Další problémem jsou
mezipředmětové vztahy. Vyučující si mnohdy neuvědomují vzájemnou provázanost mezi předměty, především vazby mezi
odbornými a všeobecně vzdělávacími předměty. Potřebné je rozšiřování informací o aktivizujících výukových metodách,
motivaci žáků, řešení stresových situací.
Učitelé si znalosti mezi sebou předávají
Vzdělávací aktivity pilotních škol jsou v tomto ohledu zaměřeny na obsah ŠVP a jeho hodnocení, prohlubování pedagogického a odborného vzdělávání, průřezová témata, využití ICT nebo e-learningové studium. Vzdělávání učitelů probíhá přímo na škole nebo v různých vzdělávacích institucích, kde pokud se akce neúčastní přímo vyučující, probíhá tok informací vzdělávací instituce – koordinátor – předsedové předmětových komisí – učitelé. Školy vyžívají rovněž seminářů sociálních partnerů.
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola v Šumperku např. využívá třífázový model (E-U-R) a metody, jejichž přínosem je, že se žáci během výuky aktivně učí a není na ně pouze přesouván obsah učiva. Prostřednictvím odborných seminářů seznamuje škola své učitele s tímto modelem a metodami výuky a učitelé je postupně zavádí do výuky. Učitelé se také účastní seminářů organizovaných Kritickým myšlením, o.s., které jsou zaměřeny i na podporu a rozvoj klíčových kompetencí a průřezových témat.
Školy nabízejí vzdělávací akce i ostatním
Řada pilotních škol organizuje
odborné kurzy, přednášky a semináře, sportovní a společenské akce, besedy s posluchači pedagogických praxí na
škole a všechny pak dny otevřených dveří. Při vzdělávacích aktivitách nabízených ostatním školám pracují učitelé
pilotních škol jako lektoři, konzultanti při tvorbě ŠVP na jiných školách, jinde je pilotní škola přímo školícím
subjektem, např. Střední průmyslová škola chemická v Brně.
Některé školy jsou zapojeny do projektu UNIV 2 KRAJE celoživotní vzdělávání dospělých. Školy, které jsou zároveň regionálními konzultačními centry nebo jejich členy (Obchodní akademie Pelhřimov, Vyšší odborná škola, Střední škola, Centrum odborné přípravy; Sezimovo Ústí), nabízejí řadu seminářů a workshopů vycházejících z tvorby a realizace ŠVP. Více informací o seminářích pro pedagogické pracovníky realizovaných regionálními konzultačními centry zde.
Gabriela Šumavská
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .