Jak se podařilo naplnit tři původní aktivity projektu, tedy sledování výuky podle nových ŠVP na pilotních školách, monitorování a rozvíjení sociálního partnerství škol a zaměstnavatelů a konečně konzultační a poradenská pomoc zástupcům škol prostřednictvím nově vzniklých regionálních konzultačních center i NÚV?
Projektové aktivity jasně vymezily oblasti, na které jsme se v projektu soustředili. Projekt byl již při jeho přípravě pojat tak, aby bylo možné pružně reagovat na poptávku škol, přizpůsobovat se do určité míry momentálním potřebám škol. Bylo tedy nutné být neustále v kontaktu se školami a učiteli a sledovat vývoj v oblasti implementace kurikulární reformy. V této oblasti hrála nezastupitelnou roli regionální konzultační centra, která byla zřízena ve všech krajích včetně Prahy, situaci monitorovala a své aktivity školám přizpůsobila. Nám pak dávala nezbytnou zpětnou vazbu. Jedině tak bylo možné dosáhnout téměř 10 000 podpořených osob při nejrůznějších aktivitách s cílovou skupinou.
V průběhu projektu vznikla další aktivita, se kterou jste na počátku projektu ani nepočítali, a tou je příprava profilové části maturitní zkoušky v osmi oborech vzdělávání. Co se podařilo v této aktivitě v rámci projektu vytvořit a jak tato aktivita pomůže odborným školám?
Rámcový vzdělávací program říká, co je základem oboru, jaké má mít absolvent kompetence. Maturitní zkouška neodmyslitelně patří k ověřování výsledků vzdělávání na středních školách. Jednotně pojatá závěrečná zkouška ověřuje osvojení kompetencí v oborech ukončených výučním listem. Proto se nabízelo přistoupit v tomto projektu k řešení pojetí profilové zkoušky oborů zakončených maturitní zkouškou tak, abychom společně vymezili, co je základem oboru, které kompetence je vhodné ověřovat u maturitní zkoušky. Důležitým aspektem bylo i to, přivést školy k formulování témat tak, abychom sledovali vazbu na kompetence absolventa, nikoliv pouze obsah učiva, jak tomu bývalo doposud zvykem.
Jaké výstupy k této aktivitě chystáte pro školy?
Vytvořili jsme publikaci, která shrnuje doporučení k tomu, jak přistupovat k sestavení profilové zkoušky. Tato doporučení se opírají o osm oborových příruček, které vznikly ve spolupráci se školami pro osm oborů vzdělání: aplikovaná chemie, strojírenství, obchodní akademie, agropodnikání, technické lyceum, hotelnictví, elektrotechnika a obchodník. Oborové publikace vyjdou na společném CD, publikace shrnující doporučení vyjde tiskem už v květnu.
Co myslíte, že se v projektu opravdu povedlo, na co jste pyšná, a kde jsou naopak ještě rezervy?
Jsem pyšná na projektový tým, který je nesmírně pracovitý, kreativní, spolehlivý a odborně zdatný. Mám radost, když dostáváme ze škol informace o tom, že jim naše výstupy pomáhají nebo je inspirují k tvůrčí práci. V tom vidím naplnění cílů projektu a je určitě škoda, že není v současné době připraven projekt, který by navázal na Kurikulum S a dále se systémově věnoval práci zacílené na odborné školy a učiliště.
Co osobně přinesl projekt Vám?
Protože zastávám v NÚV zároveň pozici garantky za obory gastronomie a cestovního ruchu a podílím se i na dalších činnostech v NÚV, musela jsem se naučit beze zbytku využívat časové možnosti, maximálně zefektivnit činnosti a delegovat pravomoci. Projekt mne obohatil o kontakt s novými lidmi, získala jsem větší přehled přes další obory a činnost mnoha škol. Za tuto příležitost bych chtěla poděkovat vedení Národního ústavu pro vzdělávání za důvěru a týmu Kurikula S za spolupráci.



Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .