Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

Mediální zpravodajství (přehled týdne)

Příklad dobré praxe; téma: Společenskovědní vzdělávání; průřezové téma: Občan v demokratické společnosti  

Autor: Bc. Tomáš Andrášik

Škola: Integrovaná střední škola automobilní, Křižíkova 15, Brno-Královo Pole, 602 00

 

Klíčová slova

Aktuální dění, hodnocení žáků, klíčové kompetence, kritéria hodnocení, občanská nauka, prezentace PPT, mediální výchova, průřezové téma Občan v demokratické společnosti.

 

Stručná anotace

Vyučovací předmět: Občanská nauka (OBN)

Obor: 4leté obory středního vzdělání s maturitní zkouškou

Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání, Informační a komunikační technologie, Společenskovědní vzdělávání, PT Občan v demokratické společnosti – mediální výchova.

Klíčové kompetence: Kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské a kompetence k užívání ICT.

Přehled týdne je žáky zpracovaný přehled osmi jimi vybraných událostí (s různou tématikou – viz níže) z uplynulého týdne. Každý týden dva žáci zpracují prezentaci v PowerPointu opatřenou obrázky, případně ukázkami videí a společně „odprezentují“ výběr z dění uplynulého týdne spolužákům. Touto formou zpracovaný přehled je daleko efektivnější a přínosnější pro všechny zúčastněné (aktivní i pasivní žáky, pedagoga) než jiné sdělování tzv. aktualit v hodinách OBN. Jsou pevně nastavena kritéria, které musí práce splňovat tak, aby rozvíjela kompetence žáků a jejich všeobecný přehled týkající se aktuálního dění u nás i ve světě.

 

Kontext

Škola a obor vzdělávání: aktivita je univerzální a může být použita v podstatě na jakékoli střední škole, nejlépe v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Přehled týdne lze provázat i s učivem (např. komentářem vyučujícího), ale jeho hlavní význam spočívá v tom, že rozvíjí klíčové kompetence žáků, vede je ke smysluplné aplikaci PT Občan v demokratické společnosti a uplatňují se v něm mezipředmětové vazby několika vyučovacích předmětů (především český jazyk, občanská nauka, informační technologie).

Východiska:

a)      Žák má základní uživatelskou znalost práce na PC, ovládá základy programu MS Powerpoint, dokáže vyhledávat a hodnotit informace na internetu a s těmito informacemi pracovat. Je tedy dobré přehled týdne zařadit do výuky až když je v hodinách IT výše uvedené probráno – tedy ve druhém či třetím ročníku – v závislosti na ŠVP.

b)      Materiál a pomůcky: PC a dataprojektor s ovladačem k dispozici vždy v dané učebně, připojení PC k internetu (není nutné, ale doporučuji), zvukový výstup.

c)      Učitel: Pokročilá znalost práce s PC a MS Powerpoint. Učitel musí být také schopen komentovat zprávy, případně je uvádět do souvislostí a vztahů k již probranému učivu, vytvořit kritéria pro hodnocení a podle nich pak žáky objektivně zhodnotit. Měl by být schopen poradit žákům jak s technickými problémy, tak s tím, jakým zprávám dávat při výběru přednost a jak verbální doprovod k prezentaci připravit.

Tato aktivita je aplikována po dobu jednoho školního roku.

Náročnost přípravy pro učitele je jednorázově cca  3-6 hodin – vytvoření kritérií a prezentací.

Cíle

Cíle z hlediska záměrů učitele:

1. Zvýšení všeobecného přehledu žáků a zájmu o aktuální dění.

2. Rozvoj komunikativních, sociálních a personálních i občanských kompetencí žáků.

3. Propojení jednotlivých vzdělávacích oblastí a aplikace PT.

4. Zlepšení mluveného projevu a schopnosti použití prezentace jako podkladu pro něj.

5. Posílení mezipředmětových vazeb v OBN.

 

Cíle vzdělávání ve výkonu žáků:

  1. Vytvoří výběr zpráv podle stanoveného zadání (podrobněji níže).
  2. Zpracují PowerPointovou prezentaci k vybraným zprávám.
  3. Přednesou verbální projev k dané prezentaci.
  4. Jsou schopni být v kontaktu s publikem a reagovat na podněty spolužáků a učitele.

Realizace

Před zadáním ve třídě je nutné připravit informace pro žáky s požadavky, zadáním a kritérii hodnocení jejich výkonu. Tuto prezentaci by měli mít žácivždy k dispozici, proto doporučuji jim ji předat.

Obsah zadání:

  1. Úkol: Zpracovat ve dvojici výběr událostí z uplynulého týdne, vytvořit powerpointovou prezentaci a  s její pomocí odprezentovat přehled ve vyučovací hodině.
  2. Témata zpráv: 1-2x politika, 0-1x ekonomika, 1x bezpečnost lidí včetně kriminality, 1x významná zahraniční události, 1x zajímavosti z regionu, 1x kultura, 1x sportovní zpráva, 1x novinky z automobilového průmyslu (jsme automobilní škola).
  3. Jako třetí snímek prezentace uvádím cíle – tedy vysvětluji žákům, proč něco takového děláme.
  4. Hodnocení – zde je zásadní, aby byla kritéria co nejasněji stanovena (aby žáci věděli, co se hodnotí); kritéria slouží i jako návod pro práci.

Kritéria hodnocení

a)      Úvod: 0-3b. Žák se představí a uvede svou prezentaci, sdělí publiku, o čem hodlá hovořit.

b)      Prezentace a její provedení: viz Příloha - tabulka

c)      Obsah prezentace: viz Příloha

d)     Mluvený projev: viz Přílohy: tabulka

e)      Závěr: 0-3b. shrnutí prezentace, zakončení a poděkování za pozornost, rozloučení se s publikem.

Dále přidáme stupnici, kolik bodů je potřeba na jedničku, dvojku atd. (30-24=1; 23-18=2; 17-12=3; 12-7=4; 6 a méně=5).

Dále jsem vytvořil pro žáky prezentaci o zásadách správné prezentace, tj. o tom, tom, jak by měla a neměla prezentace vypadat – vždy jeden snímek se špatnými příklady a následující se správnými (struktura snímku, animace, velikost písma, font, barva písma, pozadí).

Rovněž lze promítnout videa s příklady prezentací, kde prezentující dělá chyby a kde naopak postupuje správně, či tyto záležitosti sám vysvětlit a předvést.

Jakmile pedagog provede tyto úkony, zbývá již jen zvolit vždy dvojici na každou následující hodinu.

V závislosti na třídním klimatu se rozhodneme, zda hodnocení prezentujících provedeme sami, či zda ji necháme na třídě, kterou budeme při hodnocení korigovat.

Problémy a překážky:

  1. Žáci čtou zprávy z papíru – to je asi ten největší problém: Žák si stáhne 8 zpráv z internetu, pořádně si je nepřečte, nepromyslí, nezestruční a  potom zdlouhavě předčítá,  nereaguje na posluchače - spolužáky, absolutně nevyužívá prezentaci. Řešení: hned od počátku nekompromisně srážet body, za 2 měsíce bylo již jen výjimečným jevem, aby někdo četl tímto způsobem.
  2. Žák si připraví video z youtube či streamu, pak jej hledá, čeká, až se načte… Zde jsou instrukce jasné – videa i prezentaci si musí připravit o přestávce, aby ve vyučovací hodině nedocházelo ke zdržování.

Celý přehled týdne obvykle zabere asi 10 minut, evaluace max. 5 min. Avšak myslím si, že je to velmi dobře investovaný čas.

Ve třídě obvykle vzniká velmi přátelská atmosféra, kdy ostatní žáci prezentujícím zatleskají a ocení jejich výkon, aniž by bylo nutné je k tomu vyzývat.

Výsledky

Vzhledem k výše uvedeným cílům:

  1. Žáci se díky přehledům týdne mnohem více orientují v dění ve světě, více se ptají, pátrají po souvislostech – cíl č. 1 splněn.
  2. K rozvoji všech výše uvedených kompetencí dochází u drtivé většiny žáků.
  3. Propojení jednotlivých vzdělávacích oblastí: Žák využije poznatky, jež získal při výuce ICT, a navíc si je zopakuje a použije v praxi. Pracuje s informacemi z televize, novin a především z internetu, ty zpracovává a provádí jejich selekci. Vytvořenou prezentaci s vybranými informacemi předá spolužákům.
  4. Mluvený projev žáků se díky této aktivitě zlepšuje. Co se týče schopnosti využití prezentace jako podpory mluvené projevu, je to někdy horší, jelikož žáci mnohdy hovoří a nesledují průběh prezentace – zapomínají na prezentaci jako pomocníka, jež může podtrhnout podstatné informace, ilustrovat je či je doplnit.  Zlepšení je sice patrné, ale mnohým tento potenciál prezentací stále uniká. Splněno částečně.
  5. Posílení mezipředmětových vazeb – využití mluveného projevu např. v hodinách českého jazyka. Kolegové informatici registrovali nárůst dotazů týkajících se efektivního vyhledávání na internetu a programu MS Powerpoint. Splněno.

Poznámka:

Tento příklad dobré praxe jsem se rozhodl napsat na základě doporučení paní inspektorky z ČŠI, které se jeho realizace velmi líbila.

Důležitým faktorem pro realizaci přehledu týdne je bezesporu vynikající technická vybavenost naší školy – PC a dataprojektor v každé učebně.

Nutné pomůcky a prostředky

PC, dataprojektor, audio-výstup z PC, MS Powerpoint

 

Přílohy

Tabulka pro hodnocení výkonu žáků:

Kritéria hodnocení

Indikátor výkonu

0 – 2 body

Indikátor výkonu

3 – 5 bodů

Indikátor výkonu

6 – 8 bodů

Obsahová stránka vystoupení žáka

Příliš mnoho informací a složitého textu, příliš málo informací, obsahově nedostatečně zpracováno, žádné AV (audiovizuální) materiály, nedodržení témat a množství zpráv.

Občasný výskyt zbytečných informací a textu, málo informací bez konkrétních údajů, nevhodně použité a nefunkční AV materiály, výběr nepodstatných zpráv a opomenutí závažných událostí daného týdne.

Adekvátní množství informací, podstatné informace uvedeny, nepodstatné vynechány, účelné použití AV materiálů, dodržení témat, správná volba událostí.

Kvality prezentace

Nečitelná velikost písma, písmo zaniká v pozadí, špatně zvolené pozadí, příliš přehnané nebo žádné animace.

Rušivé barevné provedení, jednoduché správně zvolené animace, avšak nefunkční, mnoho různých pozadí bez účelu.

Správně zvolená velikost písma, vhodné barevné provedení, text v bodech (3-5), funkčně podporuje mluvený projev, animace jsou jednoduché, jednotné v celé prezentaci účelně podporují projev

Úroveň mluvního projevu

Prezentující pouze čte, mumlá si do papíru a příliš neví, o čem mluví, působí dojmem, že dané informace vidí poprvé, dělají mu problém cizí slova, jména, názvy obcí atd.

Na položené dotazy odpovídá: „Jak to mám vědět, nevím, je mi to jedno“, projev je velmi nudný či připomíná trapnou šarádu.

Projev je čtený s občasným zadrhnutím, čtení je monotónní a nezajímavé, prezentující není příliš informován, není schopen zodpovědět většinu dotazů. Používá slova, jejichž význam mu zůstává utajen, je patrná snaha, avšak projev postrádá plynulost a zajímavost, prezentující nevyužívá účelně vytvořenou prezentaci.

Projev působí přirozeně, žák komentuje připravenou prezentaci vlastními slovy, nečte – výjimečně nahlédne do papíru, aby si připomněl některé informace, ví, o čem mluví, je připraven zodpovědět většinu normální dotazů, zná význam cizích slov, projev je plynulý a zajímavý, pracuje účelně s prezentací.


 

Nahoru

Novinky

Koučování nabídlo lektorům příležitost k zamyšlení a řešení problémů

Účastníci koučování se dobře zorientovali v pěti tematických modulech a dokázali si vybrat témata týkající se jednotlivých modulů. Velmi důležité bylo vytvoření důvěry mezi koučem a účastníky koučování. Zaručení diskrétnosti mělo vliv na výběr témat a otevřenost účastníků. Koučování nabídlo příležitost k zamyšlení a řešení problémů. Účastníci ocenili možnost vyzkoušet si všechny nabízené formy koučování, resp. skupinovou, individuální a koučink přes Skype.  

 

HODNOCENÍ KVALITY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ – PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH ZEMÍ

Publikace čtenáře seznámí s nástrojem EQAVET, který patří do skupiny iniciativ Evropské komise, které mají několik společných cílů – zvýšení atraktivity odborného vzdělávání, podporu celoživotního učení a zvyšování mobilit žáků, studentů a pracujících. EQAVET dbá na to, aby v jednotlivých zemích byla budována „kultura“ kvality. Tedy na to, aby na systémové úrovni, i na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání bylo na zajišťování kvality myšleno.  

 

Obhajoba maturitní práce – příručka pro žáky a učitele SOŠ

Příručka se skládá ze dvou samostatných celků určených, jak je z názvu publikace patrné, pro dvě různé cílové skupiny. První a zároveň obsáhlejší část je určena pro žáky středních odborných škol, kteří v ní najdou tipy, návody a rady, jak úspěšně obhájit maturitní práci. Cílové skupině mladých je přizpůsobena i struktura textu, použitý jazyk i způsob zpracování.  

 

V létě proběhne poslední rozesílka publikací

V průběhu léta všem odborným školám a učilištím pošleme publikace CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování, Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU a CD Profilová maturitní zkouška v odborných školách.  

 

CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování

Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu. Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.  

 

Prezentace výstupů projektu na workshopu partnerství TTnet

Projekt Kurikulum S a jeho výstupy byly prezentovány na workshopu partnerství TT net ČR, který se uskutečnil ve dnech 18.–19. dubna 2012 na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Tématem jarního workshopu bylo "Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávání ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání". Setkání partnerství TTnet ČR proběhlo za finanční podpory MŠMT ČR.  

 

Modulární projektování školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility žáků v rámci systému ECVET .  

 

další novinky