Autor: Mgr. Alexandra Šlegrová
Škola: Střední odborná škola Česká Lípa, příspěvková organizace, Lužická 588, 470 01 Česká Lípa
Aplikovaná průřezová témata:
Hlavní: Člověk a životní prostředí
Vedlejší: Informační a komunikační technologie
Anotace
Tento příklad odborné praxe či blokového cvičení (6 vyučovacích hodin + samostatná práce doma pro zpracování výsledků) slouží k rozvoji odborných kompetencí absolventa posuzovat stav životního prostředí v aplikaci na konkrétní problém – v tomto případě jde o rybník. Žáci ve skupinách určují jednotlivé složky biotopu rybník a vztahy mezi nimi, provádějí odběry a chemické analýzy vzorků, určují živočichy, příp. rostliny a správně vyhodnocují a zpracovávají získaná data.
Vzhledem k faktu, že žáci tohoto oboru na naší škole zpracovávají odborné maturitní práce, slouží tento příklad i jako jakýsi návod jedné z možností, které se pak mohou věnovat podrobněji v rámci své maturitní práce.
Cíle (výsledky vzdělávání):
Žáci
- pracují v terénu, získávají dovednost odebírat vzorky, provádět jednoduchou chemickou analýzu vody, vyhodnocovat stav vody na základě hustoty a skladby planktonu, bentosu a průhlednosti vody,
- hledají souvislosti ve zjištěných výsledcích, zobecňují a vyvozují závěry,
- prakticky se seznamují s biotopem rybník, případně s bohatou historií rybnikářství v Čechách,
- zpracovávají výsledky svého terénního šetření formou terénního deníku a následně protokolu.
Vyučovací předmět: odborná praxe, mezipředmětové vztahy: monitorování a ekologické analýzy, ekologie, chemie, dějepis.
Obor vzdělávání a ročník: ekologie a životní prostředí, druhý nebo třetí ročník.
Rozvíjené klíčové kompetence:
- kompetence k řešení problému – naučí se vybrat si pomůcky pro zpracování jednotlivých úkolů, použít správný postup při odběru a vyhodnocování vzorků,
- komunikativní kompetence – naučí se ptát na konkrétní věci a problémy vyučujícího, naučí se představit výsledky celé skupiny ostatním,
- personální a sociální kompetence – schopnost dorozumět se a dohodnout v rámci skupiny,
- kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi – práce na protokolu, nejčastěji v MS Word a Excel, vyhledání a doplnění neznámých pojmů s využitím internetu.
Realizace
Předem je nutné nalézt vhodné stanoviště. Měli bychom je mít vytipované a být s ním seznámeni. Nejlépe tam, kde se nachází soustava dvou a více rybníků, příp. stačí jen jeden.
Celý den praxe začíná hromadným přesunem do terénu v blízkosti školy (jakýmkoli dopravním prostředkem). V našem případně se jedná o 3 rybníky vzdálené asi 10 km od školy (jezdíme autobusem a chodíme pěšky). Po příchodu k rybníkům se žáci seznamují s danou lokalitou, tj. procházka s pozorováním, určování rostlin a živočichů, seznámení se a diskuse nad tématem „podoba krajiny před a po zásahu člověka“, o historii rybníků a rybníkářství, vysvětlení postupů daných metod odběru vzorků. Žáci jsou rozděleni do tří skupin (dle počtu rybníků v oblasti). Každá skupina se mění na „výzkumný tým“, který dostává za úkol vyhodnotit jeden z rybníků z hlediska hydrochemie a hydrobiologie. Žáci ve skupinách provádějí následující úkoly:
- jednoduchá chemická analýza vody pomocí soupravy Aquanal-Ökotest, zároveň dochází k vysvětlení a ukázce postupu odběru vzorku vody, vyplnění průvodky atd.,
- odběr vzorku bentosu jednoduchými síty, determinace jednotlivých nalezených živočichů, výpočet biotického indexu podle atlasu vodních organismů,
- odběr planktonu, jeho vizuální zhodnocení (spíš fyto- nebo zooplankton?, hustota,…),
- měření průhlednosti vody v rybníku pomocí Secciho desky a následné porovnání s roční dobou a hustotou planktonu.
Pro zvýšení aktivity žáků většinou musíme ještě určit v rámci skupiny ještě podskupiny (2 – 3 členné), a každé zadat jeden konkrétní úkol, na kterém určitou dobou pracují. Po splnění jednotlivých úkolů se žáci u jednotlivých úkolů (stanovišť) střídají tak, aby jejich získané výsledky měření a zhodnocení stavu rybníku bylo co nejkomplexnější a nejpřesnější. Mezi tím, kdy se studenti přesouvají, probíhá další seznamování s rybníky – s jejich stavbou, využíváním nebo případná diskuse s místními rybáři.
Na konci tohoto dne praxe probíhá diskuse nad zjištěnými výsledky. Žáci si předávají informace a sdělují si navzájem získaná data o jednotlivých rybnících, aby mohli následně doma zpracovávat protokol, ve kterém jednotlivé rybníky porovnávají. Protokol k odborné praxi vypracovávají na počítači a využívají při tom zápisky ze svého terénního deníku formou tabulek, grafů a diskuse nad zjištěnými daty.
Použité metody: skupinová i samostatná práce, problémová výuka
Nutné pomůcky a prostředky:
sada pro monitoring Aquanal-Ökotest, síta, bílé misky, pinzety, Secciho deska, lupy, atlasy vodních živočichů a určovací klíče (např. Orton R., Bebbington A., Bebbington J.: Klíč k určování sladkovodních bezobratlých živočichů, Rezekvítek Brno 1997), psací potřeby
Reflexe PDP:
Tato praxe se každý rok setkává s nadšením žáků pro práci v terénu, kde si mohou sami vyzkoušet, případně naučit se nové monitorovací metody. Většinou ani není třeba je příliš honit do práce, protože např. vyhledávání živočichů v bentosu, seznamování se s nimi a jejich určování s využitím určovacích klíčů je velice baví. I práce na jednoduché chemické analýze je zajímá, jsou zvědaví, jaké výsledky jim vyjdou, snaží se odvodit případné zdroje znečištění, často probíhá diskuse nad pojmy eutrofizace vody, antropogenní znečištění vody apod. Žáci jsou i velice pečliví, protože se mezi nimi objevují známky soutěživosti, kdo najde víc živočichů v bentosu, kdo bude mít menší znečištění atd. Velice snadno se vžívají do role vědeckých terénních pracovníků. Celá praxe směřuje k tomu, aby studenti získali návod a správné postupy pro ekologické monitorování na případnou samostatnou práci v rámci své odborné maturitní práce.
Hodnocení
Žáci většinou získávají dvě známky, jednu za svoji práci v terénu, za aktivitu a snahu. Druhá známka je za odevzdaný a vypracovaný protokol (známka je příp. konzultována s jiným pedagogem).