Kurikulum S 

Výkony žáků u závěrečných zkoušek

U 8 oborů vzdělání hodnotili učitelé celkovou úroveň odborných vědomostí žáků, kteří se učili podle pilotního ŠVP, u závěrečných zkoušek jako lepší, u 7 oborů nevidí učitelé významné rozdíly. Horší úroveň neuvedla žádná škola.

V čem byla úroveň vědomostí žáků u zkoušek lepší a proč?

• Ke zlepšení výsledků žáků u závěrečných zkoušek vedla podle škol důkladná příprava v rámci opakování a shrnutí učiva, která byla zaměřena na témata k závěrečným zkouškám. Přitom vyučující poukazovali na nejčastější nedostatky, vyskytující se při předchozích závěrečných zkouškách.
• Mírně se zlepšila úroveň požadovaných kompetencí. ŠVP jsou zaměřeny více na potřeby praxe, jsou promyšlené a zaměřené na výstupy, což umožňuje snadnější uplatnitelnost na trhu práce. Rovněž struktura předmětů, která byla konzultována se sociálními partnery, lépe vyhovuje potřebám výuky. Ve výuce se více používaly pomůcky a práce s internetem pro získávání informací a jejich prezentaci v projektové výuce.
• Mezipředmětové vazby byly systematicky provázány s učivem příbuzných či souvisejících předmětů. Lepší provázanost odborných předmětů vedla k pochopení souvislostí v daném oboru. ŠVP lépe definoval cíle vzdělávání v jednotlivých předmětech.
• Žáci prokazovali komplexnější přehled a lépe se orientovali v problémech. Požadavky na vzdělávání jsou v ŠVP jednoznačně identifikovatelné a čitelné a žáci s nimi byli průběžně seznamováni. Podle těchto požadavků byly definovány klíčové a odborné kompetence.
• V praktické zkoušce žáci prokazovali lepší schopnost aplikovat teoretické poznatky do pracovních činností. Podle škol došlo ke zkvalitnění spolupráce učitelů teoretické a praktické výuky. Dochází k účasti učitelů odborného výcviku v odborné teoretické výuce, k výměně praktických zkušeností vyučujících, tedy ke zkvalitnění výuky v návaznosti učiva teorie a praxe.
• Školy, které vykonávaly zkoušky podle Jednotného zadání závěrečné zkoušky, konstatují, že jde o vhodnou formu ukončení vzdělávání. Zkoušky byly spravedlivější, vyžadovaly větší samostatnost žáků a lepší uplatnění nabytých dovedností v oboru.
• Školy přijaly požadavky sociálních partnerů, kteří na první místo kladou profesní odbornost. Ve výuce byl dáván větší důraz na praktické dovednosti.
• Ve skupinové práci jsou žáci schopni lépe spolupracovat.

Jak se školám dařilo naplnit požadavky profilu absolventa?

Z 15 hodnocených oborů na pilotních školách je u tří uvedeno, že se podařilo dosáhnout výsledků vzdělávání uvedených v profilu absolventa příslušného ŠVP. Ostatní školy uvádějí, že se jim těchto výsledků podařilo dosáhnout pouze částečně.

Co se školám dařilo

• U většiny žáků se podařilo dosáhnout úrovně očekávaných odborných kompetencí v teoretické i praktické rovině.
• Dále byl na některých školách zaznamenán pozitivní posun v rozvoji komunikativních, personálních a sociálních kompetencí, např. zvládnutí kompetencí souvisejících s prodejem zboží.

Co se nedařilo?

• Některé školy naopak sdělují, že v oblasti personálních a sociálních kompetencí absolventů se výsledky vzdělávání dařily naplňovat jen velmi obtížně. Na velkou část těchto kompetencí má mnohem větší vliv společnost, okolí, rodina atd. než škola.
• V oboru kuchař – číšník se školy potýkají s nízkou úrovní společenského chování přijatých žáků, která je nezbytně nutná při styku s hosty, pracovními partnery a spolupracovníky. Musí je učit základním pravidlům počínaje zdravením apod. Příčinu těchto nedostatků vidí v rodinách a prostředí, ze kterého k nim žáci přicházejí.
• Školy upozorňují na to, že je těžké probudit zájem žáků o studium. Příčinou je malá podpora rodiny. Beze změn v obsahu a způsobu vzdělávání by docházelo k ještě horším výsledkům.
• Komunikace žáků v cizím jazyce je řadou škol považována za nedostatečnou, zvláště u oborů služeb v komunikaci se zákazníkem. Příčinou je malý zájem žáků o vzdělávání a nízká úroveň znalostí ze základní školy.
• Některé školy si stěžují na nedostatek sociálních partnerů. Např. v oboru pekař žáci zvládli základní úkony potřebné pro výkon povolání, nepodařilo se ale ve větší míře naučit je obsluhovat strojní zařízení a řídit technologické procesy na velkých pekárnách.

Mezi úpravami, které školy provedly v pojetí a obsahu odborné složky vzdělávání, jsou především inovace ŠVP podle nových RVP, aktualizace učiva v souladu s potřebami praxe a vývojovými trendy v oboru, úpravy v mezipředmětových vazbách, zestručnění ŠVP a úpravy v souvislosti se společným vyučováním oborů v 1 třídě.

Gabriela Šumavská