„Tím, že jsme jako jediná škola vytvořili ŠVP oboru Veřejnosprávní činnost, jsme se dostali do povědomí mnoha škol se stejným zaměřením v celé republice a těm předáváme naše zkušenosti. Organizace praxí pro žáky má u nás zavadenou podobu a není proto třeba v průběhu ověřování ŠVP měnit strategii spolupráce se sociálními partnery.
Ta je vždy založena na osobním kontaktu vedoucího praxe s odpovědným pracovníkem úřadu. Problematická situace někdy nastane, když se pracovníci úřadu změní a jejich vztah k žákům, praxi, ke škole se musí začít znovu budovat. Ale zatím se nám vždy podařilo nové vztahy bez problémů navázat.
Velkou roli v dobrých vztazích mezi školou a sociálními partnery hraje i odpovědný přístup žáků k činnostem vykonávaným během praxe i k novým spolupracovníkům. Naši žáci jdou na pracoviště praxe dobře teoreticky připraveni a jejich osobní přístup je korigován jak ze strany učitelů, kteří jezdí na kontroly praxí, tak i ze strany odpovědných pracovníků. Pravdou je, že ve výjimečných případech se žáci setkali s nepříliš vlídným přijetím, ale i tyto situace je důležité umět zvládnout a vztahovou bariéru umět překonat. Zatímco z teorie znají žáci ideální stav, v praxi není vše vždy tak jasné a žák se musí umět na nepříznivou nebo neočekávanou situaci adaptovat a řešit ji. Se svými zkušenostmi (dobrými i špatnými) se žáci navzájem seznamují v hodnotící hodině po absolvování praxe.
V pravidelných poradních sborech, kam jsou přizváni sociální partneři, jsou vyhodnocovány formy spolupráce i její výsledky, případně řešeny připomínky ze strany školy k sociálním partnerům či naopak.
Škola spolupracuje i s rodiči, které využívá při organizaci praxí, ostatní rodiče jsou pravidelně informováni o spolupráci se sociálními partnery na třídních schůzkách, na nástěnkách a vývěskách školy, v tisku. Stejně i ostatní veřejnost. Žáci veřejnosprávní činnosti se organizačně i jako průvodci podílejí na realizaci Dnu otevřených dveří pro budoucí zájemce o studium i pro ostatní veřejnost. Podílejí se i na přípravě a organizačním zajištění Dnů školní zahrady, která je určena dětem z mateřských a základních škol, jejich rodičům a všem ostatním zájemcům. Pravidelně chodí do svých bývalých základních škol osobně učitele i žáky pozvat. Tím se škola dostává do povědomí občanů i jinak než jen jako vzdělávací instituce.
Spolupráce však vázne se zřizovatelem školy, kterým je Plzeňský kraj. Po celou dobu tvorby a ověřování ŠVP v rámci projektu PILOT S se o problematiku nezajímal a nezajímá. Není ochoten akceptovat větší finanční náročnost ověřování ŠVP a alespoň takto školu podpořit.“
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .