Při studiu rámcových
vzdělávacích programů (RVP) jsem narazila na rozdíly v číselných kódech. Např. učební obor zahradnické práce, dosud
vedený pod číslem 41-52-E/011, je v RVP číslován 41-52E/01. Jedná se snad o nové číslování?
Nejedná se o nové číslování oborů, ale o nové obory vzdělání, ke kterým jsou vytvářeny RVP. V rámci reformy byla totiž přehodnocena soustava oborů vzdělání a vytvořena nová soustava, v níž se snížil počet oborů. Dosud se jich vyučuje 689, nově zůstane 270 širších oborů. V řadě případů nový obor integruje několik stávajících oborů vzdělání, jindy je nový obor shodný s dosavadním, jako v uvedeném případě. Nová soustava se zavádí postupně, souběžně s jednotlivými etapami tvorby RVP. Komplexně bude zavedena k 31. srpnu 2010 a vyhlášena v Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
Zapojují školy do hodnocení školních vzdělávacích programů také rodiče a žáky?
Ano, nejvíc se to pak daří v pilotních školách, které ověřovaly školní vzdělávací programy už v minulých letech. Nejčastěji používají k těmto účelům dotazníková šetření, ale i jednání ve školské radě, schůzky rodičů a třídních kolektivů. Rodiče školám pomáhají při vyhledávání sociálních partnerů.
Jedna z pilotních škol zapojuje rodiče a žáky do hodnocení vzdělávacích programů formou dotazníkových šetření a anket pro žáky i rodiče žáků. Zástupce z řad rodičů je členem poradního sboru školy, který se k výuce na škole vyjadřuje. Další pilotní škola provádí hodnocení konkrétních projektů dotazníkovým šetřením spokojenosti s akcí. Aplikaci průřezových témat a klima školy vyhodnocují členové Žákovského poradního týmu. K obsahu vzdělávání se vyjadřují také maturanti a škola zpracovává jejich spokojenost s jednotlivými vzdělávacími oblastmi a předměty.
Existují pilotní školy, které ověřovaly obory E pro žáky odborných učilišť se speciálními vzdělávacími
potřebami?
Takové školy neexistují, protože pilotní školy ověřovaly pouze školní vzdělávací programy deseti učebních oborů kategorie H a 14 oborů maturitních, pro které byly vydány rámcové vzdělávací programy v první etapě v roce 2007.
***
Počínaje tímto vydáním Akademie nabídne rubrika Poradna pro školy vedle rad Konzultačních center Výzkumného ústavu pedagogického Praha (VÚP) také užitečné informace věnované středním odborným školám. Jejich otázky řeší regionální konzultační centra zřizovaná Národním ústavem odborného vzdělávání (NÚOV) v rámci projektu Kurikulum S, na který přispívá Evropský sociální fond. Další informace a kontakty najdete na adrese: www.nuov.cz/kurikulum.
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .