Kurikulum S 

Tyto závěry vyplývají z výsledků analýzy Postoje vzdělavatelů a zaměstnavatelů k uznávání neformálního vzdělávání provedené v rámci projektu Klíče pro život, z které jsme vybrali závěry využitelné v rámci aktivity věnující se sociálnímu partnerství odborných škol projektu Kurikulum S.

Studie opřená o kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření, které proběhlo v létě 2011, zjišťovala především to, které prvky neformálního vzdělávání mají být uznávány a proč, a jaké klíčové kompetence považují zaměstnavatelé za důležité. Postoj zaměstnavatelů a vzdělavatelů ke klíčovým kompetencím nás zajímá proto, že klíčové (měkké) kompetence jsou součástí všech rámcových a školních vzdělávacích programů a jsou také významným tématem při výběru a rozvoji zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů.

Klíčovým kompetencím přikládají význam menší podniky

Klíčovým kompetencím přikládají velký význam zejména menší podniky, které mají více času a prostoru doučit své zaměstnance odborným znalostem. Velké podniky naopak díky formální struktuře a množství specializovaných a odborných pozic kladou větší důraz na tvrdé dovednosti. Ukázalo se, že měkké kompetence jsou nejvíce žádány v kvartérním sektoru, ve kterém zaměstnanci nejvíce komunikují s lidmi (komunikace je nejžádanější měkkou kompetencí); na druhém místě je terciární sektor, kde je mimo komunikace vyžadována zejména schopnost týmové práce a ochota riskovat. Na třetím místě je sekundární sektor a nejméně jsou měkké kompetence vyžadovány v sektoru primárním. Nicméně pokud zaměstnanci z jakéhokoliv sektoru přichází do situací jednání s lidmi, jsou měkké kompetence vyžadovány vždy, bez ohledu na odvětví. Vzdělavatelé hodnotili průměrně nižšími hodnotami ty kompetence, jež se dají získat neformální cestou, a upřednostňovali ty, u kterých se předpokládá jejich formální trénink.

Pro vzdělavatele i zaměstnavatele jsou nejdůležitější osobnostní a charakterové vlastnosti člověka, jeho schopnost práce v týmu a ochota učit se (pokud se nejedná o pozice, kde jsou striktně vyžadovány odborné znalosti a dovednosti či legislativně a vnitřními směrnicemi firmy dané podmínky formálního vzdělání). Z šetření dále vyplynulo, že nejširší uplatnění osob s neformálním vzděláním je u malých subjektů, především orientovaných na manuální výrobu. Větší zaměstnavatelé jsou často již svázaní vnitřními směrnicemi, kterými se při výběru zaměstnanců musí řídit, a proto většina z nich zaměstnává pouze lidi s formálním vzděláním.

Vzdělávejte a rozvíjejte své zaměstnance

Ze studie vycházejí doporučení i pro zaměstnavatele. Doporučuje mimo jiné zlepšit informovanost o možnostech neformálního vzdělávání a navázat komunikaci se vzdělavateli a společně navrhovat náplně kurzů, které by vyhovovaly oběma stranám. Pokud ve firmě neexistuje pozice personalisty, je na místě vyčlenit osobu, která bude mít na starosti jak vzdělávání zaměstnanců ve firmě, tak nábor zaměstnanců a bude mít povědomí o neformálním vzdělávání. Pokud má firma nedostatek kvalifikované pracovní síly, je dobré navázat komunikaci se vzdělavateli v oboru a nabízet studentům praxi, následně je zaučit a po absolvování studia jim nabídnout pracovní místo. Dalším doporučením je vzdělávat a rozvíjet své zaměstnance, protože lidé jsou základem každé organizace a firmy dosahují svých cílů především jejich prostřednictvím. Studie doporučuje také využívat různých akcí a veletrhů k navázání a prohloubení komunikace se vzdělavateli a nabízet společně vzdělávání s následným pracovním uplatněním.

Národní projekt individuální s názvem „Klíče pro život – Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformální vzdělávání“ (KPŽ) je od 1. 4. 2009 realizován Národním institutem dětí a mládeže (NIDM) společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT).

Delší analýza  zde (361,41 KB)