I. Základní přístupy k rozpracování klíčových kompetencí do ŠVP
Diskuse pedagogického sboru by se měly zaměřovat zejména na následující problematiku:
Směřujeme v každodenním životě školy a svým celkovým pojetím výuky k rozvoji klíčových kompetencí žáků?
- Jaké máme žáky a ve kterých oblastech potřebují při rozvoji klíčových kompetencí zvýšenou péči?
- Odpovídá převažující pojetí a styl výuky na naší škole požadavkům na rozvoj klíčových kompetencí žáků?
- Přispívá celkové klima naší školy a každodenní interakce mezi pedagogy a žáky k rozvoji klíčových kompetencí? Klade naše škola dostatečný důraz na formativní působení v tomto směru na žáky?
- Kde spatřujeme největší nedostatky ve výchovném a vzdělávacím působení školy při formování klíčových kompetencí žáků?
- Co budeme muset ve své práci měnit, abychom cíleně směřovali k utváření klíčových kompetencí žáků?
- Jak bude škola postupovat, jaké společné výchovné a vzdělávací principy bude zastávat, na jaké výchovné a vzdělávací strategie a postupy budou všichni vyučující klást důraz, aby směřovali k utváření klíčových kompetencí žáků?
- Jaké postupy budou společné všem učitelům; v čem se budeme podporovat a doplňovat; jak se takový společný postup promítne do života školy?
- Jaké metody a formy výuky jsou efektivní pro utváření klíčových kompetencí; jak je budeme ve škole realizovat a jak poznáme, že směřujeme ke klíčovým kompetencím?
- Jak se požadavky na rozvoj klíčových kompetencí promítnou do konkrétních vyučovacích předmětů (vzdělávacích modulů); v čem se budeme na úrovni předmětů (modulů) shodovat a v čem se budeme lišit?
Závěry z těchto diskuzí a dosažení shodného přístupu pedagogů v odpovědích na výše uvedené otázky by měly být vyjádřeny ve společné koncepci pedagogického rozvoje školy, která se dále promítne jak do celkových změn v práci školy, tak i do tvorby školního vzdělávacího programu a jeho následné praktické realizace.
II. Rozpracování klíčových kompetencí při tvorbě ŠVP
V přípravné fázi tvorby ŠVP si škola v souvislosti s otázkami rozvoje klíčových kompetencí zformuluje závěry, které
se dále projeví při samotné tvorbě ŠVP.
Zpracovatelé ŠVP by přitom měli myšlenkově postupovat tak, že obecně vyjádřené požadavky na klíčové kompetence
žáka budou dále konkretizovat v charakteristice ŠVP, příp. i v poznámkách k učebnímu plánu.
Je třeba si uvědomit, že tyto požadavky se promítnou také do koncepce výuky každého vyučovacího předmětu
(vzdělávacího modulu), které by měly být navrhovány tak, aby kromě zprostředkování konkrétních poznatků a rozvoje
dílčích praktických dovedností z oblasti daného předmětu (modulu) výrazně přispívaly k rozvoji klíčových kompetencí
žáků.
Klíčové kompetence v profilu absolventa
Při vytváření profilu absolventa ŠVP by měly být požadavky na rozvoj klíčových kompetencí formulovány v rámci uváděných výsledků vzdělávání.
Doporučuje se přitom především:
- podrobněji specifikovat takové výsledky vzdělávání, na které se škola ve svém ŠVP výrazně zaměřuje (zvažovat zejména to, do jaké míry budou jednotlivé klíčové kompetence absolventi příslušného ŠVP uplatňovat při výkonu své profese, a klást důraz na ty, které lze z tohoto hlediska považovat za nejdůležitější);
- přiměřenou formou vyjádřit výsledky vzdělávání u všech klíčových kompetencí v souladu s jejich celkovou koncepcí stanovenou v RVP;
- neopisovat mechanicky formulace uváděné v RVP, ale konkretizovat skutečné výsledky vzdělávání, kterých škola hodlá dosáhnout;
- přizpůsobit dikci vždy konkrétnímu výsledku vzdělávání, rozlišovat, zda jde o reálně postižitelný (přímo demonstrovatelný) výsledek či nikoliv.
Klíčové kompetence v charakteristice ŠVP
V charakteristice ŠVP objasňuje škola celkové pojetí vzdělávání v daném ŠVP, vyjadřuje společné výchovné
a vzdělávací principy a strategie, na kterých se pedagogové dohodli v přípravné fázi tvorby ŠVP.
Výchovné a vzdělávací strategie, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí se by zde měly být
vymezeny na úrovni školy s tím, že budou uplatňovány všemi pedagogy nejen ve výuce, ale i v rámci jejího
celkového vzdělávacího a výchovného působení. Měly by být východiskem pro metodické přístupy, které budou vyučující
následně vymezovat na úrovni vyučovacích předmětů (vzdělávacích modulů).
Doporučuje se zejména:
- formulovat k jednotlivým klíčovým kompetencím společně dohodnuté zásady a pravidla pedagogického působení na žáky, směřující jejich k utváření;
- stanovit společně uplatňované a upřednostňované postupy, metody a formy práce;
- zdůraznit další aktivity a příležitosti, které škola zprostředkuje žákům za účelem rozvoje klíčových kompetencí.
Při formulování těchto společných postupů má každá škola příležitost rozhodnout se pro takové pojetí vzdělávání,
které pedagogům i žákům nejvíce vyhovuje. Doporučujeme však, aby při rozvíjení klíčových kompetencí byl kladen důraz
na formativní působení vzdělávání. Škola by tedy měla omezit reproduktivní pojetí výuky, při němž jsou žáci
víceméně pasivními příjemci sumy poznatků předkládaných učiteli, a využívat široké škály metod a forem práce
směřujících k vytváření a upevňování vhodných osobnostních i pracovních návyků, postojů a dovedností, které žáci
získávají v souvislosti s osvojováním teoretických poznatků i dílčích specificky odborných dovedností.
Přestože nejde jednoznačně přiřazovat k jednotlivým klíčovým kompetencí příslušné metody a formy práce, lze na
uvedených příkladech posoudit význam konkrétních vyučovacích metod i možností organizace výuky pro rozvoj různých
klíčových kompetencí:
o využívání autodidaktických metod výuky (tj. učit žáky technikám samostatného učení a práce) je významné
zejména pro personální kompetence a kompetence k řešení problémů. Doporučuje se zejména zadávat žákům
náročnější samostatné práce heuristického typu při kterých poznávají na základě vlastního pozorování a
objevování, poskytovat jim příležitosti k učení se v životních situacích, aplikovat při výuce metodu
problémového vyučování, apod.;
o aplikace metod činnostně zaměřeného vyučování má význam zejména pro rozvoj kompetencí k pracovnímu uplatnění.
Doporučuje se zaměřovat se na činnostní učení žáků, učit žáky aplikovat získané vědomosti a dílčí dovednosti při
řešení praktických úkolů z pracovní oblasti ale i občanského života, uplatňovat metodu projektového vyučování
apod.;
o zdůrazňování sociálně komunikativních aspektů učení a vyučování má význam zejména pro rozvoj komunikativních a
sociálních kompetencí žáků. Spočívá především v uplatňování dialogických slovních metod (diskuse, panelové diskuse,
brainstorming), co nejčastější umožňování prezentace práce žáků na veřejnosti, zařazování týmové práce do výuky,
aplikaci kooperativního učení apod.
Nezbytným předpokladem k rozvoji klíčových kompetencí je dosáhnout aktivizace žáků a vzbuzení jejich zájmu o výuku. Zvýšené motivace žáků lze dosáhnout např. zařazením soutěží, simulačních a situačních metod ( např. simulace a řešení konfliktů).
Metody a postupy výuky by měly odpovídat potřebám a zkušenostem jednotlivých pedagogů. V charakteristice ŠVP by tedy mělo být uvedeno, že jejich využívání je v kompetencích jednotlivých vyučujících, kteří na základě svých zkušeností posoudí jejich efektivitu a mohou je různě modifikovat. Také zařazení jednotlivých metod do školního vzdělávacího programu bude konkretizováno až na úrovni vyučovacích předmětů nebo vzdělávacích modulů.
V charakteristice ŠVP by škola měla také uvádět další aktivity a příležitosti, které žákům zprostředkuje za účelem rozvoje klíčových kompetencí.
Zde by měly být jmenovány zejména aktivity zaměřené na otevřenost školy vůči veřejnosti, popsány formy konkrétní spolupráce s veřejno-správními institucemi, podniky a firmami a její význam pro žáky (např. realizace praktické přípravy na reálných pracovištích). Významnou je případná účast školy v různých projektech, její spolupráce s ostatními školami v regionu nebo zahraničními školami (např. výměnné pobyty žáků). Prezentace školy na veřejnosti také přispívá k rozvoji klíčových kompetencí žáků, kteří by se měli aktivně podílet na pořádání a zajišťování společenských i kulturních akcí požádaných školou. Velmi přínosný je také podíl žáků na zajištění hospodářské činnosti školy. Nelze opomenout ani materiální a technické vybavení školy, které by např. mělo poskytovat žákům dostatek příležitostí k využívání prostředků informačních a komunikačních technologií nejen ve výuce, ale i mimo ni. Totéž platí i o podpoře zájmové činnosti žáků (kroužky, soutěže, účast v olympiádách, tvorba vlastního školního časopisu, provoz fiktivní firmy apod.).
III. Klíčové kompetence při zpracovávání pojetí a obsahu vzdělávacích předmětů (příp. koncepci vzdělávacích
modulů)
Klíčové kompetence mají nadpředmětový charakter a lze je rozvíjet při výuce různého obsahu učiva především
prostřednictvím vhodných metod a forem výuky (např. v odborném výcviku lze bez ohledu na obsah předmětu významně
rozvíjet sociální, personální i komunikativní kompetence žáků zařazením týmové práce, kooperativního vyučování,
nácviku komunikace se zákazníky apod.).
Proto je velmi důležité, aby koncepce jednotlivých vyučovacích předmětů (či tvorba vzdělávacích modulů) neprobíhala
izolovaně, ale byla průběžně diskutována, připomínkována a slaďována s ostatními předměty (moduly) na základě
průběžné spolupráce celého pedagogického sboru. Všichni vyučující by měli mít základní přehled o tom, co se
žáci budou učit v jiných oblastech vzdělávání a navrhovat obsah i metody a formy práce ve „svých“ vyučovacích
předmětech při vzájemných konzultacích s kolegy.
Některé z klíčových kompetencí k určitému obsahu vzdělávání těsnější vazbu a k jinému volnější. Vyučující, kteří budou výuku v jednotlivých vyučovacích předmětech (nebo vzdělávacích modulech) koncipovat, by si tedy měli ujasnit následující otázky:
- Které klíčové kompetence můžeme v daném předmětu především rozvíjet?
- Které metody či formy výuky budou přispívat k rozvoji dalších klíčových kompetencí?
- Jak může konkrétní tematický celek podpořit rozvoj jednotlivých klíčových kompetencí?
Teprve na základě takto provedené analýzy by měli navrhovat a strukturovat příslušný vyučovací předmět nebo
vzdělávací modul a zařazovat do něj potřebné tématické celky.
Způsob (forma) rozpracování klíčových kompetencí do ŠVP a jednotlivých učebních osnov by měl být
pokud možno jednotný (nejlépe na úrovni výsledků vzdělávání).
IV. Žákovské projekty - možnost rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce
V předchozím pojednání je stále zdůrazňováno, že nezbytnou podmínkou pro rozvíjení klíčových kompetencí ve škole je zejména aplikace vhodných vzdělávacích metod a forem práce. Velmi se osvědčilo plánovat a realizovat takové metodické přístupy, organizační formy výuky a další aktivity školy, které:
- vedou k maximální podpoře motivace, vlastních aktivit a kreativity žáka,
- umožňují bezprostředně aplikovat teoretické poznatky i praktické dovednosti v komplexně projektovaných praktických úkolech, které by měly být co nejvíce podobné úkolům řešeným v realitě výkonu povolání,
- směřují k propojení izolovaného školního prostředí, v němž žák je většinou pasivním příjemcem informací, s reálným prostředím existujícím mimo školu,
- přesunují roli a působení vyučujícího v pedagogické interakci od vystupování direktivního a autoritativního ke konzultačnímu a poradenskému,
- vedou k tomu, aby žáci nejen plnili svěřené dílčí odborné úkoly, ale získávali další pracovní i životní zkušenosti, zejména takové, které souvisejí se samostatnou podnikatelskou činností v jejich oboru.
Tyto požadavky splňuje např. důsledná aplikace metody projektového vyučování ve výuce (která je často
uváděná v souvislostech s koncepcí činnostně orientovaného učení) , a proto ji zde předkládáme jako jednu z možností,
jak ve výuce rozvíjet klíčové kompetence žáků.
Vyučující ve spolupráci se žáky navrhují komplexní témata žákovských projektů , které jsou nedílnou součástí
vzdělávání realizovaného podle ŠVP. Při řešení žákovských projektů žáci pokud možno co nejvíce samostatně plánují,
organizují, realizují i odpovědně hodnotí své vlastní pracovní i učební aktivity, které vykonávají i v mimoškolním
prostředí. Velmi důležité je, aby se žáci zejména vyšších ročníků nepodíleli pouze na návrzích těchto témat,
ale aktivně působili i v rámci přípravné fáze projektu včetně volby tématu.
V této souvislosti uvádíme, jaké prvky obsahuje kvalitně zpracovaný návrh na žákovský projekt a jak je vhodné při
jeho koncipování ve škole postupovat:
Žákovský projekt má mít vždy praktický smysl a reálný cíl. Velmi důležitá je relevance obsahu projektu pro budoucí
občanský život i pracovní uplatnění žáků. Proto by měly být jednotlivé aktivity v projektu navrhovány
vyučujícími tak, aby obsahově navazovaly na teoretické vědomosti i dílčí praktické dovednosti získané v běžné výuce,
integrovaly je a navozovaly jejich praktické uplatnění v osobním životě i v pracovním procesu. To vyžaduje
spolupráci více pedagogů v pedagogickém sboru. Např. vyučující českého jazyka může velmi pozitivním způsobem ovlivnit
úroveň písemné dokumentace žákovského projektu celkově zaměřeného technicky.
Vyučující jednotlivých vyučovacích předmětů (vzdělávacích modulů) promyslí a nabídnou příklady praktického využívání
učiva jejich předmětu či modulu a jeho propojení s realizací požadavků stanovených u jednotlivých klíčových
kompetencí. Poté navrhnou dílčí aktivity, na jejichž základě by měl být koncipován tématicky široce
(nadpředmětově) zaměřený ucelený návrh na žákovský projekt.
Projekt by měl být koncipován především pro týmovou práci žáků, aktivity v něm zařazené by měly přesahovat rámec
školního prostředí. Znamená to, že řadu aktivit budou vykonávat žáci i ve svém volném čase, mohou například získávat
různé informace v terénu a kontaktovat za tímto účelem příslušné instituce, dojednávat a vykonávat pracovní aktivity
ve spolupráci se sociálními partnery školy apod.
Jde o společně navrhované, uvážlivě rozplánované a následně realizované aktivity, ve kterých každý jedinec má přesně
určený úkol a svůj díl společné odpovědnosti. Rozdělování odpovědnosti, pracovních pozic a rolí by částečně mělo být
ponecháno žákům, vyučující by měli zastávat role poradců, konzultantů a pozorovatelů..
Na hodnocení výkonů žáků v oblasti dosažení klíčových kompetencí v rámci žákovských projektů se také podílí
všichni pedagogové, kteří navrhovali dílčí složky projektů. Optimální je, jsou-li výsledky projektů prezentovány na
veřejnosti a na hodnocení je zainteresována širší veřejnost a sociální partneři školy (rodiče,
zaměstnavatelé).
Klasifikace výkonů žáků v projektech by měla ovlivnit jejich celkovou klasifikaci v takovém předmětu (modulu), ke
kterému měly určité aktivity žáka v projektu po obsahové stránce těsnější vazbu.
Jakého zásadního nedostatku se vyvarovat
Návrh na žákovský projekt by neměl být orientován na detailní činnosti navazující na úzce vymezený tematický celek
jednoho stěžejního předmětu, což se velmi často stává, pokud jej koncipuje pouze jeden pedagog (a zaměřuje se na
předmět, který sám vyučuje).
Školy, které metodu projektového vyučování uplatňují, zapracovávají realizaci žákovského projektu zaměřeného na
rozvoj klíčových kompetencí do svého ŠVP:
- dokumentací návrhu žákovského projektu zaměřeného na rozvoj klíčových kompetencí;
- zařazením projektového týdne do přehledu využití týdnů ve školním roce v rámci učebního plánu ŠVP.
ukázka: Žákovský projekt (85,00 KB)