Jsme střední zdravotnická
škola a chceme zařadit jeden cizí jazyk.Podle průzkumu na ZŠ žáci dávají přednost angličtině, o němčinu není zájem.
Máme povinnost do školního vzdělávacího programu (ŠVP) vypracovat učební plán pro oba jazyky, nebo může být zařazen a
vypracován pouze jazyk anglický?
Výuka cizích jazyků na SŠ by měla navazovat na vzdělávání žáků na ZŠ i z hlediska volby cizího jazyka, aby byla zajištěna kvalita a splnění požadované úrovně jazykových znalostí u všech absolventů střední školy s maturitou. Na druhé straně je společensky žádoucí, aby si žáci rozšiřovali znalosti cizích jazyků.
Evropská unie a Národní plán výuky cizích jazyků doporučují rozšířit spektrum vyučovaných cizích jazyků i o méně frekventované jazyky. Pokud škola hodlá vyučovat pouze jeden cizí jazyk, např. angličtinu, vypracuje učební osnovu pouze pro tento jazyk; rozšíří-li v příštích letech tuto nabídku, dopracuje další učební osnovy. Hodinová dotace určená v učebním plánu ŠVP bude stejná pro všechny vyučované jazyky.
Podle rámcového vzdělávacího
programu může být v ŠVP forma realizace průřezových témat jak komplexní (v jednom předmětu), tak rozptýlená v
jednotlivých vyučovacích předmětech. Pokud zvolíme rozptýlenou, domnívám se, že by mělo být průřezové téma
zakomponováno do výsledku vzdělávání a učiva k danému tématu. Nebo má být předsazeno před kurikulární rámec?
Pokud to je možné, je výhodné dát průřezová témata (PT) před kurikulární rámec. Pokud se v předmětu výrazně vyskytuje průřezové téma (např. v ekologii PT Člověk a životní prostředí), můžeme PT dát před kurikulární rámec. Jinak se PT prolínají celým učivem.
Důležitý je taky výběr vhodných metod a forem výuky k aplikaci PT. Více se dozvíte z Metodiky tvorby vzdělávacích programů SOŠ a SOU. Najdete ji na webu www.kurikulum.nuov.cz v sekci Nepřehlédněte nebo Publikace.
V metodice jsou uvedeny veškeré postupy a také dotazy škol.
Můžeme spojit obory
kategorie M (maturitní) a L (maturitní s praktickou přípravou) při realizaci odborného výcviku?
Toto spojení není možné. Odborný výcvik jako forma praktického vyučování se zařazuje pouze do oborů vzdělání kategorie L, které připravují žáky na náročná dělnická povolání (čtyřleté obory vzdělání – L0, nikoli nástavbové studium pro absolventy tříletých oborů vzdělání s výučním listem – L5). V oborech kategorie M se praktické vyučování realizuje jednak formou cvičení v odborných učebnách, laboratořích a dílnách, jednak formou učební a odborné praxe. Požadavky na odborný výcvik a učební praxi nebo další formy praktického vyučování v oborech M a L se významně liší (obsahově, organizačně i legislativně).
Jakým způsobem řešit inovace
v ŠVP, pokud chceme sloučit předměty? Jak je můžeme formálně zařadit do učebního plánu?
Při slučování předmětů se vytváří předmět nový, který má svou vlastní koncepci, nově formulované cíle, obsah, vyučovací metody, formy realizace i nové označení. Znamená to, že je třeba upravit učební plán, ve kterém slučované předměty nahradíme předmětem novým, popř. pokud došlo ke změně hodinových dotací, upravíme časové rozvržení celého učebního plánu. Je nutné vypracovat i novou učební osnovu.
Na dotazy odpovídají regionální konzultační centra zřizovaná Národním ústavem odborného vzdělávání v rámci projektu Kurikulum S – www.nuov.cz/kurikulum
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .