Na programu porady bylo vyhodnocení dosavadní činnosti regionálních konzultačních center. Za dobu svého trvání poskytla regionální konzultační centra přes 700 konzultací, nejčastěji k evaluaci a autoevaluaci ŠVP, uspořádala přes 300 seminářů a dohromady proškolila již téměř 7 tisíc pedagogických pracovníků. Nejenže jde ve srovnání s obdobnými projekty o velmi vysoké počty akcí i proškolených osob, ale ze zpětné vazby prováděné na vzdělávacích akcích vyplývá i vysoká spokojenost účastníků. Zástupci na poradě byli dále seznámeni s výsledky hodnocení kvality ŠVP a s řešením profilové maturitní zkoušky v projektu Kurikulum S.
V dalším bloku
porady seznámili zástupci vybraných RKC přítomné se svou činností. Zástupce RKC Jihočeského kraje Ing. František
Kamlach představil zapojení středoškoláků do mezinárodních soutěží s podporou sociálních partnerů, vedoucí RKC
Praha Jana Randáková představila ostatním program Koordinátor ŠVP pro S0Š, které pořádá pražské centrum a
v rámci kterého připravuje koordinátory ŠVP na střední školách. Zástupkyně RKC Vysočina Blanka Musilová popsala
průběh praktických stáží, které organizuje její centrum pro učitele i ředitele ve firmách, např. na kardiocentru
v Jihlavské nemocnici nebo v hotelu a restauraci v Jihlavě. Zástupce RKC Zlínského kraje Michal
Hampala představil dosavadní činnost centra, z níž měly mezi učiteli v kraji největší úspěch semináře
s Českou školní inspekcí.
Součástí programu porady byla velmi zajímavá exkurze ve Středisku vzdělávání Slováckých strojíren, a. s., Uherský Brod, v centru Hi-technologií i v dílnách, učebnách a laboratořích Střední průmyslové školy a Obchodní akademie Uherský Brod a plavba na výletní lodi Morava.



 Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
 Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému  ECVET .
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému  ECVET .