Své ŠVP učitelé znají, cizí nikoliv
 Převážná většina
dotazovaných škol odpověděla na otázku, zda učitelé znají dobře celý ŠVP školy, kladně. Zástupci škol poukazují na
to, že je úkolem všech vyučujících prostudovat celý ŠVP z důvodu pochopení širších vazeb mezi jednotlivými
částmi výuky. Kompletní dokumenty jsou obvykle k dispozici všem vyučujícím, a to jak v tištěné, tak
v elektronické podobě. Učitelé mají možnost s nimi pracovat, připomínkovat je a aktualizovat
prostřednictvím koordinátora.
 Převážná většina
dotazovaných škol odpověděla na otázku, zda učitelé znají dobře celý ŠVP školy, kladně. Zástupci škol poukazují na
to, že je úkolem všech vyučujících prostudovat celý ŠVP z důvodu pochopení širších vazeb mezi jednotlivými
částmi výuky. Kompletní dokumenty jsou obvykle k dispozici všem vyučujícím, a to jak v tištěné, tak
v elektronické podobě. Učitelé mají možnost s nimi pracovat, připomínkovat je a aktualizovat
prostřednictvím koordinátora.
Pedagogičtí pracovníci zapojení do výuky podle ŠVP celý školní vzdělávací program znají, ale v průběhu školního roku se vždy ukazuje, že se učitelé v rámci výuky „svého předmětu“ odklánějí od komplexního pojetí a provázanosti. Je tedy nezbytné cyklické vzdělávání učitelů a řešení problémů. Navíc nastává u nově nastupujících učitelů problém s realizací výuky, pokud neznají základní filozofii změn a funkce ŠVP.
Na otázku, zda znají pedagogičtí pracovníci také ŠVP pro obory, ve kterých nevyučují, odpověděla většina škol záporně. I tato znalost je potřebná, např. z toho důvodu, že dochází mezi školními roky ke změnám v úvazcích. Spolupráce pedagogů a všech předmětových komisí je nutná k tomu, aby vyučovací předměty obsahově pokrývaly všechny vzdělávací oblasti a obsahové okruhy vymezené v rámcovými vzdělávacími programy (RVP).
Vedení školy ověřuje u učitelů jejich znalost ŠVP
Vedení škol znalost pedagogických pracovníků ověřuje kontrolní činností. Ověřování probíhá neustále formou hodnotících schůzek, hospitacemi, při pohospitačním pohovoru, jednání předmětových komisí i zpětnou vazbou od žáků.
Další možnosti ověření této znalosti se naskýtají zapojením vyučujících do inovace ŠVP a konkrétními úkoly – projekty a mezipředmětovými výstupy. Na střední uměleckoprůmyslové a Vyšší odborné škole v Turnově například dostávají všichni pedagogové v rámci samostudia tzv. evaluační dotazníky, ve kterých si škola ověřuje začleňování odborných a klíčových kompetencí do výuky nebo zařazování průřezových témat. Pedagogové uvádějí konkrétní příklady, největší problémy a návrhy na jejich řešení.
Zapojení rodičů a žáků do hodnocení ŠVP
 Školy se snaží
zapojit do přípravy a evaluace ŠVP i rodiče a žáky. Nejčastěji používají k těmto účelům dotazníková šetření, ale
i jednání ve školské radě, schůzky rodičů a třídních kolektivů. Rodiče školám pomáhají při vyhledávání sociálních
partnerů.
 Školy se snaží
zapojit do přípravy a evaluace ŠVP i rodiče a žáky. Nejčastěji používají k těmto účelům dotazníková šetření, ale
i jednání ve školské radě, schůzky rodičů a třídních kolektivů. Rodiče školám pomáhají při vyhledávání sociálních
partnerů.
Střední průmyslová škola chemická v Brně např. zapojuje rodiče a žáky do evaluace ŠVP při aktivitách spojených s řízením jakosti formou dotazníkových šetření a anket pro žáky i rodiče žáků. Zástupce z řad rodičů je členem poradního sboru školy, který se schází jednou ročně a k výuce na škole se vyjadřuje. Připomínky z poradního sboru školy jsou většinou velmi věcné a podnětné – představují pohled na výuku „z druhé strany“.
Další pilotní škola provádí hodnocení konkrétních projektů nejčastěji dotazníkovým šetřením spokojenosti s akcí. Aplikace průřezových témat a záležitosti spojené s klimatem školy vyhodnocují členové Žákovského poradního týmu. Maturanti se vyjadřují podrobně k obsahu vzdělávání a škola zpracovává podrobné šetření jejich spokojenosti s jednotlivými vzdělávacími oblastmi a předměty.
Gabriela Šumavská



 Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
Příručka CLIL ve výuce - jak zapojit cizí jazyky do vyučování otevírá možnosti integrované výuky v takovém typu
vzdělávání, ve kterém se plánuje zavést cizí jazyk nebo alespoň prvky cizojazyčné výuky v odborném předmětu.
Pojem odborný předmět používáme pro jakýkoliv vzdělávací obsah nejazykového charakteru, který je vyučován na
jakémkoliv typu a stupni vzdělávání. V příručce o CLIL (Content and Language Integrated Learning), tj. obsahově
a jazykově integrovaném vyučování, naleznete charakteristické rysy pro CLIL v českém prostředí. Snažili jsme se
vymezit důležité principy a cíle CLIL výuky. Zabýváme se také plánováním a realizací CLIL ve vyučovací hodině. Proto
jsme zahrnuli množství praktických příkladů, metodických návodů a doporučení, které by měly sloužit cílové skupině
učitelů nejazykových předmětů základních a středních škol.
 Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému  ECVET .
Příručka si klade za úkol pomoci těm, kteří uvažují o modulové výuce a chtěli by začlenit moduly do svých školních
vzdělávacích programů nebo je využívat pro rozvíjení mobility žáků a učitelů v rámci ECVET. Příručka se obsahově
skládá ze dvou částí: V první části (kapitola 1–4) popisuje obecně vzdělávací moduly, jejich tvorbu a využití pro
zpracování ŠVP. V další části (kapitola 5) se věnuje využití a zpracování vzdělávacích modulů pro podporu mobility
žáků v rámci systému  ECVET .