Text tiskové zprávy
TZ_zaci_s_postizenim.doc (67,00 KB)
Dotazníkové šetření se uskutečnilo mezi přibližně 1300 žáky se zdravotním postižením v posledním ročníku střední školy. Bylo realizováno jak na školách speciálně zřízených pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami (tzv. speciálních školách), tak i na běžných školách, které žáky se zdravotním postižením integrují individuálně nebo skupinově.
Problémy a omezení žáků se zdravotním postižením při výběru střední školy
Nejvýraznější zdravotní omezení pociťovali při výběru střední školy žáci s tělesným postižením (66 %) a žáci s více vadami (57 %). O něco nižší, přesto ale významný dopad, mělo zdravotní postižení na vzdělanostní volbu žáků se zrakovým (51 %) a sluchovým (46 %) postižením. Žáky s lehčím mentálním postižením limitoval při výběru středního vzdělání především špatný školní prospěch (49 %). Nejnižší míru omezení uváděli žáci se specifickými poruchami učení (18 %). Výraznějším problémem než výběr oboru, který by byl žák schopen studovat, představovala pro některé žáky volba profese, kterou by byli schopni v budoucnu vykonávat. Tento problém uvedlo např. 45 % žáků s tělesným postižením a 42 % žáků s více vadami.
Šetření upozornilo i na vnější bariéry a překážky, kdy 17 % žáků s tělesným postižením narazilo při výběru střední
školy na problém s chybějícím bezbariérovým přístupem a
11 % žáků se zrakovým postižením se potýkalo se špatnou dostupností speciálních pomůcek. Rovněž získání osobního
asistenta nebylo pro řadu žáků se zdravotním postižením snadné, určitou překážku představovalo např. pro 11 % žáků s
tělesným postižením. Část žáků se setkala i s nezájmem škol přijmout žáka se zdravotním postižením, případně
neochotou vytvořit pro něj vhodné podmínky (13 % žáků s tělesným a 11 % žáků se zrakovým postižením).
Jak jsou žáci se zdravotním postižením spokojeni s možnostmi a formou integrace na školách
Výsledky ukázaly relativně vysoký zájem žáků se zdravotním postižením o individuální integraci na škole běžného typu.
Ve skupině žáků, kteří se vzdělávali na speciální škole, by si v závěru studia zvolilo znovu takovouto školu 42 % z
nich, zatímco více než 48 % by dalo přednost individuální integraci na běžné škole a téměř 10 % neuvedlo jasné
stanovisko.
Naopak žáci individuálně integrovaní v běžných školách by v naprosté většině (97 %) znovu preferovali tuto formu
vzdělávání.
Preference vzdělávání na školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se výrazně liší podle druhu
zdravotního postižení. Nejčastěji by si speciální školu zvolili žáci s více vadami (56 %) a se zrakovým postižením
(54 %). Tuto formu vzdělávání by zvolilo i více než 40 % žáků s tělesným a sluchovým postižením. Naopak většina žáků
s lehčím mentálním postižením by dala přednost integraci na běžné škole.
Jakou roli plní poradenské instituce v procesu rozhodování žáků se zdravotním postižením při volbě střední školy
Výsledky ukázaly, že žáci se zdravotním postižením při rozhodování o volbě střední školy využívají nejvíce školní poradenské služby (46 %), které jsou jim nejblíže a tvoří tak pro ně určitou „první linii“. Pozitivní je poměrně vysoká spokojenost se školními poradenskými službami.
Služeb pedagogicko-psychologické poradny a speciálních pedagogických center využilo kolem 30 % dotázaných žáků, služeb informačních a poradenských středisek při úřadech práce 26 % z nich. Relativně častěji se na speciální poradenské instituce obracejí žáci s výraznějšími problémy.
„Závažné je zjištění, že přibližně polovina žáků, kteří vyhledali poradenské služby pedagogicko-psychologických poraden, speciálních pedagogických center nebo IPS ÚP, vyjádřila určitou nespokojenost. Jejich výhrady se týkaly hlavně špatné dostupnosti těchto služeb a nedostatečné informovanosti pracovníků. Ukazuje se tak potřeba širší informační podpory i pro pracovníky těchto institucí,“ zdůrazňuje autorka publikace Jana Trhlíková z Národního ústavu odborného vzdělávání.
Spokojenost žáků s úrovní získaných kompetencí i situací ve škole
Podstatným zjištěním je skutečnost, že spokojenost žáků, kteří se vzdělávají ve speciálních i běžných školách, se z hlediska úrovně získaných kompetencí ani celkové spokojenosti žáků ve škole i ve třídě neliší.
Spokojenost s třídním kolektivem vyjádřilo celkově kolem 90 % dotázaných žáků se zdravotním postižením a přibližně 84 % hodnotilo pozitivně svůj pocit ve škole. Na druhé straně menší část žáků se zdravotním postižením se v průběhu docházky na střední školu setkala i s některými nepříjemnými zážitky, například nevhodnými poznámkami (28 %) nebo schválnostmi, případně pocitem ponížení (19 %). Výskyt těchto negativních jevů ale nezávisel na způsobu integrace žáka.
Potřeba poradenství
Výsledky průzkumu ukázaly, že pro žáky se zdravotním postižením je volba středního vzdělání značně složitá, a potvrdily skutečnost, že na výběru studia i budoucího povolání by se měly významněji podílet poradenské instituce. Protože právě ke službám těchto institucí měli žáci připomínky, je zřejmé, že by se poradenství měla věnovat větší pozornost a že by informace pro žáky a jejich rodiče měly být dostupnější. Jedním z vhodných a široce dostupných nástrojů informační podpory rodičovské i odborné veřejnosti je informační systém www.infoabsolvent.cz, který zahrnuje aktuální údaje také o vzdělávací nabídce vhodné pro žáky s různými druhy zdravotního postižení.
Rádi zodpovíme vaše dotazy:
Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení analýz potřeb trhu práce NÚOV
e-mail: vojtech@nuov
cz
Ing. Jana Trhlíková, NÚOV,
e-mail:jana.trhlikova@nuovcz
Národní ústav odborného vzdělávání
Weilova 1271/6
Praha 10
Tel.: 274 022 111