Vlastní návštěvy dvou partnerských škol jsou dvě dvoudenní akce, při nichž si školy vzájemně
„oplatí“ svoji návštěvu. Při vzájemné práci během návštěvy se setkává čtyřčlenný tým domácí školy s týmem školy
hostující. Ideálním stavem je, když jde o dvě školy s obdobnými zkušenostmi, které se podobají např. i ve
velikosti školy, velikosti města (obce), v níž se nacházejí, ale zejména typu školy. U těchto škol lze očekávat,
že se potýkají se srovnatelnými problémy a řešení obdobných situací může být snadněji přenositelné. V žádném
případě se nesmí jednat o školy konkurenční. Školy si vybírají své partnery samostatně.
Aktivita Vzájemné návštěvy škol začínala úvodním setkáním, na které bylo pozváno více škol k navázání prvních vztahů, k informaci, co je v aktivitě bude čekat a k motivaci ke sdílení zkušeností.
Ústředním tématem pro obě partnerské školy bylo téma vlastního hodnocení. Školy vzájemně své kolegy vpouštěly do své „kuchyně“ a nechávaly je nahlédnout „pod pokličku“ svého „kuchařského“ umění.
Školy si před návštěvou po vzájemné domluvě zvolily minimálně 2 oblasti (či podoblasti) vlastního hodnocení, které byly předmětem jejich zájmu a zkoumání při návštěvě. Většinou tyto oblasti volila škola domácí, oblast zájmu však mohli navrhovat i hosté. Pak bylo na domácí škole, zda takový návrh přijala. Ve chvíli, kdy byly zvoleny oblasti vlastního hodnocení, zaslala domácí škola svým hostům dokumenty, které se těchto oblastí týkaly (zejména příslušné části zprávy o vlastním hodnocení školy), aby se s nimi hosté mohli dopředu seznámit. Toto se recipročně opakovalo při druhé návštěvě, kdy si obě školy role domácích a hostů vyměnily.
- První den návštěvy byl seznamovací a pro školy intimní záležitostí, seznamovali se blíže jednotliví členové týmu, procházeli školu, domácí škola se představila.
- Druhý den za přítomnosti facilitátora (experta projektu) školy diskutovaly o tom, jakým způsobem u nich na škole probíhaly jednotlivé fáze autoevaluačního procesu (od plánování, přes realizaci, vyhodnocení, stanovení plánu zlepšení a realizaci opatření) ve vybraných oblastech. Čtyřčlenné týmy se zabývaly otázkami, jaká byla úskalí, a naopak co problémy nečinilo.
Pomůckou jim mohly být otázky:
- Jak jste si stanovili cíle autoevaluace? Jak vybíráte priority?
- Jak jste si sestavili plán na dané období?
- Jaká jste si stanovili kritéria pro dané oblasti?
- Kdo se na autoevaluaci podílel a jakým dílem? Jaké byly konkrétní úkoly? Jak jste motivovali pedagogy zapojené do autoevaluace?
- Jakým způsobem ovlivnila práce na autoevaluaci vztahy ve škole?
- Podle čeho vybíráte evaluační nástroje?
- K jakým oblastem máte dostatek nástrojů a jste s nimi spokojeni? K čemu nemáte dostatek nástrojů?
- Jak zjišťujete, že bylo dosaženo cíle?
- K čemu vám autoevaluace pomohla? V jakých oblastech?
- Jaká opatření jste stanovili po autoevaluaci? Vypracovali jste plán zlepšení? Jak?
- Jaká opatření byla již realizována? Co to škole přineslo?
- Co se vám dařilo nejlépe?
- S čím se při autoevaluaci nejvíce potýkáte?
- Co byste potřebovali pro zlepšení v autoevaluaci?
- Co budete příště dělat jinak?
- Koho jste s výsledky autoevaluace seznámili?
- Jak k autoevaluaci přistupovala ČŠI? Jak zřizovatel?
VC1_3_Scenar_navstevy_skol.doc (254,00
KB)