Spolupráce stavební školy s partnery
Mezi formy spolupráce školy s partnery patří exkurze ve firmách se stavebním a dřevařským zaměřením a návštěvy staveb, kde žáci vidí přímo některé technologie, o kterých se učí. Firmy také pořádají pro žáky odborné přednášky o nových materiálech a technologiích a odborné soutěže. Velmi úspěšnou propagací střechových řemesel na Vysočině, další formy partnerství, je již tradiční „pasování učňů“ oborů klempíř, pokrývač a tesař na tovaryše uvedených řemesel.
„Bez vazeb a bez spolupráce by škola mohla pracovat jen izolovaně, což by v žádném případě neprospívalo škole samotné, ani jejím pracovníkům, ani jejím žákům,“ říká ředitel školy PhDr. Pavel Toman. „Firmy musí mít možnost vyjádřit se k obsahu, ale třeba i k organizaci výuky ve škole,“ myslí si ředitel. Škola vychází firmám vstříc a po dohodě s nimi vymyslela jiný systém výuky přínosný pro žáky posledního ročníku řemeslných oborů i pro firmy. „Poměr teoretické a praktické výuky 50: 50 jsme museli zachovat, avšak teoretickou výuku ve škole u 3. ročníku soustřeďujeme do pěti zimních měsíců a praktickou výuku realizujeme v souvislých 2,5měsíčních blocích na podzim a na jaře,“ říká Toman. Žáci tak tráví maximum času při nácviku praktických dovedností na stavbách v době, kdy jsou vhodné podmínky pro stavební činnost.
Odborný výcvik ve firmách
Výuka odborného výcviku patří mezi priority vedení SOU elektrotechnického Plzeň. Důkazem je podle zástupce ředitele školy Bohumíra Sobotky vysoká technická úroveň vybavení odborných dílen a zejména intenzivní spolupráce s firmami. „Právě firmy a jejich aktuální i budoucí potřeby jsou tím správným palivem pro chod odborného výcviku a praxe,“ řekl Sobotka.
Problematika odborného výcviku školy se odehrává v několika rovinách. Jde jednak o spolupráci Elektrotechnického cechu plzeňského regionu se školou formou odborných exkurzí, proškolování žáků, vzdělávání učitelů odborných předmětů a výcviku. Další formou je spolupráce školy s konkrétními firmami, které významným způsobem podporují odborný výcvik. Firmy poskytly materiální pomoc při vybavování dílen moderními pomůckami a přístroji. Společně pak zástupci školy a firem vybudovali vzdělávací střediska určená nejen pro praktickou výuku žáků, ale i zaměstnanců firem a jejich partnerů.
Umisťování žáků v rámci odborného výcviku a odborných praxí přímo ve firmách je další důležitou formou spolupráce. „V současné době spolupracujeme s padesáti firmami v Plzeňském kraji,“ uvedl zástupce ředitele školy Sobotka. S firmou ŠKODA TRANSPORTATION a.s. např. škola spolupracuje 12 let, firma zaměstnala 75 žáků v rámci odborného výcviku a šest žáků po škole ve firmě zůstalo.
Sociální partnerství SUPŠ sklářské
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod spolupracuje s nadací Preciosa, předním světovým producentem broušeného křišťálového skla. Nadace školu materiálně podporuje a finančně se podílí na jejím vybavení. Zároveň tu probíhají 14denní praxe studentů. Studenti se také účastní designérské soutěže vyhlašované nadací MISTR KŘIŠŤÁLU, v rámci níž vytvářejí návrhy a modely exkluzivní bižuterie a dekorativních předmětů z českého křišťálu.
Pro firmu Preciosa představuje spolupráce se studenty školy možnost najít nové nápady, vize a talentované designéry, kteří by v budoucnu mohli ve firmě pracovat. Smysl partnerství vnímá škola podle jejího zástupce MgA. Martina Hlubučeka obdobně: „Spolupráce umožňuje podporovat talentované a kreativní žáky, kteří by v budoucnu mohli pro firmu pracovat. Přímo ve firmě probíhají praxe vybraných studentů, kterým firma nabízí i příležitost řešit konkrétní designérský úkol.“



Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .