Kurikulum S 

Autor: Ing. Jaroslav Horák

Škola: Vyšší odborná škola a střední škola technická v České Třebové, Habrmanova 1540, 56002 Česká Třebová

Klíčová slova

Profilová maturitní zkouška, praktická zkouška, elektrotechnika

Stručná anotace

Ve svém příspěvku popisuji ukončování studia profilovou maturitní zkouškou z elektrotechnických oborů vzdělání na naší škole. Jedná se o jeden silnoproudý a jeden slaboproudý obor vzdělání. Jsou zmíněny i naše plány do budoucna.

Kontext

Naše škola nabízí dvě specializace v oboru vzdělání Elektrotechnika: Výkonové a trakční systémy (silnoproudá specializace) a Informační a komunikační systémy (slaboproudá specializace). Žáci se do třetího ročníku učí společně, specializační odborné předměty si volí až ve čtvrtém ročníku studia.

Cíle

Představit příklad ukončování studia v profilové maturitní zkoušce oborů vzdělání Elektrotechnika různých specializací.

Realizace

Profilová maturitní zkouška se na naší škole skládá ze tří povinných zkoušek. Dvě probíhají formou ústní zkoušky před maturitní komisí a jedna formou praktickou.

Profilová maturitní zkouška formou ústní zkoušky před zkušební komisí:

Žáci si volí dva předměty z této nabídky maturitních předmětů:

• Elektrické stroje a elektroenergetika,
• Počítačové systémy,
• Telekomunikační systémy,
• Trakční vozidla,
• Zabezpečovací systémy,
• Soubor předmětů základy elektrotechniky a elektronika.

Na první pohled je nabídka poměrně široká, ale ve skutečnosti si mohou žáci volit pouze ty předměty, které absolvovali v rámci své specializace ve čtvrtém ročníku. Prakticky si tedy mohou žáci volit ze zaměření:

• Výkonové a trakční systémy zvolit předměty: elektrické stroje a elektroenergetika, trakční vozidla, soubor předmětů základy elektrotechniky a elektronika;
• Informační a komunikační systémy zvolit předměty: počítačové systémy, telekomunikační systémy, zabezpečovací systémy, soubor předmětů základy elektrotechniky a elektronika.

Profilová maturitní zkouška formou praktické zkoušky:

Ta se u nás provádí praktickým řešením úloh z odborného předmětu Elektrotechnická měření. Každá specializace studia má svou skupinu maturitních témat:

• Výkonové a trakční systémy - Elektrická měření a Elektrická měření silnoproudá
• Informační a komunikační systémy - Elektrická měření a Elektrická měření slaboproudá

Vlastní zkouška probíhá ve specializované učebně Měření. V jedné učebně skládají zkoušku současně pouze 4 žáci. Je to proto, že jeden učitel by kontrolu více měření neobsáhl, navíc by byly problémy s dostatkem měřících přístrojů. Naštěstí máme tyto učebny dvě, současně tedy může maturovat 8 žáků. Protože je ve třídách žáků více, praktická zkouška probíhá na etapy (dopoledne, odpoledne, maximálně 2 dny po sobě).

Délka praktické zkoušky je 4 hodiny. Žáci musejí podle školského zákona a vyhlášky o ukončování studia znát témata k maturitní zkoušce cca rok dopředu. Znají tedy tematické okruhy měření, která jsou samozřejmě součástí výuky odborného předmětu Elektrotechnická měření a která si v průběhu studia také procvičí ve vyučovacích  hodinách. (seznam témat v příloze).

Konkrétní zkušební téma si žáci losují v den zahájení praktické zkoušky. Vždy je k dispozici o jedno téma více, než je počet žáků, aby i poslední losující žák měl možnost volby. Všechna zkušební témata, která si žáci v konkrétní den a etapu losují, jsou odlišná – každý v učebně tedy měří jiné zadání, tím se zamezuje opisování. Pokud následuje zkouška ještě další den, používáme různé varianty otázek (konkrétních zadání měření).

Žáci se specializací Informační a komunikační systémy mají témata z měření rozšířena ještě o dvě témata z číslicové techniky.

Přesné požadavky na průběh měření jsou specifikovány v zadání každé maturitní otázky (ukázky otázek v příloze).

Průběh měření, výsledky, výpočty, grafy a nákresy schémat zpracovávají žáci ve formě protokolu. Protokol je v podstatě složka se jménem žáka a názvem školy, do níž píší, případně vkládají další nezbytné listy papíru. Stejné protokoly zpracovávají žáci z jednotlivých měření i během studia. Protokoly zpracovávají „ručně“, nikoliv na počítači. Výsledky své práce již dále neprezentují, v případě nejasností mohou podat vysvětlení maturitní komisi u ústní zkoušky (děje se to však výjimečně).

Hodnocení

Základem hodnocení je správně vypracovaný protokol a především v něm uvedené výsledky měření. Dalším kritériem je správný postup při měření a samostatnost žáka. Během průběhu praktické zkoušky z odborného předmětu Elektrotechnická měření si dozorující učitel vede poznámky o činnosti každého žáka (samostatnost, konzultace či rady od učitele). Tyto poznámky pak také používá při hodnocení praktické zkoušky.

Reflexe:

Celkově lze říci, že organizace takovéto podoby praktické zkoušky není zcela jednoduchá. Blokují se dvě učebny, učitelé, odpadá nemalý počet vyučovacích hodin v nižších ročnících. Navíc se musí připravovat maturitní témata a kontrolovat jejich obsah. I to je jeden z důvodů, proč chceme tento způsob ukončování studia změnit.