Pokud učitelé narazili během reformy na problém, mohli ho konzultovat v regionálních konzultačních centrech (RKC),
která vznikla v rámci projektu při školách a dalších vzdělávacích institucích před dvěma lety. Kromě konzultací
pořádají centra pro školy vzdělávací akce, stáže ve firmách
, exkurze na odborná pracoviště nebo kulaté stoly. Činnost center hodnotili
pedagogové na konferenci velmi pozitivně.
Regionální konzultační centra i pilotní školy zapojené do projektu podle nich odvedly velký kus práce při pomoci
školám při zavádění ŠVP. To potvrzují i statistické údaje. „Za dobu svého trvání uspořádala centra dohromady přes 360
vzdělávacích akcí, poskytla více než 900 konzultací a proškolila již zmíněných osm tisíc pedagogických pracovníků, což je skutečně
skvělý výsledek,“ uvedla na konferenci T. Vencovská.
Regionální konzultační centra budou školám nabízet pomoc i po skončení projektu v březnu 2012, což podle zástupců
těchto center odpovídá i potřebě učitelů. „Velkou zásluhou regionálních konzultačních center je to, že
zprostředkovala setkání zástupců škol a zaměstnavatelů při pořádání kulatých stolů v jednotlivých regionech a
umožnila tak oběma stranám navázat vzájemnou spolupráci a partnerství,“ uvedla na konferenci Ing. Zdeňka Marešová z RKC Jihočeského
kraje.
Velký prostor dostali na konferenci zástupci odborných škol, kteří se podělili o své zkušenosti se zaváděním
kurikulární reformy do praxe. „Reforma učitele aktivizovala a přinutila je spolupracovat, protože se ocitli v
situaci, kdy nevěděli, co dělat,“ uvedl na konferenci Mgr. Petr Knecht, Ph.D., jeden z autorů publikace Moderní
odborná škola. Jak vyplynulo z dalších příspěvků, nebyly procesy spolupráce učitelů na všech školách vždy jednoduché.
I přes počáteční nechuť si ale většina škol na reformu zvykla a nyní ji hodnotí vcelku pozitivně. A to i kvůli
vynaloženému času a
úsilí, které do reformy v jejím průběhu pedagogové vložili.
Ozvaly se ale i výhrady. Nejvíce stížností směřovalo k financování odborných škol. „Na financování škol si stěžovali
všichni respondenti, protože má-li jít odborné školství s dobou, je potřeba nakupovat nové vybavení a přístroje,“
uvedl P. Knecht. To potvrdily i příspěvky zástupců odborných škol. „Nejkritičtější oblastí jsou finance,“ dodal k tomu Ing.
Radoslav Kučera z Obchodní akademie Pelhřimov, který upozornil i na nezájem zřizovatelů škol o probíhající reformu.
Užitečnou pomoc přinesou pedagogům publikace vydané v rámci projektu, ve kterých mohou najít inspiraci pro výuku i
zajímavé informace týkající se kurikulární reformy. „V publikacích se snažíme učitelům zprostředkovat zkušenosti
jejich kolegů z různých škol a oblastí tak, aby si každý mohl najít to, co ho nejvíce zajímá,“ vysvětluje T.
Vencovská. Mezi vydanými publikacemi jsou mj. sborníky Příklady dobré praxe SOŠ a SOU a Žákovské projekty – cesta ke
kompetencím nebo publikace Výukové strategie v praxi pilotních škol.