Vzhledem
k tomu, že část maturitní zkoušky je připravována společně pro všechny střední školy, zaměřili jsme se na pojetí
profilové části maturitní zkoušky (dále PMZ). Ta je významným nástrojem pro ověření výsledků odborného vzdělávání,
tj. připravenosti absolventa na výkon povolání nebo odborných činností i pro další vzdělávání. Je důležitým zdrojem
informací pro zaměstnavatele při přijímání absolventů, ale i pro školy při hodnocení své činnosti.
Profilová maturita se skládá ze tří zkoušek
Podle vydaných RVP se profilová maturitní zkouška skládá závazně ze tří zkoušek, z nichž nejméně dvě (v lyceálních oborech jedna) musí vycházet z oblasti odborného vzdělávání; v některých RVP jsou příslušné obsahové okruhy přímo vymezeny. Jedna z povinných zkoušek PMZ musí být podle RVP konána formou praktické zkoušky nebo maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí.
Zaměřili jsme se tedy jednak na stanovení vazby mezi PMZ a příslušným obsahem RVP, jednak na postup jeho rozpracování do zadání maturitní zkoušky a stanovení společných parametrů. Inspirací nám byly také zkušenosti s jednotným zadáním závěrečné zkoušky v oborech vzdělání s výučním listem.
Osm oborů vzdělávání už má tematické okruhy
Nejprve pracovní
týmy složené z pracovníků NÚOV, zástupců pilotních škol a některých nepilotních škol vymezily základní odborné
tematické okruhy podle RVP, které tyto školy následně rozpracují do jednotlivých zkoušek. Tematické okruhy byly
zpracovány pro 8 oborů vzdělání ověřovaných na pilotních školách, a to pro obory agropodnikání, aplikovaná chemie,
elektrotechnika, hotelnictví, obchodní akademie, obchodník (L), strojírenství a technické lyceum.
Již při stanovení základních povinných tematických okruhů se projevovala specifika jednotlivých oborů, jako podíl odborných zaměření, propojení s praktickou zkouškou, aplikace základního odborného učiva aj. Např. pro obor elektrotechnika, který má dvě základní zaměření – slaboproudá elektrotechnika a silnoproudá elektrotechnika, bylo stanoveno 20 základních společných tematických okruhů a 10 okruhů pro každé zaměření. Jiný přístup zvolili v oboru agropodnikání, kde stanovili 25 povinných tematických okruhů ze základu oboru - pěstování rostlin a zpracování rostlinných produktů a chov zvířat a zpracování živočišných produktů a 20 doporučených okruhů z ekonomiky.
Následující práce budou zaměřeny na pojetí praktické zkoušky a nastavení dalších kritérií PMZ. V současné době sledují pracovníci NÚOV realizaci profilové maturitní zkoušky přímo ve školách s cílem získat podněty a příklady dobré praxe, které bude možné využít pro sbližování přístupu škol k PMZ.
Do řešení se mohu zapojit i další školy, a to i z jiných oborů vzdělání.
Jana Kašparová
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .