Výběr jazyka
Cz
Web není aktualizován od roku 2012

Přechod absolventů škol do praxe

Přechod absolventů do praxe je významnou životní křižovatkou, jehož úspěšnost závisí na řadě faktorů. Kromě aktuální situace na trhu práce hraje podstatnou roli při vstupu na trh práce i absolvovaná vzdělávací cesta, zejména získaná úroveň vzdělání a obor. Rozhodování o vzdělávací dráze tak významně ovlivňuje budoucí možnost uplatnění na trhu práce, úroveň finančního ohodnocení, často i celkovou životní úroveň a sociální status. Z tohoto důvodu je potřeba věnovat jak samotnému přechodovému procesu, tak i předcházejícím rozhodnutím o volbě vzdělávací dráhy významnou pozornost. Ukazuje se, že volba oboru i typu školy v mnoha případech neodpovídá studijním možnostem a zájmovému zaměření žáka. Důsledkem této situace je pak osobní nespokojenost, snaha odejít z vystudované profese a najít si pracovní uplatnění v jiném oboru. Podmínkou úspěšného vstupu na trh práce je i dobrá připravenost pro výkon profese a odpovídající úroveň získaných dovedností a znalostí. Vzhledem k problémům, které s přechodem absolventů na trh práce souvisí, jako jsou obtíže s uplatněním, vyšší míra nezaměstnanosti, nespokojenost s vystudovaným oborem nebo získaným vzděláním i odliv absolventů z původní profese, je přechod absolventů podstatným tématem řady šetření.  


Studijní a pracovní záměry absolventů středních škol se zdravotním postižením

Dotazníkové šetření žáků se zdravotním postižením v posledním ročníku střední školy. Trhlíková, Jana; Praha: NÚOV, 2010. 46 stran.

 

‹‹   Předchozí   1 2 3   Následující   ››

Připravenost absolventů středních odborných škol na uplatnění v praxi

(Srovnání situace absolventů středního odborného vzdělávání s výučním listem, s maturitou i odborným výcvikem a s maturitou tři roky od ukončení studia)  Trhlíková, J. - Vojtěch, J. - Úlovcová. H.; Praha, NÚOV 2008. 31 stran  

 
‹‹   Předchozí   1 2 3   Následující   ››

 

Publikace mapují situaci a názory absolventů středních a vyšších odborných škol v období jejich přechodu na trh práce. Šetření je založeno na longitudinálním přístupu, kdy jsou stejní absolventi jednotlivých typů středního vzdělání dotazováni opakovaně, v období před ukončením středoškolského studia a pak následně po třech a šesti letech, což umožňuje zachytit změny v jejich životní situaci i názorech.

 

 

V rámci I. etapy realizované v závěru středoškolského studia je předmětem šetření především způsob volby studijního oboru a školy, spokojenost s dosaženými znalostmi a dovednostmi získanými během přípravy ve škole a dále představa o strategii hledání zaměstnání i budoucím povolání.

 

II. etapa je s odstupem 3 let zaměřena především na úspěšnost absolventů při uskutečňování jejich pracovních a studijních záměrů, na jejich spokojenost v zaměstnání i ochotu pracovat ve vystudované profesi. Zajímavé informace přináší srovnání názorů v období před ukončením studia a po zkušenostech v praxi. Toto srovnání ukazuje, že  v důsledku nových pracovních zkušeností dochází u absolventů k posunům v jejich názoru na úroveň získaných kompetencí i změnám jejich vztahu k oboru, kdy část absolventů z finančních, organizačních, osobních i jiných důvodů ztrácí zájem ve vystudovaném oboru pracovat.

 

III. etapa sleduje pozdější změny v hodnocení úrovně a kvality získaného vzdělání, v míře identifikace s oborem a stabilitě profesní volby s šestiletým časovým odstupem, kdy již má většina absolventů dostatek zkušeností s pracovním trhem.

 

Publikace jsou strukturovány do několika kapitol, které akcentují situaci absolventů a jejich přechodu na trh práce z různých hledisek. Přináší jednak pohled na situaci absolventů daného typu středního vzdělání jako celku, jednak obsahuje srovnání jednotlivých skupin oborů se zaměřením na identifikaci slabých míst školní přípravy ve vybraných skupinách oborů. Součástí každé publikace je i stručný přehled zaměřený na charakteristiku jednotlivých skupin oborů a závěrečné shrnutí nejvýznamnějších zjištění.

 

Nahoru