Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

Pedagogové by se měli naučit vzdělávat dospělé

To je jeden ze závěrů kulatého stolu nazvaného Specifika vzdělávání učitelů odborných škol, který se konal v úterý 28. února 2012 v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského v rámci projektu Kurikulum S a kterého se zúčastnilo více než 20 zástupců vysokých i středních škol, Hospodářské komory, Ministerstva zemědělství i Národního ústavu pro vzdělávání. Cílem kulatého stolu bylo hledat odpovědi na otázky: Ovlivňují specifika odborného vzdělání přípravu učitelů odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů? V čem ovlivňují školní vzdělávací programy přípravu učitelů? Které pedagogické kompetence by měl získat budoucí učitel odborné školy? Co by se mělo v přípravě učitelů středních odborných škol změnit?  

Image

Kulatý stůl moderovala ho Hana Čiháková, která v úvodu zmínila souvislost se specifickým vzděláváním učitelů v odborném vzdělávání a možnosti sítě TT Net, která se vzděláváním učitelů zabývá.

Podoba současné odborné školy

V první prezentaci nazvané Současná odborná škola PhDr. Jana Kašparová (NÚV) stručně představila projektu Kurikulum S, jeho aktivity, cíle a výstupy. Poté se zaměřila na popis současné moderní odborné školy, které dnes poskytují různé typy vzdělání a díky slučování se stávají polyfunkčními moderními školami a některé tak nabízejí širokou škálu oborů. Slučování výrazně ovlivňuje chod školy, ale i složení a zátěž pedagogického sboru. Mění se také cílové klientské skupiny, protože díky zákonu č. 179/2006 Sb. se žáky stávají také dospělí, kteří se vzdělávají v rámci dalšího vzdělávání či rekvalifikací.

Moderní učitel by měl být na svou práci připraven a kromě metodické vybavenosti by měl být schopen plánovat výuku, být kreativní a hlavně by měl být schopen motivovat a vést své žáky. Dr. Kašparová vyslovila obavy, že učitelé nejsou dostatečně připraveni na inkluzi žáků s hendikepem, přičemž základní škola často nedostatečně podchytí problémy, které se pak plně projeví a mnohdy umocní v sekundárním vzdělávání. V rámci projektu Kurikulum S nyní vyšla příručka nazvaná Vzdělávání žáků se zdravotním postižením v odborných školách věnovaná této problematice.


Pedagogové se učí učit i dospělé

ImageV rámci uznávání předchozího učení probíhá zhruba na třetině škol (projekt UNIV) také další vzdělávání. Mění se tedy cílová skupina, se kterou učitelé pracují - rozšiřuje se o dospělé „žáky“. I na takováto specifika by měli být učitelé připravováni. Zátěž pro střední odborné školy představuje také určitý tlak společné maturitní zkoušky, kdy školy posilují všeobecné vzdělávání. Budoucí učitel by měl být připraven nejen na to, jak má učit, ale také na to, jak plánovat výuku, jak pracovat na školním vzdělávacím programu (ŠVP), jak ho obohatit a inovovat. Ze zkušenosti a práce v terénu vyplynulo, že právě práce na přípravě ŠVP stmelila pedagogické kolektivy a že problém mají pedagogové zejména s tím, jak uchopit klíčové kompetence a průřezová témata a jak s nimi pracovat.

Moderátorka Hana Čiháková po úvodní prezentaci připomenula, že právě polyfunkčnost škol představuje pro pedagogy výraznou zátěž, protože se setkávají i s jinou cílovou skupinou, tedy s dospělými. Učitelé musí získávat i lektorské dovednosti, ale také se musí učit projektovat vzdělávací programy. Při práci s dospělými si ovšem mají možnost vyzkoušet věci, které v rámci počátečního vzdělávání nemohou.

Ing. Dagmar Divišová z Hospodářské komory ČR na úvod diskuze zmínila, že demografická křivka se mění, ale zároveň informovala, že zaměstnavatelé školy k ničemu nenutí. V dalším vzdělávání vidí velkou budoucnost, nicméně pokud ho nebudou chtít nabízet školy, díky velké konkurenci na trhu ho nabídnou agentury. Školy se musí přizpůsobit, a pokud to nepůjde, tak si zaměstnavatelé najdou jinou cestu.


Školy se stávají centry celoživotního učení

ImagePodle doc. Dany Linhartová z Mendelovy Univerzity v Brně (Institut celoživotního vzdělávání) by si školy měly uvědomit, že je nutné se stát centry celoživotního učení (CŽU). Nicméně jednoduché to školy nemají a potřebují čas. Budoucí učitelé by totiž měli během studia získávat znalosti z předmětů, které se CŽU týkají (např. andragogika, práce se seniory). Mendelova univerzita upravila vzdělávací program a výše uvedené předměty do studia začleňuje. Velké podniky v jistém slova smyslu školy předběhly, protože mají vlastní kvalitní vzdělávání, vybavení i know-how, které učitelé musí získávat. Nemají ovšem často kvalitní interní lektory. Měly by tedy myslet i na to, že učitelé umějí učit a že taková spolupráce se školou obohatí podnik i školu navzájem. Důležitá je i spolupráce ze strany zaměstnavatelů, které Institut pravidelně oslovuje a obesílá s pobídkou, aby zjistil, v čem podle nich nejsou absolventi dostatečně připraveni pro vstup na trh práce.

RNDr. Danuše Kvasničková (s letitými pedagogickými zkušenosti) do diskuse doplnila, že pro učitele je nezbytná znalost učení v souvislostech a znalost průřezových témat. Učitelé se sami musí naučit, jak to svým žákům zprostředkovat. Apelovala na uplatňování strategie Vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Ve vzdělávání chybí např. kurz ekologické výchovy pro dospělé, základy biologie a zaměření na problematiku venkova.

Ing. Ludmila Gočálová z Ministerstva zemědělství zmínila intenzivní spolupráci ministerstva a zemědělských, lesnických a potravinářských SŠ. Dříve bylo MZe zřizovatelem učilišť, v současné době se na MZe věnují dalšímu vzdělávání, podporují školy při zakládání center celoživotního učení. Problém s odborností pedagogů řeší vlastními silami - sami si je školí nebo si přizvou odborníky z praxe. Školy také fungují jako autorizující osoby Národní soustavy kvalifikací. Připravují rovněž určité dílčí (profesní) kvalifikace, o které je zájem ze strany úřadů práce. Ministerstvo zemědělství podporuje spolupráci škol a zaměstnavatelů, podporuje podniky, které umožňují praxi, půjčují techniku atd.


Příprava pedagogů odborných škol

ImagePetr Mach ze ZČU v Plzni ve své prezentaci nazvané Pedagogický pracovník odborných škol uvedl, že příprava učitelů úzce specifikovaných odborných předmětů  je poměrně komplikovaná, což se týká nejen učitelů odborných předmětů, ale také učitelů odborného výcviku a učitelů praktického vyučování.

V průběhu prezentace probíhala diskuse mezi zástupci jiných VŠ, kteří se podíleli o své zkušenosti s tímto typem studia.  Problematika kompetencí by měla být nedílnou součástí vytváření profesního profilu učitele odborných předmětů a odborného výcviku. Mezi profesní kompetence učitele by měly patřit: předmětové (oborové), didaktické a psychodidaktické, pedagogické, diagnostické a intervenční, sociální, psychosociální a intervenční, manažerské a normativní i profesně a osobnostně kultivující ostatní předpoklady.

Profesní profil učitele odborných předmětů není podle dr. Macha jen výčet kompetencí, povinností, požadavků. Jeho součástí by mělo být i jasné formulování realizační složky. Stanovení, za jakých podmínek lze kompetencí dosáhnout, vytvoření těchto podmínek a stanovení dopadu na kariérní postup, tedy kariérní řád. Jasné formulování zodpovědnosti společnosti (státu) za vytvoření podmínek k dosažení požadovaných kompetencí. Nedořešené je i objektivní zjišťování úrovně dosažení požadovaných kompetencí (evaluace procesu). Řadu kompetencí totiž získávají učitelé až v průběhu výkonu své pedagogické praxe.


Prezentace:

Prezentace Jana Kašparové Současná odborná škola zde (222,37 KB)

Prezentace Petra Macha Pedagogický pracovník odborných škol zde (107,48 KB)

 

Nahoru

Novinky

Koučování nabídlo lektorům příležitost k zamyšlení a řešení problémů

Účastníci koučování se dobře zorientovali v pěti tematických modulech a dokázali si vybrat témata týkající se jednotlivých modulů. Velmi důležité bylo vytvoření důvěry mezi koučem a účastníky koučování. Zaručení diskrétnosti mělo vliv na výběr témat a otevřenost účastníků. Koučování nabídlo příležitost k zamyšlení a řešení problémů. Účastníci ocenili možnost vyzkoušet si všechny nabízené formy koučování, resp. skupinovou, individuální a koučink přes Skype.  

 

HODNOCENÍ KVALITY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ – PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH ZEMÍ

Publikace čtenáře seznámí s nástrojem EQAVET, který patří do skupiny iniciativ Evropské komise, které mají několik společných cílů – zvýšení atraktivity odborného vzdělávání, podporu celoživotního učení a zvyšování mobilit žáků, studentů a pracujících. EQAVET dbá na to, aby v jednotlivých zemích byla budována „kultura“ kvality. Tedy na to, aby na systémové úrovni, i na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání bylo na zajišťování kvality myšleno.  

 

Obhajoba maturitní práce – příručka pro žáky a učitele SOŠ

Příručka se skládá ze dvou samostatných celků určených, jak je z názvu publikace patrné, pro dvě různé cílové skupiny. První a zároveň obsáhlejší část je určena pro žáky středních odborných škol, kteří v ní najdou tipy, návody a rady, jak úspěšně obhájit maturitní práci. Cílové skupině mladých je přizpůsobena i struktura textu, použitý jazyk i způsob zpracování.  

 

V létě proběhne poslední rozesílka publikací

V průběhu léta všem odborným školám a učilištím pošleme publikace CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování, Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU a CD Profilová maturitní zkouška v odborných školách.  

 

CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování

Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu. Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.  

 

Prezentace výstupů projektu na workshopu partnerství TTnet

Projekt Kurikulum S a jeho výstupy byly prezentovány na workshopu partnerství TT net ČR, který se uskutečnil ve dnech 18.–19. dubna 2012 na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Tématem jarního workshopu bylo "Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávání ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání". Setkání partnerství TTnet ČR proběhlo za finanční podpory MŠMT ČR.  

 

Modulární projektování školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility žáků v rámci systému ECVET .  

 

další novinky