Možnost financování projektu z peněz EU není v současné době již žádnou novinkou a také pro školy existuje řada možností dotací. Problematice vzdělávání a školství na všech úrovních je přímo určen program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) financovaný ze strukturálních fondů EU, díky kterému mohou školy investovat např. do inovací obsahu, forem a metod vzdělávání. Existují však i další programy, jak v rámci strukturálních fondů EU, tak i mimo ně.
Téměř všechny pilotní školy mají projekt
Pilotní školy většinou velmi aktivně sledují a využívají různé možnosti financování svých projektů. Téměř 92 % uvádí, že jim byl ve sledovaném období schválen aspoň jeden projekt. Z operačních programů převládá OP VK zaměřený na měkké investice, který využívá 70 % škol. Druhý operační program ROP, který je svým obsahem zaměřený na investiční projekty ve vzdělávání, využívá 40 % škol. Potěšující je, že školy v nezanedbatelné míře využívají i dotace z dalších operačních programů či z programů mimo ESF. Sledované školy jsou také při podávání grantových žádostí úspěšné.
Téměř ve všech případech projektový záměr reflektuje situaci ve škole a není pouze reakcí na aktuální téma určené výzvou. Můžeme tak říci, že školy nepíší „projekty pro projekty“, ale snaží se zlepšit konkrétní problém či situaci ve škole. Příprava projektu je také obvykle prací týmovou. Tyto skutečnosti mohou přispívat k vyšší motivaci učitelů a poté také úspěšnou realizaci projektu. Ve většině případů jsou učitelé motivováni k práci na projektu i finančně, nicméně v 7 případech pilotní školy uvádějí, že motivací je samotná práce v projektovém týmu a vědomí toho, že se něco zlepší.
Zapojení žáků do projektů
Žáci jsou většinou do projektů přímo zapojeni. Tato skutečnost koresponduje s výběrem operačního programu OP VK, ve kterém jsou žáci jednou z hlavních cílových skupin. Účast v projektech žáci vnímají jako přínosnou. U zahraničních stáží je obvykle zpětná vazba od žáka ve formě závěrečné zprávy podmínkou získání grantu. Školy v souvislosti s tímto typem projektů také zmiňují velký zájem žáků. Z detailnějšího studia odpovědí vyplývá, že žáci jsou skutečně těmi, pro které jsou projekty psány a kdo z nich má nakonec užitek (např. tím, že se zlepší výukové metody, materiálních podmínky výuky či je žákům umožněno poznat nové prostředí.)
Dagmar Maňásková
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .