Do tvorby ŠVP obou oborů (obchodní akademie i ekonomické lyceum) byli zapojeni dva sociální partneři: Úřad práce Pelhřimov a Okresní hospodářská komora. Volba těchto partnerů, přestože nejsou přímými zaměstnavateli, byla velmi racionální. Hospodářská komora vyhotovila dotazník pro zaměstnavatele, v němž požádala o sdělení, jaké kompetence jsou pro absolventa naší školy nejdůležitější z hlediska jejich využití v zaměstnání. Úřad práce pak využil svých analytických údajů pro posouzení míry nezaměstnanosti absolventů naší školy.
Spolupráce s jinými sociálními partnery je pro chod odborné školy samozřejmostí. Rodiče jsou první, kteří se o dění ve škole dovídají. Spolupráce s nimi nespočívá jen v informování o prospěchu a chování, ale též o možnostech budoucího uplatnění, využívání možností rodičů k rozšiřování partnerství (díky jejich kontaktům), rodiče informují o dalších možnostech školy v zapojení do života města, regionu, apod. Je celkem smutné, že zřizovatel nejeví o pilotní ověřování ŠVP větší zájem.
Zájem o nabízené obory se nezměnil, spíše díky poklesu počtu žáků ukončujících ZŠ.
Z vyjádření ÚP a OHK Pelhřimov: „Potřeba podpory praxe studentů středních škol vychází z identifikace potřeb trhu práce, které vyplývají z intenzivní komunikace se zaměstnavateli. Zaměstnavatelé mají dosud stále omezené možnosti ovlivňovat odborné vzdělávání na školách, jehož obsah se velmi často až příliš odchyluje od reálných potřeb firem. Zaměstnavatelé v drtivé většině případů nemohou – ať již z časových, kapacitních či finančních důvodů – zajistit kvalitní zaměstnaneckou praxi po nástupu zaměstnance na danou pracovní pozici. Malé a střední podniky vnímají v současné době systém přijímání studentů na praxe jako komplikovaný (administrativně, organizačně, časově i finančně) a nejsou proto v tomto ohledu příliš vstřícní. To bylo důvodem, proč sociální partneři doporučili realizovat praxi formou fiktivní firmy a jsou ochotni ji v maximální míře podporovat“.
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému ECVET .