Podstatou nové závěrečné zkoušky je její jednotné zadání vytvářené pro každý obor středního vzdělání s výučním listem.
Návrh sjednotit obsah závěrečné zkoušky v určitém oboru vzdělání vychází ze širších požadavků týkajících se rozvoje odborného vzdělávání. Postupné zkvalitňování odborných škol a narůstající vliv zaměstnavatelské sféry včetně požadavků trhu práce na oblast odborného vzdělávání vedly k nutnosti revize dosavadní praxe spočívající v tom, že jednotlivé odborné školy si utvářejí obsah závěrečné zkoušky v témže oboru vzdělání samy. V důsledku to reálně vedlo k tomu, že závěrečná zkouška v témže oboru mohla (a dosud může) mít v různých školách výrazně odlišnou úroveň.
Při uplatnění principu jednotného zadání závěrečné zkoušky je možné dosáhnout zejména toho, aby:
- obsah, způsob provádění a hodnocení závěrečné zkoušky v témže oboru vzdělání byl sjednocen a tím vzrostla její srovnatelnost i kvalita;
- bylo jasně stanoveno,
které kompetence jsou z hlediska stavu
a vývoje kvalifikačních požadavků na výkon příslušných povolání významné a
zároveň ověřitelné v podmínkách závěrečné zkoušky daného oboru vzdělání.
Vztah jednotného zadání ke stávající školské legislativě
Soulad jednotného zadání s cíli kurikulární reformy
Jednotná zadání závěrečné zkoušky pro jednotlivé obory vzdělání odrážejí specifické potřeby a požadavky každého oboru.
Jsou vytvářena podle rámcové struktury jednotného zadání závěrečné zkoušky pro tři relativně samostatné zkoušky (písemnou, praktickou, ústní). Jejich nedílnou součástí je blok otázek Obecný přehled ze světa práce. Struktura jednotného zadání umožňuje zařadit v oborech vzdělání kategorie H do závěrečné zkoušky samostatnou odbornou práci. Struktura je vytvořena co nejšířeji, tak aby mohla být uplatněna pro tvorbu všech oborů vzdělání a současně modifikována podle potřeb a charakteru každého oboru.
V současné době existují dvě relativně odlišné rámcové struktury jednotného zadání, které reflektují poněkud rozdílné vzdělávací předpoklady průměrných žáků mezi obory vzdělání kategorie H a obory vzdělání kategorie E.[1]
Zpracování jednotlivých náležitostí jednotného zadání závěrečné zkoušky je rozloženo mezi tvůrce jednotného zadání (autorský tým) a NÚOV. Pro tvorbu jednotného zadání je k dispozici speciální program Tvůrce JZZZ vyvíjející se v rámci utvářeného Informačního systému Nové závěrečné zkoušky IS NZZ.
Rámcová osnova jednotného zadání – náležitosti:
|
OBORY VZDĚLÁNÍ KATEGORIE H |
OBORY VZDĚLÁNÍ KATEGORIE E |
|
Informace o jednotném zadání |
Informace o jednotném zadání |
|
OBSAH: |
OBSAH: |
|
ORGANIZACE ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY |
ORGANIZACE ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY |
|
PÍSEMNÁ ZKOUŠKA |
PÍSEMNÁ ZKOUŠKA |
|
Organizační pokyny |
Organizační pokyny |
|
Anotace témat |
- |
|
Šablona TÉMA 1 – Identifikační údaje |
Šablona TÉMA 1 – Identifikační údaje |
|
Anotace |
|
|
Organizační pokyny |
Organizační pokyny |
|
Pokyny pro žáka |
|
|
Zadání |
Zadání |
|
Technická, výkresová, obrázková dokumentace |
Technická, výkresová, obrázková dokumentace |
|
Zadání - správná řešení |
Zadání - správná řešení |
|
TEST |
TEST |
|
test – pokyny pro žáky ≠ |
- |
|
test – zadání ≠ |
test – zadání ≠ |
|
test – správná řešení ≠ |
test – správná řešení ≠ |
|
Hodnocení, kritéria a pravidla |
Hodnocení, kritéria a pravidla |
|
PRAKTICKÁ ZKOUŠKA |
PRAKTICKÁ ZKOUŠKA |
|
Organizační pokyny |
Organizační pokyny |
|
Šablona – TÉMA 1 - Identifikační údaje |
Šablona – TÉMA 1 - Identifikační údaje |
|
Organizační pokyny |
Organizační pokyny |
|
Vybavení pracoviště |
Vybavení pracoviště |
|
Pokyny pro žáka |
- |
|
Zadání |
Zadání |
|
Technická, výkresová, obrázková dokumentace |
Technická, výkresová, obrázková dokumentace |
|
Správná řešení |
Správná řešení |
|
Hodnocení, kritéria a pravidla |
Hodnocení, kritéria a pravidla |
|
ÚSTNÍ ZKOUŠKA |
ÚSTNÍ ZKOUŠKA |
|
Organizační pokyny |
Organizační pokyny |
|
Šablona – TÉMA 1 - Identifikační údaje |
Šablona – TÉMA 1 - Identifikační údaje |
|
Organizační pokyny |
Organizační pokyny |
|
Zadání + otázka z obecného přehledu ze světa práce |
Zadání + otázka z obecného přehledu ze světa práce |
|
Podklady pro žáka |
Podklady pro žáka |
|
Správná řešení |
Správná řešení |
|
Hodnocení, kritéria a pravidla |
Hodnocení, kritéria a pravidla |
|
Obecný přehled ze světa práce (celý blok) |
Obecný přehled ze světa práce (celý blok) |
|
PŘÍLOHY |
PŘÍLOHY |
|
Příloha č. 1 Samostatná odborná práce |
Příloha č. 1 až x |
|
Příloha č. 2 až x |
|
Legenda:
- vystínované části JZZZ jsou povinnou součástí osnovy jednotného zadání pro všechny obory vzdělání (tj. průřezově); části jednotného zadání takto neoznačené může nebo musí zpracovat autorský tým JZZZ – jejich zpracování tedy záleží na tom, zda jsou z hlediska potřeb příslušného oboru vzdělání u ZZ žádoucí;
- kurzívou označené části jednotného zadání jsou určeny pouze pro učitele, kteří s nimi pracují při využívání JZZZ ve škole. Žáci tyto části u závěrečné zkoušky nevyužívají a ani k nim nemají přístup;
- části označené ≠ jsou povinné pouze v případě zařazení testu do písemné zkoušky.
Jednotné zadání závěrečné zkoušky pro daný obor vzdělání navrhuje a vytváří tzv. autorský tým. Jeho členy jsou zástupci škol (většinou tří škol), tj. učitelé, kteří daný obor vyučují. Vedoucím autorského týmu je editor tvorby JZZZ, který organizuje tvorbu JZZZ a nese za výsledek společné práce hlavní odpovědnost. Autoři zpracovávají zpravidla pouze témata jednotlivých zkoušek. Dalším členem autorského týmu je vybraný sociální partner ze sféry zaměstnání, vždy kvalifikovaný pracovník v dané profesní oblasti. Ten jako odborník z praxe ovlivňuje obsah jednotného zadání z hlediska požadavků na výkon příslušného povolání v praxi.
Role a pozice jednotlivých účastníků tvorby JZZZ lze stručně charakterizovat takto:
Editor sestavuje autorský tým, řídí, koordinuje a kontroluje práci jednotlivých autorů, zodpovídá za plynulý průběh tvorby jednotného zadání a za celé výsledné JZZZ. Pracuje v programu Tvůrce JZZZ, který je určen pro tvorbu jednotného zadání a je oprávněn provádět úpravy/editaci všech částí jednotného zadání. Zavazuje se chránit JZZZ před únikem informací. Editor může být interní či externí. Interní editor je pracovník NÚOV, externí editor je vybraný pracovník školy, která vyučuje daný obor vzdělání. Externí editor může být popř. i autorem některé části JZZZ. Ve šk. r. 2009/2010 pracovalo na tvorbě jednotných zadání 50 editorů, z toho 26 externích a 24 interních (zaměstnanců NÚOV).
Autor je pracovník vybrané školy s potřebnými pedagogickými a odbornými zkušenostmi. Aktivně se podílí na tvorbě jednotného zadání, rovněž pracuje v programu tvůrce JZZZ, ale zpracovává jenom ty části jednotného zadání, pro něž je určen jako autor a nese za ně odpovědnost. Také on se zavazuje chránit JZZZ před únikem informací. Ve školním roce 2009/2010 pracovalo na tvorbě jednotných zadání 450 autorů vybraných z řad pracovníků škol. Jednalo se zejména o učitele odborných teoretických předmětů a odborného výcviku.
Odborník z praxe je zástupcem zaměstnavatelské sféry
z oblasti výkonu povolání oboru vzdělání, pro který je JZZZ vytvářeno.
Orientuje se
také v problematice učňovského školství. Při tvorbě JZZZ má konzultační
a poradenskou funkci. Do autorského týmu JZZZ je vybrán (doporučen)
relevantní profesní organizací (od šk. r. 2009/2010 je tento odborník vybírán a
vyzýván ke spolupráci na tvorbě a posuzování JZZZ Hospodářskou komorou ČR).
Rovněž on je vázán v souvislosti s tvorbou a expertním
posuzováním JZZZ mlčenlivostí.
Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) zajišťuje zejména vytváření metodických materiálů potřebných k tvorbě JZZZ, vývoj informačního systému nové závěrečné zkoušky a administrativní záležitosti spojené s organizací schůzek autorských týmů, výkazy práce, finanční stránku tvorby JZZZ, předávání potřebných informací do škol, pořádání informačních seminářů pro školy, které hodlají realizovat ZZ podle jednotného zadání aj.
MŠMT je hlavním nositelem IPn Nová závěrečná zkouška. Pověření pracovníci MŠMT poskytují řešitelům projektu z NÚOV pravidelné konzultace k administrativním i koncepčním otázkám reformy závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání s výučním listem.
Komunikace a metodická pomoc při tvorbě jednotného zadání probíhá následovně:
Komunikace mezi členy autorského týmu probíhá jednak na společných schůzkách, jednak elektronickou formou. Komunikace mezi NÚOV a autorskými týmy je zajišťována převážně elektronicky, příp. poštou. Pro interní editory jsou pravidelně pořádány porady jednou za 30 dní, externím editorům, kteří se na poradách v NÚOV setkávají cca 2krát až 3krát ročně, je poskytována permanentní konzultační a poradenská pomoc.
Tvorba jednotného zadání postupuje podle metodického materiálu „Metodika tvorby jednotného zadání - školní rok xx/xy“ (uveden daný školní rok[2]), ve kterém jsou kromě konkrétních organizačních pokynů k postupu prací určených editorům vymezeny a podrobněji popsány také náležitosti týkající se zpracování jednotlivých podkladů, které JZZZ obsahuje. Tento materiál je určen především editorům tvorby JZZZ, ale mohou jej využívat i autoři, protože je veřejně dostupný na https://www.nuov.cz/nzz.
V souvislosti s vývojem IS NZZ, potřebou upřesnit práci týmů v autorském programu Tvůrce JZZZ a narůstajícími požadavky na vzájemné sjednocení formální úpravy jednotlivých jednotných zadání je od šk. r. 2009/2010 poskytován zpracovatelům jednotných zadání rovněž pomocný metodický materiál Vzdělávání tvůrců jednotných zadání – podklady. Jde o pracovní materiál určený zejména autorům, detailně popisující pravidla tvorby JZZZ v uvedeném programu.
V elektronické podobě rovněž disponují autorské týmy nenaplněnými jednotnými zadáními pro modelové obory vzdělání 29-54-H/01 Mlynář a 29-54-H/002 Mlynářské práce.
Ředitelé všech odborných škol jsou pravidelně na podzim daného školního roku upozorňováni z NÚOV na to, že škola bude mít od března přístup k jednotnému zadání oboru/oborů vzdělání, který/které vyučuje, a tím i možnost zadání využít a realizovat závěrečné zkoušky podle něj. Vzhledem k potřebě zvýšit informovanost škol o této problematice je pravidelně v březnu pro školy připraven stručný metodický materiál Realizace závěrečné zkoušky podle jednotného zadání, šk. r. xx/xy[3].
Počínaje šk. r. 2009/2010 jsou výše uvedené metodické materiály vytvářené vždy ve dvojím (poněkud odlišném) provedení, z nichž jedno je určeno pro obory vzdělání kategorie H a druhé pro obory vzdělání kategorie E. V březnu a dubnu daného školního roku jsou rovněž pořádány metodické semináře k jednotným zadáním, na kterých získávají zástupci škol veškeré potřebné informace.
Záměrem nové koncepce bylo, aby plánované plošné zavedení NZZ do systému odborného vzdělávání nevyžadovalo žádné radikální úpravy stávající školské legislativy. Jednotné zadání proto v současné době splňuje veškeré podmínky pro strukturu i organizaci závěrečné zkoušky stanovené vyhláškou č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem. Na základě pilotního ověřování jednotného zadání dochází postupně k identifikaci potřebných změn (příp. i v oblasti legislativních úprav), které vyplývají z reálných potřeb praxe.
Již nyní (v roce 2010) se však ukazuje, že určité právní úpravy (např. stanovení nového způsobu zadávání témat písemné zkoušky) při nejmenším na úrovni prováděcích předpisů, budou školy při plošné realizaci ZZ podle JZZZ potřebovat. Totiž dosavadní stav, kdy žák na rozdíl od praktické a ústní zkoušky téma volí, nikoliv losuje, nebo je mu přiděleno (viz praktická zkouška), klade poměrně vysokou náročnost na materiální a technické zabezpečení škol. Konkrétně jde o to, že v některých oborech vzdělání (např. automechanik, truhlář, umělecký kovář aj.) čítá jedno téma písemné zkoušky i několik desítek stran. Pokud musí mít každý žák při volbě tématu k dispozici nejméně tři témata, musí škola vytisknout pro jednoho žáka leckde i více než 100 stran podkladů, z nichž se ve skutečnosti dvě třetiny nevyužijí.
Další komponentu Nové závěrečné zkoušky tvoří samostatná odborná práce (SOP). Při legislativních úpravách ukončování vzdělávání v oborech středního vzdělání s výučním listem bude proto třeba zohlednit i potřebu začlenění tohoto nového prvku do závěrečné zkoušky.
Rovněž zabezpečení jednotného zadání před nežádoucím únikem informací bude pravděpodobně vyžadovat určitou právní úpravu. Z materiálu Analýza současného stavu bezpečnostních rizik JZZZ[4] totiž vyplývá, že potenciálně nejslabším bodem bezpečnostních opatření realizovaných pro účely ochrany jednotných zadání jsou v současnosti koncoví uživatelé - tj. školy samy. Pokud někdo z pracovníků školy předčasně zpřístupní JZZZ žákům či zveřejní byť jeho dílčí část např. na internetu (tento případ již byl v loňském roce zaznamenán), není tento čin právně postižitelný.
Jednotné zadání musí být i nadále v souladu s vývojem a cíli kurikulární reformy, především s posilováním autonomie škol a jejich motivací ke zdokonalování odborné přípravy prostřednictvím dvoustupňové tvorby kurikula.
a) Jednotné zadání a rámcové vzdělávací programy
Obsah jednotného zadání písemné a ústní zkoušky se tvoří ve vazbě na vznikající rámcové vzdělávací programy (RVP), v současné době ve vazbě ke stávajícím učebním dokumentům. Obsah jednotného zadání praktické zkoušky se navíc připravuje i ve vazbě na kvalifikační standard (KS) úplné (příp. dílčí) kvalifikace pro daný obor vzdělání[5]. Přitom se využívají aktuální verze KS vytvářených v rámci IPn NSK 2[6].
Pokud ovšem je obor vzdělání koncipován široce a umožňuje různá zaměření (profilace) odborné přípravy, zvažují tvůrci jednotného zadání, zda je účelné, aby jednotné zadání obsahovalo také nezbytné požadavky příslušného zaměření. To se podle charakteru a potřeb jednotlivých oborů různí. V případě, že to je účelné, obsahuje jednotné zadání složku společnou pro celý obor vzdělání a složku společnou pro dané zaměření.
Na základě dlouhodobých zkušeností z tvorby JZZZ lze konstatovat, že se stále více projevuje velmi důležitá vazba zejména na úplnou kvalifikaci, ke které daný obor vzdělání směřuje. Např. bylo prokázáno, že pro obor vzdělání koncipovaný podle RVP 41-52-H/01 Zahradník je nezbytné vytvořit dvě rozdílná jednotná zadání. Obsahově se totiž jednotlivá zaměření oboru značně odlišují (zahradník, krajinář). Projevila se však i opačná situace, která se vyskytuje častěji: Jedno jednotné zadání vytvořené s využitím RVP lze využít ve více oborech dobíhající soustavy oborů vzdělání. Z tohoto důvodu např. ve šk. r. 2009/2010 bylo vytvořeno 98 jednotných zadání uplatnitelných ve 116 oborech vzdělání, což je nutno při interpretaci kvantitativních výsledků ve výstupech projektu NZZ především neodborné veřejnosti stále vysvětlovat.
b) Jednotné zadání a školní část závěrečné zkoušky
V průběhu utváření koncepce nové závěrečné zkoušky se stále více ukazuje potřeba zajistit, aby požadavek na srovnatelnost výsledků vzdělávání žáků v daném oboru nebyl v rozporu s posilováním autonomie, kterou školám umožňuje tvorba školních vzdělávacích programů (ŠVP) na základě RVP. Proto je nezbytné stanovit, jak má být JZZZ koncipováno a jak budou školy realizující závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání postupovat, pokud se rozhodnou uplatňovat u ZZ specifika vyjadřovaná v ŠVP. Pro školy, které nebudou o zařazení svých specifik do závěrečné zkoušky usilovat, přitom musí být jednotné zadání nadále koncipováno tak, aby je mohly plně využívat bez jakýchkoliv změn.
Autorské týmy jsou při tvorbě jednotného zadání v souladu s metodickými pokyny tudíž povinny vytvořit prostor pro realizaci tzv. školní části závěrečné zkoušky, ve které by jednotlivé školy (v případě zájmu) mohly ověřovat i výsledky žáků vyplývající ze ŠVP.
Zařazení této školní části do ZZ ale nesmí omezit funkčnost jednotného zadání jako standardu směřujícího ke srovnatelnosti výsledků žáků příslušného oboru.
Pro koncepci školní části ZZ v jednotném zadání proto platí, že autorský tým při tvorbě zadání může využít jeden ze tří fixně stanovených způsobů, příp. může tyto způsoby i kombinovat:
1. Témata jednotného zadání praktické zkoušky nepokryjí celou dobu stanovenou pro praktickou zkoušku vyhláškou
Podle vyhlášky č. 47/2005 Sb. trvá praktická zkoušky nejdéle 3 dny po 7 hodinách (tj. 21 hodin), v uměleckých oborech nejdéle 4 týdny (tj. 20 dní po 7 hodinách – 140 hodin). Nebrání-li tomu specifika daného oboru, musí autorský tým stanovit délku praktické zkoušky podle jednotného zadání tak, aby tuto dobu nepokrývala (např. 2 dny po 7 hodinách). Stanovená délka praktické zkoušky se uvádí v JZZZ do organizačních pokynů k praktické zkoušce. Uvádí se rovněž ke každému tématu praktické zkoušky. Je nutné, aby u všech témat byla stanovena jednotně. V organizačních pokynech je pak uvedena informace pro školy o tom, že zbývající časový prostor může škola využít pro zařazení tzv. školní části závěrečné zkoušky. Dále jsou zde uvedeny informace o tvorbě jejího obsahu a pokyny k jejímu hodnocení.
2. V oborech vzdělání, ve kterých se uplatňuje při ZZ samostatná odborná práce (SOP), je školám poskytnuta možnost realizovat školní téma této práce žáků
V takovém případě autorský tým pro realizaci SOP stanoví více témat. Jedno z nich označí jako školní téma. V zadání SOP je pak uvedeno, že škola může žákům kromě tématu stanoveného v jednotném zadání zadat také školní téma, jehož obsah si vytváří sama (tzn., že v tom případě žák řeší dvě témata SOP). Škola přitom musí dodržet veškeré požadavky na rozpracování podkladů k SOP stanovené v jednotném zadání. V souladu s nimi tedy zpracuje pro školní téma osnovu, požadavky na formální úpravu SOP, dodržování termínů, zařazení SOP u ZZ, způsob hodnocení/kritéria hodnocení SOP, způsob řešení v případě, že žák neodevzdá práci ve stanoveném termínu, příp. vůbec. Hodnocení školního tématu SOP ovlivní celkové hodnocení příslušné zkoušky stejně jako hodnocení školní části ZZ.
3. Školám je poskytnuta možnost nahradit stanovené části jednotného zadání jejich specifiky
Této možnosti je pak přizpůsobena koncepce témat. Témata alespoň jedné ze zkoušek jsou navržena tak, že obsahují povinné otázky/úkoly, které škola musí bezpodmínečně respektovat a nepovinné otázky/úkoly, které může nahradit svými. Nepovinné části tématu jsou v jednotném zadání označeny písmenem „Š“. Zpravidla se jedná o otázky a úkoly, které nejsou pro řešení tématu jednotného zadání stěžejní a pokrývají nanejvýš jednu pětinu obsahu tématu příslušné zkoušky.[7]
V organizačních pokynech k řešení takto koncipovaných témat je uvedeno, že škola může do JZZZ zasáhnout pouze tím, že nahradí nepovinné otázky/úkoly (označené písmenem „Š“) svými vlastními, jinak realizuje celé téma ve stanovené podobě. Vypracování a nahrazení nepovinných částí tématu v JZZZ musí zajistit škola sama. Hodnocení nepovinných částí tématu ovlivní celkové hodnocení příslušné zkoušky stejně jako hodnocení školní části ZZ.
Pro realizaci školní části závěrečné zkoušky proto platí, že:
- rozhodnutí o zařazení či nezařazení školní části do ZZ je v kompetenci školy, která vytvoří její obsah, plně za něj odpovídá a zajišťuje jeho doplnění k jednotnému zadání;
- hodnocení školní části, pokud je školou zařazena, ovlivňuje celkové hodnocení výkonu žáka u vybrané zkoušky (praktické, písemné či ústní) maximálně v rozmezí jednoho klasifikačního stupně;
- jestliže žák neuspěje při řešení tématu jednotného zadání příslušné zkoušky, pak je klasifikován stupněm „5 - nedostatečný“, i když při řešení školní části ZZ bude úspěšný.
Uvedené způsoby řešení školní části ZZ byly pro tvorbu jednotného zadání navrženy poprvé letos, tzn. že platí pro tvorbu jednotného zadání ve šk. r. 2010/2011 a také bude poprvé ověřována jejich využitelnost. Cílem je zajistit, aby uplatňování JZZZ u ZZ neomezilo svobodu jednotlivých škol při ověřování jejich specifik, ale zároveň ZZ sjednocovalo a transparentně prokazovalo srovnatelnost výsledků vzdělávání v daném oboru vzdělání.
Kromě výše uvedené přímé návaznosti aplikace jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školách na principy dvoustupňové tvorby kurikula je vhodné zmínit, že zavedení nové závěrečné zkoušky výhledově celkově přispěje k podpoře monitorování kvality odborného vzdělávání v plošném měřítku. Rovněž by výhledově měla umožnit porovnávat závěrečnou zkoušku s přístupy uplatňovanými k závěrečné evaluaci počátečního odborného vzdělávání v Evropské Unii.
[1] V oborech vzdělání kategorie E je v současné době vzděláváno vysoké procento žáků se SVP.
[2] Naposledy: Metodika tvorby jednotného zadání - školní rok 2010/2011, obory vzdělání kategorie H. NÚOV Praha 2010 a Metodika tvorby jednotného zadání - školní rok 2010/2011, obory vzdělání kategorie E. NÚOV Praha 2010.
[3] Naposledy: Realizace závěrečné zkoušky podle jednotného zadání ve školním roce 2010/2011
[4] Kubínek, T: Analýza současného stavu bezpečnostních rizik JZZZ, I3 Consutlants s.r.o., ČZ 34/2010, Praha 2010 – interní materiál NÚOV
[5] U některých oborů vzdělání kategorie E však kvalifikační standardy dosud neexistují.
[6] https://www.nuov.cz/nsk2
[7] Např. téma písemné zkoušky bude obsahovat 10 otázek/úkolů, osm povinných a dvě/dva nahraditelné školou. Téma ústní zkoušky bude obsahovat celkem 5 otázek (včetně otázky ze světa práce). Jedna ze čtyř odborných otázek bude nahraditelná školou.