Kurikulum S 

Autor/autoři: Ing. Martina Ledvinková

Škola: Střední průmyslová škola polytechnická – COP, Nad Ovčárnou 2528, Zlín

 

Uplatnění projektu:

• obor vzdělání: všechny obory, kde je v kurikulu dostatečný prostor pro přírodovědné vzdělávání
• ročník: ten, kde je v kurikulu zařazeno učivo odpovídající obsahu projektu
• oblast/oblasti vzdělávání: přírodovědné vzdělávání, vzdělávání v ICT
• základní vyučovací předmět; příp. mezipředmětové vztahy: ekologie, fyzika, ICT, případně zeměpis (je-li v daném kurikulu obsažen)

Cíle projektu (základní idea/záměr žákovského projektu):

Základní myšlenkou (obecným cílem) projektu je umožnit žákům hlouběji porozumět určitým jevům v atmosféře a odhadnout jejich vliv na aktuální počasí.

 

Dílčí – specifické cíle vzdělávání: žáci

• porozumí odborným pojmům v obsahu projektu, dovedou je charakterizovat a správně používat;
• určí jednotlivé vrstvy atmosféry;
• roztřídí oblačnost do základních typů a rozpoznají základní druhy oblaků;
• porovnají a vyhodnotí sledované údaje;
• vyvodí vztahy mezi oblačností a počasím;
• naplánují předpověď počasí.

Anotace: Projekt směřuje do kurikulárního rámce přírodovědného vzdělávání, kde je uplatnitelný zejména ve fyzice a ekologii, případně v zeměpisu, je-li tento do kurikula zařazen. Učí žáky hlouběji porozumět atmosférickým jevům, oblačnosti a jejímu vztahu k aktuálnímu počasí.

 

Klíčová slova:

atmosféra, oblačnost, fronta, počasí, mraky.

 

Typ projektu:

• délka realizace: 5 měsíců
• dle počtu zúčastněných: jde o třídní projekt
• dle místa realizace: jde o kombinovaný projekt – žáci pracují ve škole, doma, provádění pozorování v přírodě, pracují při exkurzní výuce (zde konkrétně letiště Holešov).

 

Výstup projektu:

Žáci si mohou vybrat jednu ze tří možností výstupu své práce –

• žákovská prezentace
• žákovská webová stránka
• žákovská publikace

Obsah projektu:

1. Vysvětlení záměrů žákovského projektu, motivace žáků.
2. Exkurze na letiště Holešov, přednáška meteorologa.
3. Studium zdrojů informací.
4. Práce skupin a jednotlivců na zadaných úkolech z meteorologie – oblačnost a počasí.
5. Tvorba výstupu jednotlivci nebo ve skupinách.
6. Prezentace výsledků práce, hodnocení.
7. Zpětná vazba – co jsme se naučili, jak se nám práce dařila.

Realizace a organizační zajištění projektu:

Před započetím práce je třeba (1 měsíc předem)

• naplánovat exkurzi na letiště do Holešova;
• najít odborníka na meteorologii a dohodnout si přednášku;
• vytvořit seznamy potřebného vybavení, výstroje, výzbroje, jejich kontrola;
• rezervovat počítačové učebny;
• kontrolovat výpůjčky knih/DVD/CD pro využití ve třídě;
• vytvořit seznamy oblíbených knih;
• vytvořit seznamy internetových vyhledávačů;
• připravit speciální hodiny na přípravu na exkurzní výuku a pozorování oblohy;
• sestavit rozvrh pro použití počítačů/stanovte rozvrh za podmínek pravidelného střídání;
• zajistit, aby žáci měli nezbytně nutné znalosti pro níže uvedenou práci; u žáků s menšími znalostmi a dovednostmi zajistit doučení.

V průběhu vlastní práce je třeba (2. až 4. měsíc)

• zadat žákům práci; rozdělit je do skupin;
• rozdělit žáky tak, aby v každé skupině byl jen jeden žák s postižením nebo s problémy s učením;
• nadané žáky nechat pracovat samostatně;
• seznámit žáky s tím, jak se bude práce provádět a jaké bude její hodnocení;
• fotografovat žáky při práci;
• průběžně kontrolovat práci žáků; řešit případné problémy, které se během práce objevily;
• naplánovat den pro předvedení prací žáků;
• informovat studentské noviny o práci žáků na projektu, pozvat je na prezentaci.

Po skončení práce je třeba (v průběhu 5. měsíce)

• vytvoření zpětné vazby, zejména hodnocení;
• provést hodnocení prací žáků;
• vrátit vybavení, knihy/DVD/CD, pomocný materiál;
• naplánovat prezentace pro ostatní třídy školy a pro rodiče;
• publikovat v novinách článek.

Nutné prostředky pro řešení projektu:

Tištěné materiály: Učebnice ekologie, fyziky, Malý průvodce oblohou, Meteorologie – manuál pro Globe.

Objednávka: Věci, které je nutné obstarat nebo koupit dříve, než se začne lekce realizovat (dle potřeb a možností školy).

Zdroje na internetu: Webové stránky (URL), které podpoří realizaci žákovského projektu.

Další: Meteorolog (v rámci exkurze na letišti Holešov) – pozvat jej ke spolupráci.

Technologie – Hardware: fotoaparát, počítač/e, digitální fotoaparát, DVD přehrávač, internetové spojení, tiskárna, data projektor, skener, interaktivní tabule.

Technologie – Software: tabulkový procesor, Desktop Publishing, Software pro elektronickou poštu, encyklopedie na CD-Romu, grafický editor, webový prohlížeč, multimédia, tvorba webových stránek, textový editor.

Vyhodnocení výsledků a hodnocení žáků:

Hodnocení je prováděno pomocí hodnotících tabulek (viz příloha). Každému úkolu je přiřazeno bodové hodnocení. Maximální počet bodů je 20. Může hodnotit jak učitel, tak i spolužáci a sám autor nebo kolektiv autorů.

Hodnocení má následující kritéria:

• Kvalita obsahu – témata, nápady, znalosti a názory, které jsou jádrem prezentace.
• Přesnost – správnost, přesnost, užitečnost, aktuálnost informací, gramatická správnost.
• Design a rozvržení – integrování multimediálních prvků jako textů, grafik, animací za účelem sdělení informací.
• Spolupráce a zapojení – společná práce za účelem dosažení lepších výsledků než při individuální práci.

 

Použitá literatura a jiné zdroje:

• pro řešitele projektu (pro žáky): Učebnice ekologie, fyziky, Malý průvodce oblohou, Meteorologie – manuál pro Globe. Dále viz níže.
• použitá autorem při tvorbě/přípravě:

URL :https://archive.globe.gov/tctg/clouds.pdf?sectionI=8 Výškové poměry mraků

URL :<https://www.gflobe.gov/fsi/pdf/en fr es.pdf> Obrázky typů mraků

URL :https://meteo.astronomie.cz/Optické úkazy v atmosféře, atlas mraků

URL : https://www.amatermeteo.unas.cz/FotoMiddle.htmTypy oblačnosti

URL :https://astrokurz.wz.cz/19 Meteorologie.htm Kurz meteorologie (teplá a studená fronta)

URL :https://www.chmi.cz/meteo/sat Český hydrometeorologický ústav

Ostatní literatura:

Pracovní listy GLOBE – Meteorologie, Tereza, Praha 1996

Kolektiv autorů: Meteorologický slovník, Praha 1994

Votápková, D. – Ledvinková, J.: Průvodce oblohou, Praha, Tereza 1997

Lípa, K. – Strachota, J.: Povětrnostní podmínky. ČHMÚ Praha 1996

 

Reflexe projektu (co se dělo, jaký to má význam):

Tento žákovský projekt učí žáky lépe porozumět meteorologickým jevům a jejich souvislostem s počasím. Nejenže obohacuje přírodovědné poznatky, ale rozvíjí i řadu kompetencí, např.:

Kompetence k učení: práce se zdroji informací, pozorování oblohy.

Komunikativní kompetence: schopnost prezentovat výsledky své práce v různých médiích, a to verbální formou i ikonickým textem (v tomto případě fotografie oblaků).

Kompetence k řešení problémů: schopnost řešit stylistické, gramatické, odborně obsahové a technické problémy při vzniku prezentace, webové stránky nebo publikovaného textu.

Kompetence k užívání ICT je také v uvedeném projektu obsažena, jak bylo popsáno výše.

 

Komentář:

Projekt je možné použít v nejrůznějších oborech vzdělávání, protože umožňuje „číst z oblohy“, jaké bude momentální počasí, a to potřebuje ve svém životě vlastně každý člověk. Vhodný je zejména v těch oborech vzdělání, kde je dostatečný prostor v kurikulu pro přírodovědné vzdělávání. Na přírodovědné vzdělávání bychom neměli zapomínat, protože tvoří velmi podstatnou část výbavy člověka pro život v 21. století.