Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

Úloha koordinátora ŠVP

Příklad dobré praxe; téma: Řízení školy, tvorba ŠVP  

Autorka: Ing. Milena Škorpilová

Škola: Obchodní akademie Vlašim, V Sadě 1565, 258 01 Vlašim


Klíčová slova

koordinátor, předmětová komise, mezipředmětové vztahy, obsah výuky, školní vzdělávací program, rámcový vzdělávací program, obchodní akademie


Stručná anotace

Příklad dobré praxe popisuje na základě zkušenosti činnost koordinátora při tvorbě ŠVP a postup rozpracování RVP do ŠVP.


Kontext

Obchodní akademie ve Vlašimi vyučuje 2 obory vzdělání – Obchodní akademie a Ekonomické lyceum. ŠVP oboru obchodní akademie nabízí 3 zaměření – Ekonomika a podnikání, Evropský hospodářský asistent, Cestovní ruch. V současné době (2010) se ve škole vzdělává 340 žáků.


Cíle

Realizace vzdělávací strategie v ŠVP


Realizace

Činnosti koordinátora:

  • zajistit realizaci vytyčené vzdělávací strategie v ŠVP a jednotnou koncepci všech ŠVP na škole,
  • řídit postup zpracování ŠVP, vhodná motivace pracovních týmů i jednotlivců,
  • poskytovat zpětnou vazbu o postupu prací ředitelce školy a dalším pedagogickým pracovníkům,
  • komunikovat se sociálními partnery při tvorbě ŠVP, zejména při sestavování profilu absolventa,
  • zprostředkovat další vzdělávání pedagogických pracovníků a hledat další zdroje informací.

Jednou z nejdůležitějších funkcí koordinátora je objasnit pedagogickému sboru:

  • proč dochází ke kurikulární reformě, která má vést k novým metodám modernizace výuky,
  • proč jsou nutné změny v metodách práce učitele ve vztahu k osobnosti současného žáka,
  • co je nutné, aby ovládal absolvent obchodní akademie ve vztahu k dalšímu vzdělávání na vysokých školách a k úspěšnosti na trhu práce,
  • co ve škole při výuce děláme dobře a co bychom měli změnit,
  • nutnost spolupráce mezi předmětovými komisemi, a to hlavně při vyhledávání mezipředmětových vztahů a zapracování průřezových témat do jednotlivých předmětů a v rámci předmětu do tematických celků.

Dalším důležitým úkolem koordinátora je dávat prostor pro podněty, nápady, kritické náhledy jednotlivých pracovníků, zajistit, aby zpracovaný ŠVP nebyl formální, ale věcný a reálný.

 

Postup při tvorbě ŠVP

  • Rozdělení činností

Nejprve se musel celý pedagogický sbor seznámit podrobně s RVP pro jednotlivé obory vzdělávání. Dále byli určeni vedoucí pracovních týmů podle oblastí vzdělávání, kteří pracovali napříč předmětovými komisemi a neustále spolupracovali s koordinátorem, který zodpovídá za zpracování ŠVP jako celku. V předmětových komisích se pod vedením svého předsedy, jenž je přímo podřízen vedoucímu týmu, zpracovávaly jednotlivé části ŠVP podle předmětů. Vzhledem k aprobaci učitelů byli někteří vyučující zapojeni do více předmětových komisí. Současně s tím byly objasňovány pojmy kompetence, klíčové kompetence, průřezová témata, výsledky vzdělávání, hodnocení žáků.

  • Rozdělení vyučovacích oblastí do konkrétních předmětů

Zařazené vyučovací předměty musí obsahově pokrývat všechny vzdělávací oblasti a obsahové okruhy vymezené v RVP. Škola si může sama zvolit jiné názvy vyučovacích předmětů (pokud pracuje v modulech – modulů).

Název musí být výstižný z hlediska obsahu předmětu, tzn. krátký a všem srozumitelný.

  • Hodinová dotace vyučovacích předmětů

V RVP jsou stanoveny minimální týdenní počty hodin za studium v rámci vzdělávací oblasti. V předmětových komisích jsou navrženy potřebné hodinové dotace příslušných předmětů nutné pro pokrytí RVP dané oblasti. Dále komise navrhují konkrétní čerpání disponibilních hodin. Návrhy z předmětových komisí jsou konzultovány s vedoucími pracovních týmů, koordinátorem a následně předloženy řediteli školy, který rozhodne o konkrétní hodinové dotaci jednotlivých předmětů, příp. dělení na skupiny.

Volitelné předměty pro vzdělávání ve 3. a 4. ročníku jsou žákům nabízeny na konci 2. ročníku. Škola nabízí volitelné předměty pouze pro obory Ekonomické lyceum a Obchodní akademie se zaměřením Ekonomika a podnikání. Žáci mají možnost si vybrat z nabídky ředitele školy – žurnalistika, počítačové sítě a komunikace, fiktivní firma, matematika, projekty.

  • Učební osnova

je pedagogický dokument, který vymezuje didaktickou koncepci vzdělávání jednotlivých vyučovacích předmětů.

Koncepce jednotlivých předmětů vychází z profilu absolventa, na kterém se podíleli i sociální partneři.

V této oblasti se musí všechny předmětové komise shodnout na jednotné úpravě způsobu zpracování, vytváří se tabulka, která může být využita na MŠMT. Po vzájemné diskusi byla navržena následující struktura učební osnovy:

Záhlaví (název školy a ŠVP, název vyučovacího předmětu, celková hodinová dotace vyučovacího předmětu, platnost učební osnovy).

Pojetí vyučovacího předmětu (obecný cíl, charakteristika učiva, vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preference, výukové strategie – nejčastější metody a formy práce ve výuce – liší se podle předmětů, hodnocení výsledků žáků – za co budou celkově hodnoceni, přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat – jak budou rozvíjeny).

Rozpis učiva a výsledků vzdělávání (musí být přehledný, jednoznačně srozumitelný, věcně i didakticky správný, nemůže zužovat RVP, plánované výsledky a obsah vedou k naplnění profilu absolventa, musí zde být určitá míra obecnosti, bez zbytečných detailů).

Mezipředmětové vztahy

Důvodem mezipředmětových vztahů je odstranění duplicit ve výuce, vyučující už dané téma nevykládá, ale pouze doplňuje, rozšiřuje v souladu s vyučovaným předmětem, odvolává se na předmět, ročník, v rámci jakého tématu bylo uvedené téma odučeno a didakticky téma rozšiřuje.

 

Ukázka aplikace RVP do ŠVP – Společenskovědní vzdělávání

RVP

ŠVP

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

Min. počet vyuč. hod. za studium

Vyučovací předmět

Počet vyučovacích hod. za studium

týdenních

celkový

týdenních

celkový

Společenskovědní vzdělávání

5

160

Dějepis

3

102

Občanská nauka

3

94

Právo

2

65

 

Další tabulka upřesňuje rozdělení obsahové náplně společenskovědního vzdělávání do konkrétních ročníků v příslušných předmětech

Učivo společenskovědního vzdělávání dle RVP

Zařazení v ŠVP

Počet vyučovacích hodin v ŠVP

Člověk v dějinách

Dějepis 1. ročník

34

Novověk – 19. století

Dějepis 1. ročník

34

Novověk – 20. století

Dějepis 2. ročník

31

Dějiny studovaného oboru

Dějepis 2. ročník

3

Soudobý svět

Občanská nauka 4. ročník

12

Člověk v lidském společenství

Občanská nauka 1. ročník

Občanská nauka 4. ročník

27

12

Člověk jako občan

Občanská nauka 4. ročník

Právo 3. ročník

Právo 4. ročník

12

15

4

Člověk a právo

Právo 3. ročník

Právo 4. ročník

32

14

Člověk a svět

Občanská nauka 1. ročník

Občanská nauka 4. ročník

7

24

Minimální počet vyučovacích hodin za studium

160

Počet vyučovacích hodin v ŠVP     261

 

Výsledky

Vzdělávací strategie byla v ŠVP naplněna, nyní probíhá praktické ověřování, které ukazuje na určité změny, které budou muset být provedeny k novému školnímu roku.


Nutné pomůcky a prostředky

Metodika tvorby ŠVP SOŠ a SOU. NÚOV, Praha 2008. Rámcové vzdělávací programy


Použitá literatura a zdroje

Školní vzdělávací programy Obchodní akademie Vlašim

Nahoru

Novinky

Koučování nabídlo lektorům příležitost k zamyšlení a řešení problémů

Účastníci koučování se dobře zorientovali v pěti tematických modulech a dokázali si vybrat témata týkající se jednotlivých modulů. Velmi důležité bylo vytvoření důvěry mezi koučem a účastníky koučování. Zaručení diskrétnosti mělo vliv na výběr témat a otevřenost účastníků. Koučování nabídlo příležitost k zamyšlení a řešení problémů. Účastníci ocenili možnost vyzkoušet si všechny nabízené formy koučování, resp. skupinovou, individuální a koučink přes Skype.  

 

HODNOCENÍ KVALITY ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ – PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH ZEMÍ

Publikace čtenáře seznámí s nástrojem EQAVET, který patří do skupiny iniciativ Evropské komise, které mají několik společných cílů – zvýšení atraktivity odborného vzdělávání, podporu celoživotního učení a zvyšování mobilit žáků, studentů a pracujících. EQAVET dbá na to, aby v jednotlivých zemích byla budována „kultura“ kvality. Tedy na to, aby na systémové úrovni, i na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání bylo na zajišťování kvality myšleno.  

 

Obhajoba maturitní práce – příručka pro žáky a učitele SOŠ

Příručka se skládá ze dvou samostatných celků určených, jak je z názvu publikace patrné, pro dvě různé cílové skupiny. První a zároveň obsáhlejší část je určena pro žáky středních odborných škol, kteří v ní najdou tipy, návody a rady, jak úspěšně obhájit maturitní práci. Cílové skupině mladých je přizpůsobena i struktura textu, použitý jazyk i způsob zpracování.  

 

V létě proběhne poslední rozesílka publikací

V průběhu léta všem odborným školám a učilištím pošleme publikace CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování, Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU a CD Profilová maturitní zkouška v odborných školách.  

 

CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování

Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu. Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.  

 

Prezentace výstupů projektu na workshopu partnerství TTnet

Projekt Kurikulum S a jeho výstupy byly prezentovány na workshopu partnerství TT net ČR, který se uskutečnil ve dnech 18.–19. dubna 2012 na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Tématem jarního workshopu bylo "Přispívají měnící se požadavky na kvalifikaci vzdělavatelů v odborném vzdělávání ke zvýšení kvality tohoto vzdělávání". Setkání partnerství TTnet ČR proběhlo za finanční podpory MŠMT ČR.  

 

Modulární projektování školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility žáků v rámci systému ECVET .  

 

další novinky