, že zejména u lidí pod 30 let věku, objevovaly odpovědi číslo 1. a 2. Důvod k zamyšlení, proč tomu tak je, tu určitě vyvstává. Věková skupina nad 30 let hodnotila školu podle mého očekávání. Většina odpovědí byla kladná. Pokud bych měl rozdělit respondenty podle pohlaví, tak muži odpovídali převážně kladně, ženy často volily mezi odpovědí zcela zápornou a zcela kladnou. Ke středu se přibližovalo méně žen, než mužů. Z hlediska umístění je na tom škola dobře, protože výsledek není rozptýlený, ve všech 5 oblastech odpovídali lidé srovnatelně, škola je všude známá. Z části je to zapříčiněno tradicí, kterou Gymnázium Cheb má. Téměř každý žijící občan v Chebu musel znát aspoň někoho stejně starého, kdo na gymnáziu studoval. Je to také jediné státní gymnázium v Chebu. S počtem 725 studentů se řadí na druhé místo co se týče velikosti školy. Z dalších postřehů uvedu, že mezi studenty ostatních škol však Gymnázium Cheb moc dobré jméno nemá. Většina z nich není objektivních, protože jsou ovlivňováni rivalitou mezi školami.
Bohužel, názor, že studenti gymnázia stejně jako jejich škola jsou špatní, je mezi touto skupinou hodně rozšířen, proto jsem vybral jen několik studentů z jiných škol. Při náhodném výběru jsem narazil na řadu rodičů studentů gymnázia, kteří odpovídali velmi kladně. Dalším překvapením pro mě bylo, když učitelé z jiných středních škol odpovídali pro gymnázium příznivě a jejich dodatečné hodnocení mimo zadané dvě otázky bylo bezvýhradně pozitivní, až školu obdivovali. To se však nedá říci o učitelích ze základních škol, kteří, jak je v Chebu známo, nepodporují odchod studentů na gymnázium, ale spíše ostatní střední školy.“
V závěrech své práce D. Úlovec kladně hodnotí úspěchy studentů v řadě soutěží a projekty podporované školou. Uvedené koreluje se zaměřením PDP Gymnázia v Chebu.
Vedení školy považuje předložený výsledek SOČ za součást autoevaluace, za jeden výstup, který zapadá do mozaiky dalších dílčích podkladů pro evaluaci a vytváří celkový obraz. Vlastní výstup byl zástupci i ředitelem školy diskutován a aktuálně se realizuje opakování dotazování v roce 2010/2011 s rozšířením šetření dotazováním pomocí sémantického diferenciálu i pro veřejnost – rodiče žáků školy.
Důležité:
Vedení školy si od opakovaného šetření slibuje zachycení vývoje názorů relevantní veřejnosti (učitelé, žáci, rodiče) na image školy. Také určité zvýšení angažovanosti zainteresovaných zástupců veřejnosti, které podobné evaluační činnosti přináší a jež je možné využít pro další komunikaci školy s veřejností.
Poznámka:
Za potvrzení účelnosti uvedeného nástroje pro autoevaluaci image školy lze považovat i to, že rozšířená práce SOČ se v celostátním kole v roce 2011 umístila na třetím místě.