Autor: PhDr. Zdenka Machačová
Škola: Obchodní akademie, Jirsíkova 875, 393 01 Pelhřimov
Aplikovaná průřezová témata:
Hlavní: Člověk a životní prostředí
Vedlejší: Informační a komunikační technologie
Anotace:
Příspěvek popisuje aktivity zaměřené na popis a líčení krás přírody a přírodních památek. V průběhu výuky byly využity tyto metody: brainstorming, brainwriting, práce s textem, řešení problémů a samostatná práce žáků. Kombinace těchto metod umožnila rozvíjení klíčových kompetencí.
Cíle (výsledky vzdělávání):
Žák:
- aktivizuje a rozšiřuje si slovní zásobu z oblasti přírodních krás a využije ji při popisu oblíbeného místa v regionu a při sestavování programu výletu;
- používá gramatické struktury typické pro líčení přírodních krás.
Vyučovací předmět: anglický jazyk
Obor vzdělání a ročník: Aktivity byly realizovány ve čtvrtém ročníku v oboru vzdělání obchodní akademie, lze je doporučit pro jakýkoli obor.
Rozvíjené klíčové kompetence
Aktivitami jsou u žáků rozvíjeny kompetence komunikativní, personální a sociální, k řešení problémů, využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.
Realizace:
Aktivita 1: Brainstorming. Žáci dostali za úkol ve skupinách sestavit co nejdelší seznam slov vztahujících se k pojmu Natural beauties (přírodní krásy). Tento úkol byl pojat jako jakási minisoutěž s časovým limitem a porovnáním počtu položek v dílčích seznamech, aby byla podpořena motivace k vytvoření co nejobsáhlejšího finálního seznamu. Po porovnání výsledků jednotlivých skupin byli žáci vyzváni, aby vyplnili tabulku, kterou jim vyučující rozdala během jejich skupinové práce, a kde měli uvést též stručnou charakteristiku i umístění vybraných přírodních památek.
Aktivita 2: Tato část hodiny se zaměřila na nedostatek, se kterým se zpravidla setkáváme, když žáci charakterizují předměty a jevy s použitím hodnotících přídavných jmen. Většinou mají tendenci nadužívat přídavné jméno nice. Proto žáci obdrželi text (na druhé straně pracovního listu), který záměrně uvádí toto slovo s frekvencí ještě vyšší, než je obvyklé, a měli za úkol nahradit podtržený výraz vhodnými a výstižnějšími přídavnými jmény. Poté si porovnávali výsledný text se svými sousedy, přičemž se pokoušeli určit, které památky se týká. Své odpovědi si mohli ověřit na internetu, jelikož výuka probíhala v učebně vybavené počítači.
Aktivita 3: Haiku. Žáci opět pracovali ve skupinách, tentokrát jinak sestavených. Nejprve formou brainwritingu odpovídali na otázky (3. oddíl pracovního listu), co je forma haiku, odkud pochází a jak je strukturovaná. Jako názornou pomůcku mohli využít tři ukázky haiku, které byly rovněž přiloženy. Po porovnání odpovědí mezi jednotlivými skupinami a pak v rámci celé třídy žáci pracovali individuálně. Byli vyzváni, aby se pokusili napsat haiku o svém oblíbeném místě v daném regionu. Po vypršení časového limitu nechali své haiku na lavici, obcházeli učebnu a četli práce ostatních. Nakonec hlasovali pro nejlepší haiku – autor byl odměněn symbolickou cenou.
Aktivita 4: Zadání domácího úkolu. Žáci dostali úkol, napsat detailní návrh programu výletu za přírodními krásami kraje Vysočina, který organizuje jejich třída pro skupinu žáků z partnerské školy ve Finsku. V návrhu měli použít co nejvíce slov a výrazů, které se v hodině procvičovaly.
Nutné pomůcky a prostředky:
pracovní list vytvořený vyučujícím, počítač s přístupem na internet
Reflexe PDP:
Žáci měli možnost porovnat svou slovní zásobu týkající se daného tématu se slovní zásobou spolužáků a posléze i s penzem, které v tomto ohledu považuje za nezbytné jejich vyučující. Dále si tematickou slovní zásobu rozšířili a aktivizovali. Opět si uvědomili důležitost využívání synonymických, významově bohatších přídavných jmen. Při plnění úkolů si také rozšířili vědomosti o regionu, ve kterém žijí a uvědomili si vztah k jeho přírodním krásám
Hodnocení
Práce žáků byla průběžně hodnocena jak v rámci skupin, přičemž během hodiny došlo k jejich přeskupení, tak ve dvojicích a poté i individuálně. Mezi kritéria hodnocení při popisu přírodních krás patřilo využívání slovní zásoby a gramatická správnost.
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .