Kolik disponibilních
hodin máme dát na všeobecněvzdělávací předměty a kolik na odborné?
O využití disponibilních hodin rozhoduje škola sama, respektive tým učitelů, který bude zpracovávat školní vzdělávací program. Ti nejlépe vědí, u kterých předmětů je potřeba posílit výuku nebo jaké nové předměty chtějí žákům nabídnout.
Máme do školního
vzdělávacího programu (ŠVP) zařaditjeden, nebo dva cizí jazyky?
Ve většině oborů vzdělání se podle rámcového vzdělávacího programu (RVP) povinně zařazuje výuka jednoho cizího jazyka. Pouze ve vybraných oborech, např. kuchař-číšník, obchodní akademie, lycea či cestovní ruch, se zařazuje povinně výuka dvou cizích jazyků. Počet cizích jazyků, které musí být zařazeny do ŠVP, vyplývá z rámcového rozvržení obsahu vzdělávání v příslušném RVP. Pro výuku dvou cizích jazyků je zde uvedena vyšší hodinová dotace.
Můžeme si sami
navrhnout volitelné a nepovinné předměty a v poznámkách stanovit pravidla pro jejich zařazení a výběr?
Ano, škola sama rozhoduje o tom, zda a jaké volitelné nebo nepovinné vyučovací předměty bude žákům nabízet.
Jak navazuje koncept
klíčových kompetencí v RVP odborného vzdělávání na klíčové kompetence základního vzdělávání?
Klíčové kompetence jsou souborem vědomostí, dovedností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění. Žák je neustále rozvíjí a využívá ve všech vyučovacích předmětech. Základ k utváření klíčových kompetencí je položen v žákově rodině. Jsou to jisté univerzální a přenositelné způsobilosti. V RVP základního vzdělávání jsou klíčové kompetence stanoveny a formulovány obecně, znalosti, dovednosti a postoje žáka nejsou popsány zcela detailně. Žáci získávají kompetence postupně. Po ukončení 9. ročníku ZŠ by měli být vybaveni obsahem následujících celkem šesti kategorií klíčových kompetencí: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence personální a sociální, kompetence občanská a kompetence pracovní. Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání obsahují celkem osm kategorií klíčových kompetencí, které jednoznačně navazují na koncept klíčových kompetencí na základních školách a dále jej rozšiřují o oblasti klíčových kompetencí při práci s prostředky ICT a matematické kompetence.
Na dotazy odpovídají Konzultační centra, která zřizuje Národní ústav odborného vzdělávání v rámci projektu Kurikulum S. Kontakty najdete na www.nuov.cz/kurikulum
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .