tisková zpráva (126,50 KB)
Publikace je založená na dlouhodobém sledování stejného vzorku absolventů VOŠ. První etapa se týkala studentů těsně před absolvováním, druhá etapa se uskutečnila o tři roky později. Text postupně odhaluje změny v názorech a postojích absolventů VOŠ poté co prošli konfrontací s pracovním trhem či pokusem o vstup na vysokou školu.
Vyšší odborné školy jsou často náhradním řešením
Ze šetření vyplývá, že si velká část studentů (55 %) vybrala VOŠ ze zájmu o obor. Studenti navíc očekávali, že po absolvování najdou dobré pracovní uplatnění i platové podmínky. Problematické je ovšem to, že přibližně polovina studujících na VOŠ zvolila tento typ školy jako náhradní řešení, protože nebyli přijati na vysokou školu. Druhá etapa šetření navíc ukázala, že se někteří studenti rovnou hlásili na VOŠ, protože si uvědomovali, že jejich šance dostat se na vysokou školu jsou nízké a zároveň také očekávali snadnější studium. Tři roky po ukončení školy ale značná část absolventů svůj názor přehodnotila a studium vyšší odborné školy by si znovu vybrala jen přibližně třetina z nich, ostatní by raději zvolili vysokou školu. „Důležité přitom je, že většina absolventů si nestěžuje na nízkou úroveň studia ani nedostatečnou připravenost pro praxi, ale jsou nespokojeni s nižší prestiží a horším postavením na trhu práce ve srovnání s absolventy, kteří mají bakalářský nebo magisterský titul,“ upozorňuje spoluautorka publikace Ing. Jana Trhlíková.
Mezi absolventy jednotlivých skupin oborů jsou z tohoto hlediska dost podstatné rozdíly. Náhradní variantou je studium VOŠ především pro velkou část studentů humanitně orientovaných oborů, z nichž by si vybralo vysokou školu raději přibližně 70 % dotázaných. Naopak je tomu u strojírenského zaměření, kde by 55 % absolventů dalo znovu přednost studiu na VOŠ.
Prostupnost mezi VOŠ a vysokými školami je stále nedostatečná
Jedním z problémů, na který absolventi VOŠ upozorňovali, je nedostatečná prostupnost mezi vyššími odbornými školami a bakalářským vysokoškolským studiem. Současný zákon sice umožňuje uznání části studia na VOŠ, z výsledků šetření ale vyplývá, že se to podařilo jen přibližně 42 % z těch absolventů, kteří pokračovali ve vysokoškolském studiu. Lépe to funguje především u těch VOŠ, které navázaly s některou z vysokých škol spolupráci. Rozsah započteného studia se ale výrazně liší, a to i podle skupin oborů. Někteří absolventi VOŠ tak získali bakalářský titul jen s malým časovým zpožděním a úsilím, zatímco jiní museli absolvovat téměř celé studium od začátku. Nedostatečná prostupnost jistě hraje při výběru studia na VOŠ negativní roli právě proto, že velká část studujících má v úmyslu později dosáhnout vysokoškolského titulu.
Jaké našli absolventi VOŠ pracovní uplatnění
Ze šetření vyplývá, že se přibližně 58 % absolventů VOŠ uplatnilo na pozici odpovídající jejich vzdělání, 8 % dokonce uvádí, že zastává vyšší pozici než odpovídá jejich vzdělání. Naopak necelá třetina absolventů pracuje na nižší pozici, pro niž je dostačující maturitní (i nižší) úroveň vzdělání. Nesoulad mezi získaným vzděláním a obsazenou pracovní pozicí je u absolventů VOŠ vyšší než je tomu u těch, kteří vystudovali střední či vysokou školu. Ukazuje se tak nejednoznačný přístup zaměstnavatelů při přijímání absolventů VOŠ.
Všechna tato a další zjištění uvedená v publikaci názorně osvětlují důvody klesající poptávky po vyšších odborných školách a upozorňují na nutnost vyřešit jejich postavení ve školském systému.
Publikace je ke stažení na www.nuov.cz
Rádi také zodpovíme Vaše případné dotazy.
Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení analýz potřeb trhu práce NÚOV
e-mail: jiri.vojtech@nuov
cz
Bc. Ing. Jana Trhlíková, odborná pracovnice NÚOVe-mail: jana.trhlikova@nuov
cz
Zoja Franklová, tisková mluvčí NÚOVe-mail: zoja.franklova@nuov
cz