Autor: Ing. Jiří Zajíc,
Škola: Česká zemědělská akademie v Humpolci, střední škola; Školní 764, 396 01 Humpolec
Klíčová slova
Profilová maturitní zkouška, praktická zkouška, obor agropodnikání, mezipředmětové vztahy
Stručná anotace
Příklad popisuje průběh praktické maturity. V tomto tématu jde o výrobu hnoje na zemědělské farmě.
Kontext
Místo provedení PrMZ
Maturitní téma se provádí u polního hnojiště Školního statku Humpolec - každý rok podle aktuálního umístění na pozemku školního statku.
Délka PrMZ pro jednoho žáka:
Vlastní zkouška trvá do půl hodiny a příprava na zkoušku jednu hodinu. Musíme započítat i dobu přejezdu na pozemek. Při vzdálenějším je nutno prodloužit přípravu.
Cíle
Prověřit vědomosti a praktické dovednosti žáka za celou dobu vzdělávání:
Tematické celky:
Zemědělské stroje a zařízení
Výživa rostlin a hnojení
Základní zpracování půdy
Osevní postupy, meziplodiny
Výživa hospodářských zvířat a jejich ošetřování
Vlastní technologie pěstování zemědělských plodin a chovu hospodářských zvířat
Ekonomika a organizace práce
Řízení motorových vozidel
Realizace
Praktická maturitní zkouška probíhá na školním statku.
Při zahájení si celá skupina žáků, která v daný den koná PrMZ, vylosuje číslo maturitního tématu. V tomto okamžiku neznají vylosované téma. Maturitní komise poté seřadí jednotlivá témata tak, aby na sebe navazovala, popřípadě bylo dostatek času na změnu mechanizačního prostředku. Zároveň stanoví časy zadání vylosovaného tématu a čas zkoušky. Poté oznámí žákům čas zadání maturitního tématu.
Pro žáky je zřízeno místo, kde si po zadání tématu mohou provést písemnou přípravu popřípadě výpočty, které nevyžadují zjištění aktuálního stavu v terénu nebo na stáji. Jakmile žák dokončí základní přípravu, má možnost vyzvednout si pomůcky, které jsou připraveny v sousední učebně. Zde si vybere ty, které bude potřebovat k vykonání praktické části maturitní zkoušky.
Každému žákovi je podle vylosovaného tématu přidělen jeden až dva pomocníci z řad mladších žáků a pedagogický dozor, jenž ho sleduje při přípravě k vykonání PrMZ po celou dobu přípravy až do zahájení vlastního zkoušení.
Po uplynutí stanovené doby se k žákovi dostaví celá maturitní komise a zahájí vlastní zkoušku.
Žák odpovídá na dané téma a přitom předvádí praktické dovednosti. Může i slovně vést pomocníka tak, aby předvedl konkrétní činnost.
Např. při vážení zvířat sám provádí vážení a pomocníci mu nahánějí příslušnou kategorii zvířat.
Maturitní komise se po odzkoušení všech poradí a ohodnotí jednotlivé žáky. Na závěr každého dne jsou žáci seznámeni s výsledkem jejich PrMZ.
Praktický příklad provedení PrMZ.
Téma Hnojení chlévskou mrvou.
Zadání pro žáka zní: Posuďte polní hnojiště z hlediska jeho umístění a ekologické zátěže. Jak je zde nakládáno s chlévskou mrvou? Zjistěte množství hnoje na hnojišti. Jakou výměru při průměrné dávce tímto množstvím pohnojíte? Tento pozemek má xx hektarů - je množství hnoje dostatečné?
Zjistěte bilanci chlévské mrvy na školním statku (farmě).
Popište rozmetadlo chlévské mrvy RUR- 5 a předveďte jej v činnosti.
Sestavte technologickou linku pro rozmetání chlévské mrvy: nakladač má výkon 120 tun/ hod a otáčka rozmetadla je 6 minut.
Toto zadání se zdá poměrně dlouhé, ale vlastní realizace při základních osvojených vědomostech žáka trvá hodinu přípravy a do třiceti minut vlastní ověření znalostí z dané problematiky.
Postup žáka při příjezdu k polnímu hnojišti začíná jeho obchůzkou a kontrolou upravenosti polního hnojiště (ještě se doplňuje nebo navážení je již ukončeno), popřípadě posouzením odtoku hnojůvky. Na základě mapy pozemku a vizuální kontroly okolí polního hnojiště stanoví základní údaje o vzdálenosti od obydlí, od zdroje pitné vody, od vodotečí. Posoudí, zda je polní hnojiště na rovině či v dolíku. Jakým směrem odtéká hnojůvka a zda je zde záchytná jímka, aby se hnojůvka nedostala do vodotečí. Dále posoudí příjezdovou komunikaci k polnímu hnojišti. Zda je vhodná i v případě mokrého počasí, jelikož chlévská mrva se na školním statku vyváží každý den.
Po zhodnocení vzhledu a stavu polního hnojiště žák přistoupí k vlastnímu změření polního hnojiště. Zde používá pásmo a případně skládací metr. K této činnosti využívá pomocníka. Vlastní výpočet je čistě matematickou operací. K dosažení správného výsledku musí znát měrnou hmotnost chlévské mrvy a nesmí zapomenout, že vlastní aplikace bude probíhat až v měsíci srpen – září. Z tohoto důvodu musí počítat s přeměnou chlévské mrvy ve vlastní hnůj až do doby rozmetání. Zde máme možnost prověřit znalosti z chemie při rozkladu celulózy za přístupu vzduchu nebo v případě upravovaného hnojiště za nepřístupu vzduchu (ztráta asi 30%). Výsledek vydělí průměrnou dávkou hnoje na jeden hektar = 35 tun. Vlastní výsledek okomentuje vzhledem k výměře pozemku. Učitel zde kontroluje správnost výsledku a postup výpočtu.
V tomto okamžiku zkontrolujeme výpočet bilance chlévské mrvy na farmě (školním statku), kterou žák počítal při zadání tématu. Bilanci žák vypočítá na základě ročního rozboru hospodaření: počet VDJ a výměry orné půdy. (Můžeme použít průměrnou roční produkci jedné VDJ 12 tun a vyhnojení jedné čtvrtiny orné půdy průměrně 35 tunami nebo můžeme zvolit výpočet na základě nitrátové směrnice podle jednotlivých kategorií hospodářských zvířat.)
Na základě výsledku: Je třeba doplnit organickou hmotu do půdy? Ano, je třeba organickou hmotu doplnit - řešení zaorávkou slámy, zeleným hnojením nebo je hnoje dostatek.
(Zde učitel může prověřit vědomosti při sestavování osevního postupu, postup při hnojení slámou nebo úpravu porostu před zaorávkou zeleného hnojení).
Po této části přistoupí žák k rozmetadlu, které popíše, vysvětlí nastavování dávky hnoje a nesmí zapomenout na bezpečnost práce.
Při této činnosti ověříme sestavení technologické linky v závislosti na klíčovém mechanizačním prostředku.
Na závěr zkoušky žák předvede rozmetadla v činnosti.
Hodnocení žáka odpovídá klasifikačnímu řádu školy.
Bezchybné splnění všech dílčích úkolů = 1
Splnění úkolů za mírné pomoci doplňujícími otázkami = 2
Více otázek popřípadě i nápověda k provedení = 3
Při provedení tématu s pomocí zkoušejícího = 4
Nezvládnutí tématu = 5
Při hodnocení tématu hodnotíme každou část zvlášť a výsledná známka je aritmetickým průměrem hodnocení jednotlivých částí.
Výsledky
Toto téma jsme prověřovali v letošním roce již potřetí a vědomosti žáků jsou pochopitelně odvislé od jejich schopností. V průměru mohu říci, že ač toto téma je obsáhlé, opravdu stačí na základní odpovědi žáka dvacet až třicet minut.
Při zkoušení narážíme na neznalosti žáků v různých oblastech. Děvčata nebaví mechanizace, u výpočtů je třeba špatný součet, nebo převody jednotek – jedna tuna hnoje obsahuje 500 kg N apod.
Ne vždy je to způsobeno jejich nervozitou. Máme dojem, že žákům při některých odpovědích chybí představivost - například jak velká je tuna proti kg. A to se v předmětu praxe snažíme na názorných příkladech vše předvést.
Můžeme konstatovat, že žáci toto téma nakonec vždy dovedli k uspokojivému výsledku a proto na základě ověřování tematických okruhů pro profilovou zkoušku v rámci projektu Kurikulum S tento rozsah doporučuji.
Nutné pomůcky a prostředky
Roční rozbor hospodaření farmy, traktor, rozmetadlo RUR-5, pásmo, poznámkový blok, tužka, mapa, kalkulátor