Koučování vychází z myšlenky, že zlepšování kompetencí učitelů ve středních školáchdo značné míry závisí na kvalitě lektorů a konzultantů z regionů a NÚV, kteří zajišťují další vzdělávání pedagogických pracovníků. „Formou koučování mají tito lektoři možnost rozvinout své schopnosti a odborné kompetence a najít pomoc při řešení problémů,které mají třeba právě při spolupráci s učiteli škol,“ popisuje I. Palánová.To by mělo vést i ke zvýšení jejich schopnosti šířit výstupy (metodické příručky a další publikace) v rámci udržitelnosti projektu.
A jak koučování probíhá?
„Koučování není školení, jde o jinou formu vzdělávání, v níž jde spíše o vedení člověka k tomu, aby se v určité oblasti posunul,“ popisuje koordinátorka aktivity Dita Slavíková. Tato metoda je založena na principu dobrovolnosti, člověk sám musí chtít se této aktivity zúčastnit. Při koučování si účastník sám určuje cíle, protože sám sebe zná nejlépe. Koučování vychází z myšlenky, že neexistuje problém, který bychom nemohli vyřešit, a že ho navíc vyřešíme nejlépe vlastními silami.Kouč pomáhá člověku orientovat se v situaci a vede ho dotazováním tak, aby si sám našel cestu k řešení problémů.
Každý má možnost vybrat si kouče a vyzkoušet si 30 hodin koučování, a to v místě svého pracoviště. Vybírá si přitom z pěti cílů vzdělávání: pomáhat učitelům odborných škol v jejich práci, podporovat zavádění kurikulární reformy v jejím dalším průběhu, zajistit účinné využívání metodických materiálů a výstupů projektu do škol, hodnotit kvalitu vzdělávacího programu z různých pohledů, dále se zlepšovat a vzdělávat při a pro práci ve školství.
Skupinové koučování
Pro účastníky ve všech regionech je možné po úvodním rozhovoru na začátku vzdělávání zvolit skupinovou formu koučování (pro maximálně osmičlenné týmy). To je vhodné využít v případě, že některá témata jsou společná více lidem. Tématem vhodným pro skupinové koučování je například komunikace. Skupinovou formu koučování si zvolilo například pět pracovníků NÚV, a to na téma prezentační dovednosti. „Chtěli bychom umět prezentovat svá témata tak, abychom lidem předali informace a zároveň je nenudili,“ komentuje důvod výběru tématu Lenka Chvátalová, která s kolegy absolvovala první hodiny společného koučování. „Zatím nám lektor poskytl informace o komunikaci v obecné rovně a zároveň chtěl vědět, jakým způsobem prezentujeme.“ Na příští hodiny si pak všichni připraví krátkou prezentaci, na které kouč ukáže správné a nesprávné postupy. Dosavadní skupinové koučování hodnotí zúčastnění jako velmi užitečné.
Skupinové koučování si hodně volí i lektoři v regionech. „Vybírají si témata, která jim pomohou v práci, např. šikanu, respekt k učiteli, spolupráci s rodiči nebo řešení konfliktů,“ říká Petr Spousta, který se na této projektové aktivitě podílí a účastní se i koučování v regionech. Ve všech krajích probíhají první hodiny koučování velmi podobně. “Lidé jsou zpočátku nejistí a nevědí, co od aktivity očekávat, ale během dvou hodit, kdy jim kouč vysvětlí podstatu aktivity, se změní atmosféra, lidé se pozitivně naladí a velmi aktivně až nadšeně si vybírají témata,“ popisuje P. Spousta. „Během prvních dvou hodin totiž účastníci zjistí, že jde o ně a jejich potřeby a že jim může být tato aktivita velmi užitečná,“ tvrdí D. Slavíková a pokračuje: “Cílem koučování je spokojenost klientů – kdo se dobere k určitému cíli a vyřeší nějaký problém, je spokojený.“
Chcete o koučování vědět víc?
Vstupte do světa koučování z pohledu školského prostředí. Připravili jsme pro vás materiál Koučování na středních školách - materiály ke koučování z pohledu školského prostředí ( formát pdf, formát ppt), který vám odhalí koučovací přístup pro vaši praxi, nabídne doporučení a zajímavé odkazy, kde se můžete dozvědět ještě více.



Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .