Kurikulum S 

V rámci dotazníkového šetření Evaluace práce se ŠVP z hlediska výukových strategií, které proběhlo na pilotních školách zapojených do projektu Kurikulum S na jaře 2010, jsme se ptali učitelů, jak lze ovlivnit přechod žáků ze základní školy, jak je vést k racionálnímu myšlení, dovednosti řešit problémy a k myšlení v souvislostech.

Za posledních zhruba pět let pozorují školy pokles úrovně žáků téměř ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech. Je to dáno hlavně tím, že přijímají žáky s menšími studijními předpoklady, což vyplývá z poklesu počtu žáků hlásících se na střední školy. V odborném výcviku je velice znát pokles dovedností, které žák může získat doma nebo na základní škole, kde vzdělávací programy opustilo praktické vyučování.

V prvním ročníku se žáci učí učit

Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických pravidel. Mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně vyjadřovat písemně ani ústně. V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je v dalším učení demotivuje. Aby zjistili zástupci škol stav znalostí nových žáků, dávají jim na začátku studia vstupní testy a podle jejich výsledků s nimi opakují učivo základní školy.

Pro snadnější adaptaci žáků na středoškolský styl výuky zařazují školy do výuky v 1. ročníku adaptační kurzy a další předměty, ve kterých žákům radí, jak se učit (např. kurz funkčního čtení nebo efektivního studia na SŠ). První půlrok, nebo dokonce celý první ročník berou učitelé jako náběhový, ve kterém jde především o adaptaci žáků na novou školu, na styl výuky a učení a o vytvoření nového kolektivu. Některé školy, např. Střední průmyslová škola chemická v Brně, nabízejí dokonce již v červnu předchozího školního roku na schůzkách s rodiči kurzy pro přípravu ke studiu na škole.

Jak vést žáky k racionálnímu učení

K racionálnímu učení vedou vyučující žáky neustálým poukazováním na význam předmětu a smysl probíraného učiva. Problémy by měli učitelé uvádět do souvislostí, aby žák pochopil, co je podstatné pro jeho odbornost. Skladba učiva by měla být logická, plynule na sebe navazující, vyučující by měli postupovat od řešení jednoduchých příkladů po složité.

Jak už bylo zmíněno, efektivní metody učení probírají některé školy přímo ve výuce. U žáků je většinou potřeba vytvořit zcela nové studijní a pracovní návyky. Vyučující proto zadávají žákům samostatné domácí slohové práce, referáty a domácí úlohy, které kontrolují a známkují. Žáci si musí zvyknout na systém domácí přípravy – musí se naučit organizovat čas, rozlišit to podstatné pro záznam do sešitu, osvojit si práci s více zdroji informací a naučit se informace porovnávat a hodnotit. K racionálnímu učení tedy nejlépe přivede žáky učitel, který v rámci předmětu nevyžaduje encyklopedickou sumu vědomostí, ale znalost systémového řešení, principů a souvislostí.

Problémy se žáci učí řešit ve studentské firmě

Vyučující se často setkávají s malou ochotou žáků zabývat se řešením problému, žáci končí mnohdy v půli cesty a očekávají pomoc učitele. Vhodné je proto dovést žáka k řešení pomocí dílčích kroků a otázek. V dovednosti řešit problémy se školám osvědčily myšlenkové mapy, metoda volného psaní, brainstorming, skupinové práce a příprava projektů.

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola v Šumperku má dobré zkušenosti s výukou podnikatelských dovedností formou práce studentských firem v rámci programu mezinárodní vzdělávací organizace Junior Achievement. Tento způsob výuky výrazně motivuje žáky k aktivní práci, vede k získání klíčových  i odborných kompetencí, a připravuje je tak na reálný trh práce.

Na obchodní akademii v Pelhřimově se osvědčilo pedagogům zadávání úkolů, které žáci nebo skupina žáků řeší samostatně na základě osobní zkušenosti z návštěvy různých institucí, např. banky, finančního nebo živnostenského úřadu. V předmětech právo nebo praxe má škola dobré zkušenosti s metodou problémového vyučování, při kterém žák řeší fiktivní, ale reálně možnou problémovou situaci, např. porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z pracovní smlouvy.

Jak myslet v souvislostech

K tomu, aby se žáci naučili myslet v souvislostech, je podle dotázaných pedagogů nutná znalost celého ŠVP u všech učitelů a vybudování mezipředmětových vztahů. To je úloha předmětových komisí. Dále školy doporučují opakování s důrazem na propojení probíraného učiva s tím, které již bylo probíráno, odvozování nové látky od té, kterou už žáci znají, a poukazování na příčiny a důsledky. Učitelé vedou žáky k tomu, aby informace získané v jednom předmětu na základě logického odvozování, dedukce a racionálního myšlení použili v předmětu jiném.

V rámci odborných předmětů zdůrazňují zástupci škol provázanost teorie a praxe. Vyučujícím na SOŠ a SOU automobilní v Ústí n. Orlicí se osvědčila u odborných předmětů a odborného výcviku spolupráce se sociálními partnery. Exkurze v závodech, práce ve firmách a konfrontace se skutečným zákazníkem a chodem firmy jsou pro žáky přípravou na reálné zapojení do „světa práce“.

Gabriela Šumavská