Důležitou oblastí při naplňování individuálních potřeb žáků je práce s cíli a hodnocení žáků.
Učitelé si uvědomují nutnost znalosti cílů vzdělávání samotnými žáky. Ve Školním vzdělávacím programu ZŠ a MŠ Slapy 20. 9. 2007 (12. kapitola) je tučně zvýrazněna věta: „Nutností je, aby žáci byli předem seznámeni s výukovými cíli, očekávanými výstupy pro daný ročník – specifikovanými pro hodnocené období.“ Dále je zde uvedeno, že jedním z hlavních cílů pedagogické práce školy je oslabování vnější motivace žáků – motivace prostřednictvím známek a posilování jejich motivace vnitřní, která je podporována žákovým sebehodnocením.
V hodnocení, závěrech a doporučeních převážné většiny záznamů o hospitaci, a to včetně vzájemných hospitací kolegů-učitelů, nalezneme formulace týkající se práce s cíli, hodnocení a sebehodnocení žáků a sdělování cílů a hodnocení žákům. Např. v záznamu o hospitaci ze dne 10. 1. 2008 (Záznam hospitace Hacaperková u Markové) jsou tyto formulace: Pozitiva: hodnocení v průběhu; ukázka A celé třídě „Je to nápad!“ (oceněno vyzdvihnutí méně úspěšné žákyně před celou třídou), nebo Doporučení: „… na závěr shrnutí, co jsme se naučili, co jsme dělali – zvýraznit, říci, že se hodnotíme nebo Závěr a doporučení: seznamovat d. s tím, co budeme dělat, na konci hodiny zhodnotíme svou práci.“
V hospitačním záznamu ze dne 7. 11. 2007 (Hacaperková u Šimonové) můžeme číst: ...“závěrečné shrnutí, sebehodnocení,… ŽK: - dostatek záznamů, - jasné hodnocení, - hodnocení i chování a pracovních návyků.“
V záznamu z 5. 11. 2007 (Hacaperková u Vackové): „… cíl rozvoj vyjadřovacích schopností dětí se SPU,… více hodnotit ihned po vyslovení myšlenky. Hodnocení hodiny – sebehodnocení.
Hodnotí, co se v hodině podařilo, co se nechá na příště… žáci sami hodnotí, co si z hodiny odnášejí… Příprava na test – na příště – žák chyběl, bylo nutné mu dát šanci na doplnění a objasnění otázek… Prosím kontrola žákovských knížek – hodnocení, zapsání všech známek, vyzkoušet hygienu písemného zkoušení v odpoledních nebo dopoledních hodinách – ve spolupráci s dětmi.“
Podobné formulace nalezneme i v zápisech z kolegiálních hospitací, např. v záznamu ze dne 10. 1. 2008 (Marková u Šimonové) lze najít formulace poukazující na sledování toho, zda v hodině a v jaké kvalitě proběhlo informování žáků o tom, co se v hodině budou žáci učit a co se naučili.
Ze záznamů je patrné, že panuje mezi učiteli a ředitelkou školy shoda v tom, že žáci mají právo vědět, co se budou učit, že výuka se má ke stanovenému cíli vztahovat a na konci hodiny/bloku je důležité plnění cíle zhodnotit, nejlépe společně s dětmi. Zřetelné je i rozšířené vedení dětí k sebehodnocení a diferenciace cílů pro jednotlivce (viz také níže).
Škola využívá hodnocení formou klasifikace, ale je si vědoma výhod slovního hodnocení, které „dokáže lépe postihnout individuální pokrok každého žáka a poskytnout celistvější informace o silných a slabých stránkách jeho výkonu… může být i hodnotným východiskem pro rozhovor o výsledcích žáka s ním samotným i jeho rodiči“ (Školní vzdělávací program ZŠ a MŠ Slapy 20. 9. 2007, 12. kapitola).
Pro získání informací o výsledcích žáků využívá škola testy společnosti Kalibro. Podle informací ředitelky poskytnuté autorce textu v rozhovoru ředitelka zaslané výsledky pečlivě prostuduje a důkladně se připraví na poradu, kde učitele podrobně informuje. Na poradě společně o výsledcích diskutují a dohadují se na strategiích, jak výsledky žáků v budoucnu zlepšit, a to obecně i u jednotlivých dětí. Předem ředitelka učitele vyzve, aby jí oznámili, pokud nechtějí, aby o výsledcích žáků jejich třídy hovořili na poradě veřejně: „Kdyby nějaká kolegyně řekla, že nechce probírat její třídu přede všemi, budu to respektovat…“ Z rozhovoru s paní učitelkou Markovou i paní ředitelkou vyplynulo, že diskuse nad výsledky žáků bývají zajímavé a „mnohdy ukážou, že problém vidíme všichni stejně, někdy nám zase nápad druhých pomůže zvolit jinou cestu“. Jako příklad využití výsledků testů pro volbu dalších postupů uvedla ředitelka v rozhovoru to, že v testech z matematiky relativně selhaly dvě dívky, které dosahují ve škole výborných výsledků a že některé úlohy „zaskočily“ většinu žáků. Učitelé se shodli na tom, že je potřeba jednak všem žákům častěji zadávat netradiční neučebnicové úlohy (slouží jim v tom např. úlohy ve zmiňovaných testech z dřívějších ročníků) a jednak zmiňovaným dívkám zadávat častěji náročnější a časově omezené úkoly. Nicméně v rozhovorech ředitelka školy i jednotliví učitelé zdůrazňovali, že výsledky testů jim spíše potvrdily úroveň školních výsledků jednotlivých žáků a nebyly tudíž překvapivé. Ředitelka ještě zmínila, že analýza výsledků testů je důležitá z důvodu ujištění vedení školy i učitelů, že svou práci dělají dobře, a to je motivuje k další práci.