Lepších výsledků dosahují žáci spíše v praktické části závěrečné zkoušky. Některé školy poukazují na důvody horších výsledků, jiné odpovědi jsou značně výmluvné. Střední škola řemesel a služeb Jablonec nad Nisou k tomu řekla: „Vzhledem k úrovni žáků, kteří do oboru nastoupili, jsou stejné výsledky úspěchem“.
Hlavní příčiny lepších výsledků žáků oproti předcházejícímu roku spatřují respondenti především v uplatňování aktivizujících vyučovacích metod, v individuálním přístupu k žákům a především v zaměření výuky na požadavky závěrečné zkoušky. Škola proto musí pro dosažení lepších výsledků žáků vyvíjet stále větší úsilí. Za příčinu horších výsledků u zkoušek považují školy v první řadě nedostatečné vstupní učební předpoklady žáků, dále malou motivaci žáků ke vzdělávání a skutečnost, že se žáci nedovedou učit.
A jak výsledky žáků zlepšit? Používat vhodné metody práce, které vedou žáky k zodpovědnosti a samostatnosti, zintenzívnit individuální přístup a aktivním přístupem pedagogických pracovníků motivovat žáky ke zvolenému oboru vzdělání.
Využití jednotného zadání
Školy využívají pro závěrečné zkoušky v oborech vyučovaných podle ŠVP jednotné zadání, některé jen pro určité obory a některé využívají pouze jeho jednotlivé části. Jiné školy naopak jednotné zadání využily i ve stávajících oborech, které vyučovaly podle upravených osnov. Mezi důvody, proč nevyužívají jednotné zadání, přestože je v nabídce, uváděly školy, že zatím neměly žáky ve 3. ročníku příslušných oborů a také že mají výhrady k zadání.
Zástupci Integrované střední školy v Klatovech např. sdělují, že pro obor kuchař-číšník použili celé zadání už podruhé. U oboru zámečník a obráběč jen písemnou a ústní část, protože praktická část byla pro ně finančně náročná. Nabízená zadání praktických úkolů byla drahá na materiál a strojní vybavení.
Gabriela Šumavská
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .