Sborník je členěn do čtyř částí logicky propojených úvodem a závěrem. V úvodu jsou shrnuty cíle publikace a je představena její vnitřní struktura a návaznost na jiné výstupy projektu Kurikulum S. V první části jsou shrnuta východiska výzkumného šetření týkajícího se názorů zaměstnavatelů na sociální partnerství se školami a je zde popsána metodika sběru dat a zpracování příkladů dobré praxe. Druhá část je stěžejní: je zde představeno 12 příkladů dobré praxe spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými školami. Ve třetí části jsou uvedeny výsledky výzkumného šetření realizovaného formou hloubkových rozhovorů se zaměstnavateli. Ve čtvrté části jsou shrnuta doporučení pro spolupráci zaměstnavatelů se školami, která vyplynula z hloubkových rozhovorů.
Zkušenosti i různá výzkumná šetření ukazují, že sociální partnerství zaměstnavatelů se školami je významné pro obě zúčastněné strany. K tématu sociálního partnerství v České republice již bylo realizováno několik šetření a studií. Na jejich vypracování se podílel Národní ústav pro vzdělávání, NÚV (dříve Národní ústav odborného vzdělávání, NÚOV), který se tématem sociálního partnerství dlouhodobě zabývá. V roce 2010 byla v rámci projektu Kurikulum S zpracována studie o vztahu škol a sociálních partnerů při tvorbě a realizaci školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP); v návaznosti na tuto studii byla vydána publikace s názvem Odborné školy a jejich sociální partneři. Podkladem pro studii byl kvantitativní výzkum NÚOV a kvalitativní výzkum realizovaný externí agenturou, postavený na analýze statistických dat a hloubkových řízených rozhovorech se zástupci středních odborných škol. Hlavním cílem empirické studie bylo přinést pohled na zapojení sociálních partnerů do fungování středních odborných škol v České republice. Výstupem kvalitativní části byl soubor příkladů dobré praxe spolupráce odborných škol a zaměstnavatelů, které mohou sloužit jako inspirace a příklady úspěšné spolupráce škol a sociálních partnerů.
Zkušenosti škol týkající se spolupráce se sociálními partnery ukázaly, že je potřeba zjistit postoje nejvýznamnějších sociálních partnerů, jimiž jsou potenciální zaměstnavatelé absolventů středních odborných škol, ke spolupráci se školami a jejich zkušenosti v této oblasti. Jedním z dalších úkolů projektu Kurikulum S se proto stalo shromáždění zkušeností zaměstnavatelů v oblasti spolupráce se středními odbornými školami. Cílem tohoto úkolu bylo poznat jejich názory na tuto spolupráci, identifikovat hlavní formy i silná a slabá místa spolupráce, zhodnotit přínosy a případná rizika této spolupráce, získanézkušenosti zpracovat do podoby příkladů dobré praxe a pokusit se z nich vytěžit základní principy úspěšné spolupráce firem se středními odbornými školami.
Sběr příkladů dobré praxe proběhl formou řízených rozhovorůse zaměstnavateli; navazuje tak na výzkum sociálního partnerství realizovaný v roce 2010. Dotazování zaměstnavatelů na spolupráci se školami není zcela běžné - většina dosud realizovaných výzkumných šetření se zaměřovala na školy. V tomto výzkumném šetření byl zájem přesunut od škol k zaměstnavatelům. Řízené rozhovory se zástupci zaměstnavatelů nabízejí pohled „z druhé strany“, díky čemuž se mohou stát zdrojem inspirace a obohacení při hledání nových forem spolupráce firem se školami.
Sociální partnerství očima zaměstnavatelů
(3,36 MB)
Příloha - dalších 6 příkladů dobré praxe (6,06
MB)
Publikace je spolu s přílohou k dispozici také na CD.



Cílem sborníku je seznámit širší veřejnost s příklady úspěšné spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými
školami, které mohou posloužit jako inspirace pro zaměstnavatele při hledání vlastních cest k navazování nových
kontaktů a forem spolupráce se školami a k rozvíjení stávajících vazeb a společných projektů. Prostřednictvím
příkladů dobré praxe představených v tomto sborníku chceme především zvýraznit možné přínosy sociálního
partnerství pro zaměstnavatele, jako jsou zejména navázání nového partnerství, příležitost ovlivnit podobu školních
vzdělávacích programů a profil absolventů, možnost získat kvalifikované pracovníky „ušité na míru“ konkrétním
zaměstnavatelům. Rovněž chceme ukázat rozmanitost přístupů ke spolupráci a podnítit zaměstnavatele k úvahám o
rozvinutí a obohacení již uplatňovaných forem spolupráce.
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .