Výběr jazyka
Cz
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Web není aktualizován od roku 2012

Pojetí jednotlivých zkoušek

Dosavadní zkušenosti z průběhu závěrečných zkoušek ukazují, že jsou při nich často zadávány a řešeny tzv. školní úkoly, tzn. že se zpětně ověřují dílčí vědomosti a dovednosti žáků, které již byly v průběhu studia ověřeny. Z hlediska dalšího uplatnění absolventa je ovšem důležité, aby on sám a zejména jeho potenciální zaměstnavatel dostal informaci o tom, jak je do budoucna připraven řešit úkoly a problémy, které přináší konkrétní praxe. Na takové úkoly by také měla být celá závěrečná zkouška orientována.  

Praktická zkouška

Praktická zkouška je stěžejní částí závěrečné zkoušky. V jejím průběhu by měly být zadávány úkoly, které mají charakter konkrétního pracovního problému v reálném nebo simulovaném prostředí. Témata praktické zkoušky by ovšem vždy měla být natolik komplexní, aby obsahovala propojení více kompetencí stanovených v hodnoticím standardu. Každé téma by tedy mělo obsahovat logickou sestavu úkolů, při nichž se ověřují jednotlivé kompetence, a vyústit v celkové řešení. Žáci při zpracování takto zadaného tématu prokazují, že jednotlivé otázky a úkoly jsou schopni pojímat ve vzájemných vazbách a souvislostech.

Písemná zkouška

Písemná zkouška by měla sloužit k ověření těch kompetencí, které lze stěží zjistit praktickou zkouškou. Při uplatnění jednotného zadání ale postupně dochází k zásadnímu posunu v koncepci jejich témat. Ta by totiž měla být formulována tak, aby umožnila ověřit, zda je žák schopen aplikovat základní odborné i obecné teoretické vědomostí při řešení úkolů souvisejících s praktickým výkonem povolání. Jedná se např. o návrhy technologických postupů, plánování práce, ekonomické propočty, technické výpočty, apod. Podle potřeb oboru lze v odůvodněných případech zařadit jako součást zkoušky i test, který by měl být ale rovněž zaměřen na volbu vhodných řešení a postupů, nikoliv na ověřování encyklopedických vědomostí.

Ústní zkouška

Jednotné zadání vychází z předpokladu, že žákovy konkrétní vědomosti dílčího charakteru byly již ověřeny v průběhu studia. Ústní zkouška by proto měla rovněž zjišťovat, zda žák tyto vědomosti dokáže využívat v potřebných souvislostech. Témata by proto měla být formulována problémově a žák by při nich měl prokázat, do jaké míry je schopen se orientovat v širší odborné problematice a nalézat její řešení. Ústní zkouška by tedy měla zjišťovat schopnost syntézy vědomostí, hledání souvislostí a také ověřovat osvojení klíčových kompetencí (např. komunikativní schopnosti, schopnost pracovat s informacemi apod.).

 

Nahoru

Novinky

SOUTĚŽ SOP

Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR vyhlašujeme soutěž samostatných odborných prací v gastronomických oborech  

 

Konference „Nová závěrečná zkouška – kvalita pro učňovské školství“

Dne 8. března 2012 se u příležitosti ukončení projektu NZZ uskutečnila konference „Nová závěrečná zkouška – kvalita pro učňovské školství“. Konference se zúčastnili ředitelé a zřizovatelé odborných škol, odborníci z praxe, zástupci Hospodářské komory ČR, krajů, ČŠI a dalších partnerů v odborném vzdělávání.  

 

Závěrečná zkouška podle jednotného zadání ve škole

příručka Závěrečná zkouška podle jednotného zadání ve škole -  školní rok 2011/2012  

 

Zadání samostatné odborné práce

V březnu 2012 budou zpřístupněna jednotná zadání,  která školy mohou využít pro závěrečné zkoušky 2011/2012. Součástí jednotného zadání je v některých oborech samostatná odborná práce (SOP) . Její zařazení do závěrečné zkoušky je závazné.  

 

Pilotní ověřování jednotného zadání v oborech vzdělání kategorie E

Ve školním roce 2010 - 2011 se příprava jednotného zadání poprvé soustředila rovněž na obory středního vzdělání s výučním listem kategorie E.  

 

další novinky