Škola: Integrovaná střední škola HPOS, Gen. R. Tesaříka 114, Příbram 1
Výuka základů
mluveného projevu
PDP popisuje využití a střídání různých výukových metod při hodině Kultury osobního projevu. U žáků jsou rozvíjeny klíčové kompetence komunikativní, sociální, personální a kompetence k řešení problémů. Využívána je zejména metoda názorně-demonstrační (předvádění a pozorování, práce s obrazem) a komplexní metoda frontální výuky. Výuka probíhá ve třídě prvního ročníku oboru Hotelnictví a turismus v předmětu Kultura osobního projevu. Třída má třicet žáků. Žáci jsou v hodinách seznamováni s různými metodami výuky. S kolektivem se většinou dobře pracuje. V předcházejících vyučovacích hodinách jak Českého jazyka a literatury, tak Kultury osobního projevu, se žáci seznámili s pojmy verbální a nonverbální komunikace. Nyní si prakticky – na konkrétních příkladech popisu – ukáží, jak obtížné může být sdělit druhým informace tak, aby nám porozuměli bez problémů a nedocházelo ke komunikačnímu šumu. Ve třídě je integrován jeden žák s SPU.
Předpokladem pro úspěšné provedení PDP je
Z hlediska přístupu žáků:
a) Ochota spolupracovat s vyučujícím – např. při praktických ukázkách popisů připravených obrázků (viz příloha číslo 1-3) plus respektování daných pravidel.
b) Použití teoretických znalostí z výkladu verbální komunikace.
c) Využití přirozené potřeby mladého člověka ukázat své dovednosti.
Z hlediska přístupu pedagoga:
a) Pozitivně slovně i hodnocením známkou (dle situace) žáky motivovat.
b) Vybrat náročně odlišné obrazy, které by bylo vhodné použít.
c) Srozumitelně seznámit žáky s výkladem.
Hlavní vyučovací cíle:
1) Naučit žáky hovořit tak, aby druzí lidé porozuměli sdělovaným informacím.
2) Seznámit žáky s chybami, kterých se lidé nejčastěji při sdělování informací mluveným projevem druhým, dopouštějí.