Autor: Ing. Jiří Mlateček
Škola: Střední škola a Základní škola, Nové Město nad Metují, Husovo náměstí 1218, 549 01
Aplikované průřezové téma: Informační a komunikační technologie
Anotace
Žáci vytvářejí prezentace o jednotlivých plemenech koní chovaných v ČR, které charakterizují po stránce vzhledu i využití. Základní myšlenkou projektu je naučit žáky pracovat s informacemi, v tomto případě o plemenech koní, které za pomoci prostředků informačních a komunikačních technologií prezentují ostatním žákům. Cílem je naučit žáky samostatně vyhledávat a hodnotit odborné informace na Internetu, v odborných časopisech (např. časopis Farmář, Zemědělec) a knihách (atlasy, encyklopedie), dále tyto informace zpracovávat a prezentovat ostatním žákům.
Vyučovací předmět: chov koní
Obor vzdělání a ročník: 41-51-H/01 Zemědělec-farmář, 1. ročník; je možné realizovat ve všech zemědělských oborech vzdělání
Rozvíjené klíčové kompetence:
- kompetence k učení,
- kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií,
- komunikativní kompetence.
Realizace
Aktivita je zařazena do tématu Plemenitba koní ve vyučovacím předmětu chov koní, který vychází z okruhu Chov zvířat RVP 41-51-H/01 Zemědělec – farmář. V tomto tématu se žáci seznamují s plemeny koní chovanými v České republice. Tato plemena mají charakterizovat po stránce exteriérové i z pohledu využití (např. sportovní ježdění, vozatajství, práce v lese atd.). Učitel žáky seznámí s pojmy plemeno, plemenitba, vývojová řada koní. Na příkladu jednoho plemene ukáže žákům způsob prezentace – popis exteriéru, plemenný standard, možné barevné rázy, využití a rozšíření plemene. Poté uvede přehled plemen chovaných v České republice a zadá žákům jednotlivá plemena. Žáci si následně vyhledají k plemenům potřebné údaje z Internetu, odborných časopisů, případně z rozhovoru s chovatelem koní. Učitel organizuje a řídí výuku tak, aby k plnění vzdělávacích cílů docházelo především prostřednictvím vlastních poznávacích činností žáků. Doporučuje odbornou literaturu, odkazy na internetu atd. Vyučující žáky upozorní na pravidla tvorby elektronické prezentace (https://www.uspesnaprezentace.cz/tvorba-prezentace/ms-powerpoint/pravidla-pro-tvorbu-snimku/). Po vyhledání údajů o plemenech žáci vypracují prezentaci, kterou předvedou ostatním. Po každé prezentaci následuje diskuse. Závěrem této aktivity je ucelený přehled plemen koní, který si žáci s pomocí učitele vytvořili.
Nutné pomůcky a prostředky: PC s příslušným programovým vybavením, přístup na internet, knihy a časopisy s plemeny koní
Metody a formy práce: problémová, projektová
Reflexe PDP
Žáci se zapojili do projektu s nadšením. Uvědomili si nutnost získávání informací z různých zdrojů, naučili se tyto informace zpracovávat a prezentovat ostatním.
Hodnocení
Prezentace hodnotil vyučující společně se žáky podle předem stanovených kritérií: dodržení pravidel pro tvorbu elektronické prezentace, dodržení zadání, grafické zpracování, nápaditost, schopnost reakce na otázky, plynulost ústního projevu, slovní zásoba, řeč těla, oční kontakt. Vyučující ohodnotil výsledek slovně a příslušnou známkou.
Použitá literatura a zdroje:
- Navrátil, P.: Počítačová grafika a multimédia. Computer Media s.r.o., 2007, 112 s., ISBN 80-86686-77-
- www.uspesnaprezentace.cz
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .