Jednou z priorit ZŠ a MŠ Slapy je přistupovat k žákům individuálně a naplňovat jejich potřeby, plně respektovat individuální vzdělávací plán žáků a doporučení pracovníků pedagogicko-psychologické poradny a dalších specialistů (Zprávy z vlastního hodnocení školy, webové stránky školy, ŠVP).
Na škole působí v odpoledních hodinách soukromá speciální pedagožka, jejíchž služeb (diagnostika, terapie) využívají rodiny s dětmi mateřské i základní školy. Jak je uvedeno ve Výroční zprávě ZŠ a MŠ Slapy za školní rok 2008/2009 (s. 5), spolupráce s touto odbornicí je vnímána jako velmi přínosná: „V tomto kroku – přiblížení speciální péče přímo do budovy školy – spatřujeme velký přínos, který pomáhá rodinám nejen šetřit čas, který by strávily na cestách do Prahy a dalších vzdálených míst od Slap, ale hlavně je to možnost, aby speciální pedagog se souhlasem rodičů sledoval dítě přímo ve vzdělávacím procesu, což umožňuje odhalovat i skryté potíže dětí, které jim znemožňují kvalitní vzdělávání.“
Výchovné poradenství má na ZŠ a MŠ Slapy na starosti ředitelka školy, která má pro vykonávání této funkce patřičnou aprobovanost (kromě hlavního oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ také obor výchovné poradenství na FF UK Praha). Ředitelka si stanovila tyto cíle (Výroční zpráva 2008/2009, s. 10):
- ve spolupráci s ostatními učiteli sledovat individuální rozvoj žáků
- zajišťovat vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně
- podílet se na sestavování individuálních vzdělávacích programů
- sledovat a koordinovat vhodný přístup učitelů a vychovatelů k dětem se speciálními potřebami
- pomáhat rodičům řešit jejich výchovné a vzdělávací potíže s dítětem
- řešit šikanu v jejím zárodku
Žáci i rodiče mají možnost domluvit se s výchovnou poradkyní/ředitelkou o svých problémech, kdykoli to potřebují. Obracejí se také na třídní učitelky, které následně informují výchovnou poradkyni. Pokud nelze touto cestou problém řešit, je vždy možné uspořádat schůzku se všemi učitelkami, v případě malých dětí i s vychovatelkou školní družiny. Podrobné a neuspěchané porovnání názorů a postřehů všech zúčastněných stran je vedeno snahou o vytvoření neohrožujícího prostředí vstřícného k individuálním zvláštnostem každého žáka. (Výroční zpráva 2008/2009, s. 10.)
Kvalifikovanost ředitelky v této oblasti na takto velké škole se jeví jako velmi vhodná. Z analýzy individuálních vzdělávacích plánů, zápisů ze schůzek s rodiči a žáky i dalších dokumentů je patrné, že škola využívá velmi efektivně spolupráce s odborníky, přičemž jejich doporučení se snaží zohledňovat, ale přistupuje k nim kriticky, konkretizuje, s danými odborníky usiluje o dialog a skutečnou spolupráci. Toto tvrzení lze ilustrovat úryvkem z rozhovoru s ředitelkou školy z května 2010:
„Ve čtvrté třídě máme chlapce, který byl na vyšetření v poradně. Má tedy syndrom ADHD a je to až tak, že je agresivní i vůči dětem a nebezpečný celkově. Hází židlemi, hází nůžkami, dokáže se rozčílit… Ten chlapec je na první pohled takový mírný, klidný a je jedináček… je mu teď 10 let a on je čím dál agresivnější. Zřejmě doma se to vůbec neprojevuje, protože on nemá ty příznaky s dospělými. U něj se to prostě projeví při kontaktu s vrstevníky, sebemenší problém ho vykolejí a řeší ho způsobem akce–reakce. Protože poradna nám nechtěla věřit, … poradna ho vyšetřila tak, že je strašně inteligentní… to my ale víme… protože on má IQ tedy na menzu, vysoké, šikovný kluk. On se i v té poradně dokázal udržet. Všechny testy tam zvládal, byl v pohodě. Tuhle kolegyně říkala, že byl na koncertě, on hraje krásně na klavír, a že vydržel dvě hodiny sedět na koncertě v bílé košilce s motýlkem jak andělíček. To by v životě nikdo neřekl, že by to dokázal ve třídě udělat.
Takže jsme se s kolegyní domluvily už v říjnu, kdy začala ta jeho bouřlivá etapa, že budeme všechny jeho incidenty, i drobné, zapisovat, ale s jeho souhlasem, aby on věděl, že ty zápisy děláme proto, aby poradna dokázala zjistit, proč to dělá. Psaly jsme to i s datem, hodinou. Sledovaly jsme, co ten problém vyvolalo, snažily jsme se to rozkódovat. Měl takové období, když jsme si s ním povídaly, kdy říkal, že za to nemůže, že neví, jak to má ovlivnit, že neví, co s tím má dělat. Takže my jsme mu vysvětlovaly, že to, co teď děláme, ty podrobné zápisy, by mohlo pomoci najít pomoc pro něj. Snad mu ta poradna pomůže. Vysvětlovaly jsme mu, že nejsme speciální pedagogové, psychologové a že mu už nedokážeme pomoct. Takže on to pochopil. Neříkám, že vždycky spolupracoval, ale za pomoci třídní učitelky, která je úžasná a dokáže se na něj jakoby napojit i vnitřně, dokáže ho vnímat, dokáže ho uklidnit tím svým jednáním. Já to nedokážu, i když tam učím tři hodiny týdně. Nikdy si netroufnu s ním jednat sama. Mohla bych ho dostat zase znovu do spirály. Dohodly jsme se s maminkou, že už máme těch záznamů dost. Dostal se do takové smyčky, kdy to už bylo chvíli dobré, poté zase házel věcmi. No a tyto zápisy jsme poslaly do poradny. Až po prostudování naší podrobné kazuistiky nám uvěřili a vyhodnotili syndrom ADHD.“
Problémy na ZŠ a MŠ Slapy se řeší, co nejdříve je to možné. Ve všech analyzovaných dokumentech školy i z rozhovorů s ředitelkou i dalšími učiteli je tato priorita zřejmá.
Z rozhovoru s ředitelkou školy z května 2010: „Když se stane nějaký problém mezi dětmi – nemohou se na něčem domluvit, poperou se nebo prostě něco nedořeší – tak se prostě ta skupinka a nakonec celá třída postupně schází, aby se to vysvětlilo, aby se nic neodkládalo, aby se nic neomezilo.
A ty děti v podstatě vědí, že kdykoli přijdou, přijdou si pro pomoc. Vždy je tomu dítěti pomoženo. Žádný učitel nikdy neřekne počkej, teď máme matiku… ten učitel zváží, jestli je to opravdu důležitá věc… uvědomí si, že to může narušit chod celého dne, protože to se opravdu u těch malých dětí stává, že se pohádají a pak půlka třídy nepracuje. Takže učitel radši věnuje půl hodiny povídání, rozebrání problémů, než aby se pak nedělalo vůbec nic. A pak se dohodnou… My třeba učíme po hodinách a poslední tři hodiny máme takové blokové.
Takže se dohodnou, že to, co nestihli, odsunou třeba na zítra… Děti jsou zvyklé, že to, co se nezvládne, se přesune na další den. Takhle by to mělo podle mě fungovat…“
Okamžité řešení problémů a vysoká osobní zainteresovanost učitelů i ředitelky školy ilustrují i výňatky z e-mailové korespondence jedné matky a ředitelky školy:
Datum: 11. 10. 2010 21:03:31
Dobrý den, paní ředitelko,
musím Vám svěřit jednu nepříjemnost, se kterou dnes M přišel ze školy.:-( Bohužel mě sám požádal, abych Vás o tom informovala. Jelikož zítra nemohu za Vámi přijít a probrat to s Vámi /snad to ani nebude nutné/, v kostce napíšu, o co šlo. Kluci /D, L, C/ se dnes odpoledne do M pustili jen proto, že jako jediný vyřkl, že má rád školu. Bohužel i tak nevinný výrok měl za následek, že do M mlátili taškami a smáli se mu. Výrok L „vezmeme ho za plot, tam řád už neplatí“:-(( mě docela vyděsil. Jestli to bylo z legrace, nebo ne, není ve finále důležité, hlavní je to, že to M jako legraci nebral a dával to najevo… Proto to píši jako informaci, aby se podobným situacím spíše předcházelo a nenechávaly se jen tak být a třeba předčasně se řešily…
Krásný večer :-) … XY
Datum: 11. 10. 2010 21:56:40
Vážená paní XY,
toto není ani pro nás legrace a je to opravdu šikana ( i když asi v počátcích). Určitě se bude vše prošetřovat (citlivě s ohledem na M).
Nebojte, máme s Janičkou vystudované metodiky prevence a tam jsme podrobně studovaly a v praxi používaly správné postupy…
Píšete, že Vás M „bohužel“ požádal…, prosím moooc ho pochvalte.
Není to „bohužel“, ale BOHUDÍK, že takovou věc řekne, jsem na něj hrdá a Vy buďte také, je to bezva kluk. M prosím uklidněte, zítra a ve středu jsem bohužel celé dny až do večera v Praze na školení ředitelů, takže nemohu M osobně podpořit, ale zavolám Janě Soukupové – ta je metodikem prevence, určitě to musí vědět Vanda – třídní – a ta M také za mne podpoří psychicky – je velice citlivá a zná M nejlépe. Moc mne mrzí, co se stalo, ale jsem šťastná, že jste mi to ihned napsala. Takovéto projevy nenechám na své škole bujet ani rozvíjet… budu ještě přemýšlet…
Moc zdravím a prosím o ev. podrobnější informace.
Děkuji, Renata Hac.
Datum: 12. 10. 2010 07:43:13
Dobré ráno, paní ředitelko,
moc děkuji za mail, jsem moc ráda, že jste vždy ochotná a milá. Přesto doufám a věřím,že to opravdu byla klukovina a M to třeba zrovna včera nepobral a reagoval hůře než jindy… Prosím, buďte opravdu velmi ohleduplní vůči M, znáte jeho stres před něčím, čeho je on sám účastníkem…Večer už ale více řešil, jestli nebude muset do ředitelny, jestli se mu nebudou smát, že má rád školu… Děkuji, že jste mě podpořila, i já zvažovala, jestli takovou věc řešit… Také Vás žádám, jelikož to byla první zkušenost, abyste věc řešila citlivě i k oněm klukům, nemusel to být zlý úmysl /incident jsem neviděla/ a nerada bych to opravdu nafukovala… Děkuji, XY
Datum: 12. 10. 2010 19:52:31
Krásný večer, paní XY,
díky za e-mail. Cítím to stejně. Prevenci děláme denně, ale to víte, vždyť jste často svědkem, jak s dětmi mluvíme, co vše s nimi řešíme a probíráme.
Určitě si v co nejkratší době domluvíme nějakou přednášku od policejního preventivy (jsou specielně vyškoleni pro práci s mládeží). Ještě včera v noci jsem mluvila s Janičkou a ráno mi volala Vanda, protože v noci jsem se jí nedovolala, a tak měla zmeškaný hovor. Vanda přišla s tím, že ráno udělá kroužek, kde si nezávazně popovídá s dětmi o tom, co dělaly odpoledne – předpokládala, že se o tom problému někdo zmíní. Janička je třídní toho třetího kluka, ta se domluví s Vandou, jak na něj. Vanda sama řekla, že bude vše anonymní, my to známe, co děti dokážou, když jsou naštvané…
Věřím, že to zvládly a ve čtvrtek mi vše řeknou, budeme dělat i zápis pro případ postoupení některým odborníkům (to je běžný a povinný postup).
Krásný večer a věřím, že již bude vše v pořádku.
Renata Hac.
P.S. Odepisuji až nyní, právě jsem přijela z Prahy ze školení.
Datum: 13. 10. 2010 09:36:32
Krásný den, paní ředitelko,
z celého incidentu, jeho řešení a momentální situace mám obrovskou radost! Neumíte si představit, jak nám M „vyrostl“, jak se k celé věci postavil. Velmi ho chválíme a dáváme najevo, jak pyšní na něj jsme. Najednou před námi stál kluk bez strachu, studu a s odhodláním něco vážného řešit.
Za vás jako školu jsem také nadšená, protože včerejší Vandin přístup byl naprosto skvělý. Aby dítě ve třetí třídě mělo ke své třídní takovou důvěru, to není pravidlem ani zvykem a moc si toho cením.
Tímto Vám děkuji za přístup a ohleduplnost a jsem naprosto přesvědčená, že v rámci prevence děláte maximum!
S pozdravem XY
ZŠ a MŠ Slapy se hlásí k tomu, že je školou pro všechny žáky a snaží se pomoci žákům ve spolupráci s jejich rodiči překonávat překážky v učení. Jako příkladné a inspirující pro ostatní málotřídní školy se jeví úzká spolupráce s odborníky, okamžité řešení problémů, vysoké nároky na učitele při hledání a realizování cest pomoci žákům, důsledné vyzývání žáků a rodičů k převzetí spoluzodpovědnosti při řešení problémů, každodenní intenzivní komunikace pracovníků školy o úspěších a problémech jednotlivých dětí. Informace o problémech jednotlivých dětí jsou okamžitě komunikovány, diskutovány a řešeny. Vedení složité agendy jako by bylo zbytečné, protože všichni aktéři jsou neustále informováni a vtaženi do řešení. Přesto, jak ilustruje text výše, ve složitějších případech se odborní pracovníci školy rozhodli pro vedení systematických obsáhlých zápisů projevů chování žáků, situací, které tyto projevy vyvolaly, a reflexí zvolených strategií řešení. S těmito zápisy se dále pracuje, na jejich základě se přijímají další opatření, která jsou dále reflektována a případně pozměňována.