Lepší výsledky žáci prokazovali
v praktické maturitní zkoušce, komunikačních kompetencích a plynulejším ústním projevu v prezentaci
dovedností a znalostí. Česká zemědělská akademie a střední škola v Humpolci např. uvedla: „U praktické
maturitní zkoušky byly výborné výsledky (průměr 1,27). Žáci 4. ročníku úspěšně využili projektů v odborných
předmětech a praktické maturitní zkoušce pro lepší výsledky a samostatnou práci.“ Zlepšení vidí školy také v oblasti
práce žáků s prostředky ICT a v jejich znalostech jazyků, zejména tam, kde se žáci často zúčastňují zahraničních
praxí.
Za příčinu lepších výsledků žáků považují zástupci škol nejčastěji uplatňování aktivizujících vyučovacích metod, dále je to větší zaměření na výsledky vzdělávání a zaměření výuky na požadavky maturitní zkoušky. Výsledky žáků u maturitních zkoušek může ohrozit malá motivace žáků ke vzdělávání a to, že se žáci neumí učit.
Jak se školám podařilo naplnit ŠVP
Školám se většinou daří naplňovat požadavky ŠVP ve všeobecném vzdělávání. Více než polovina pilotních škol konstatuje, že ŠVP se jim ve velké míře podařilo naplnit téměř ve všech předmětech. Problémy některé školy spatřují ve vstupních znalostech žáků, finanční situaci a kontrole ŠVP ze strany České školní inspekce.
Rezervy se zdají být nejčastěji v motivaci žáků a ve spolupráci se sociálními partnery, tedy i s rodiči. Dále školy vidí rezervy v aktivizujících metodách, hodnocení žáků, propojení odborných předmětů s praxí, naplňování klíčových kompetencí a průřezových témat a lepším využití volného času žáků.
Střední odborná škola Stříbro vidí problémy ve spolupráci se sociálními partnery, u kterých zajišťuje žákům praxi. „Firmy vznikají a zanikají, na úřadech se mění lidé, se kterými je spolupráce navázána, a je někdy velmi obtížné kontakty znovu obnovit.“ Cestou pro zlepšení spolupráce je podle školy zvýšená komunikace jak s rodiči, tak s ostatními sociálními partnery. Škola tento problém řeší cestou tzv. „poradních sborů“, tj. pravidelných setkání pedagogů a zástupců sociálních partnerů
Převážná většina škol bude na základě výsledků dosažených ve 4. ročníku provádět v ŠVP menší změny. Změny se často týkají požadavků státních maturit. Podle zástupců SPŠ chemické akad. Heyrovského a Gymnázia v Ostravě bude třeba analyzovat, jak promítat potřeby společné části státních maturit do výuky. Střední škola řemesel a služeb Jablonec nad Nisou zase doplní ŠVP o rozepsání přístupu k nadaným a postiženým žákům.
Gabriela Šumavská



Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .