Za největší přínos považují školy možnost výměny zkušeností mezi školami, dále vznik regionálních konzultačních center, která mohli učitelé využívat pro řešení svých problémů s realizací a inovací ŠVP, k účasti na vzdělávacích akcích, a také publikace vydané v projektu, ve kterých školy získaly inspiraci a zpětnou vazbu své práce. „Zajímavé a přínosné jsou příručky vzniklé v rámci projektů – např. Příklady dobré praxe, Žákovské projekty, Výukové strategie,“ uvedli např. zástupci Integrované střední školy, Klatovy. Školy také uvítaly možnost výměny zkušeností s kolegy jiných škol a získání materiálů pro další práci na konferencích pořádaných v rámci projektu.
Velkým pozitivem projektu pro pilotní školy je zvýšení prestiže pilotních škol. Tím, že byly školami, na které se ostatní školy obracely o radu a pomoc, detailněji se seznámily s problematikou tvorby a realizace školních vzdělávacích programů, připravovaly semináře a workshopy, což zcela určitě zkvalitnilo odbornou úroveň celého pedagogického sboru. Školy měly též možnost prezentovat svou pedagogickou práci formou příkladů dobré praxe.
Jak projekt Pilot S, tak i Kurikulum S značně přispěly k prohloubení spolupráce v pedagogických kolektivech na školách, k pozitivním změnám v komunikaci učitelů o výuce. Výsledkem této spolupráce je pak propracovanost mezipředmětových vztahů, propojení učiva uvnitř jednotlivých bloků předmětů. Učitelé používají větší sortiment výukových metod a forem, dochází k výměně zkušeností v oblasti metodiky i obsahových náplní jednotlivých odborných předmětů a jejich ujasnění. Pro některé učitele znamenalo zapojení do projektu výrazně vyšší pracovní zatížení.
Jako další pozitiva hodnotí pilotní školy nastartování systematické evaluace ŠVP, možnost podílet se na hodnocení vytvořených vlastních ŠVP a možnost ovlivnit jejich další úpravy podle podmínek školy, jakož i systematické nastavení profilových zkoušek. V souvislosti s profilovou maturitní zkouškou došlo ke zpřesnění maturitních okruhů a vypracování nových kvalitních pomocných zkušebních materiálů, k vyjasnění zadání a hodnocení praktické maturitní zkoušky. Došlo rovněž k prověření vazeb na sociální partnery a rozšíření spolupráce s nimi. Školy též hodnotí jako přínos zapracování dosud opomíjených témat do ŠVP – Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta; Finanční gramotnosti; Ochrany člověka při mimořádných událostech.
Gabriela Šumavská
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .